Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 170/2021-32

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 11 434,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč s úrokem ve výši

29 % ročně z částky 6 700 Kč od 10. 5. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši

9 % ročně z částky 6 700 Kč od 12. 7. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky

4 734,54 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 405,36 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 700 Kč od 10. 5. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 700 Kč od 12. 7. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 734,54 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 405,36 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 434,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 45 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 932 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč nejpozději do datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne datum, přičemž vrátil pouze 300 Kč. Tato částečná úhrada byla dle žalobkyně započtena částečně na jistinu i poplatky. Zbývající dlužná částka, kterou byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně doplatit, činila na jistině 6 700 Kč a na poplatcích 4 734,54 Kč. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení žalovaný svůj dluh neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 17 134,54 Kč, sestávající z dlužné jistiny, poplatků a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně se však domáhá pouze úhrady dlužné jistiny ve výši 6 700 Kč a dlužných poplatků v celkové výši 4 734,54 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně řádně omluvila svoji přítomnost při jednání, soud proto postupoval podle , (dále jen „“), a věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 932 Kč, poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, celkem tedy částku 12 302 Kč v rámci 45 týdenních splátek po 274 Kč (s poslední splátkou ve výši 246 Kč) s tím, že první splátka je splatná ke konci týdne následujícího po dni uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání závazku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil zejména z přehledu plateb. Z tohoto listinného důkazu vyplývá, že žalovaný uhradil jedinou splátku dne datum ve výši 300 Kč. Pokud je v přehledu plateb uvedeno, že po této částečné úhradě na jistině zápůjčky zbýval dluh ve výši 6 700 Kč, je zřejmé, že úhrada ve výši 300 Kč byla zcela spotřebována právě na jistinu. Z dalších předložených listinných důkazů, jako je oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva, vyplývá, že částečná úhrada žalovaného měla být kromě jistiny započtena i na poplatky, přičemž žalovaný byl vyzýván k úhradě nedoplatku na poplatcích v celkové výši 4 734,54 Kč. Žalobkyně sama tvrdila, že žalovanému kromě jistiny vznikl dluh také na poplatcích v uvedené výši. To by však znamenalo, že žalovaný uhradil víc než jen 300 Kč. Z důkazů, které má soud k dispozici (především zmíněného přehledu plateb), je nicméně nepochybné, že žalovaný uhradil skutečně jen 300 Kč (ostatně jak tvrdila žalobkyně), a tato částka byla plně uplatněna na jistinu zápůjčky. Ve skutkových tvrzeních žalobkyně týkajících se výše dluhu na poplatcích je tedy vnitřní rozpor. Žalobkyně navíc netvrdila další skutečnosti na podporu svého tvrzení, že na poplatcích zbývá k úhradě 4 734,54 Kč, ani nenavrhla provedení dalších důkazů.

4. Soud má nicméně za prokázané, že žalovaný kromě částky 300 Kč na svůj dluh nic dalšího neuhradil. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní upomínkou ze dne datum byl vyzýván k úhradě zbývající částky. Ačkoli tyto výzvy byly dle podacích lístků žalovanému prokazatelně odeslány, žádné plnění ze strany žalovaného se neuskutečnilo. Soud také ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy – seznamu postupovaných pohledávek zjistil a je přesvědčen o tom, že z pohledávky za žalovaným je nově oprávněna žalobkyně. O postoupení pohledávky a změně v osobě věřitele byl žalovaný písemně informován.

5. K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o zápůjčku). Tato karta byla oběma smluvními stranami podepsána dne datum. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. V kartě je uvedeno, že v době žádosti o zápůjčku byl žalovaný svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, výživou na něm nebyla odkázána ani jedna osoba a žil na ubytovně. Z karty soud dále zjistil, že žalovaný měl příjem z plného pracovního úvazku ve výši 14 260 Kč čistého měsíčně. Zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu bylo předchůdkyní žalobkyně ověřeno oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Tento příjem byl jediným příjmem žalovaného. Ohledně výdajů žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela z odhadovaných měsíčních výdajů v celkové výši 5 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela z měsíčního zůstatku žalovaného ve výši přes 8 700 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení sjednaných týdenních splátek.

6. Soud má za to, že výše uvedeným postupem předchůdkyně žalobkyně dostatečně pečlivě ověřila poměry žalovaného a správně hodnotila různé aspekty ovlivňující jeho schopnost zápůjčku splácet. Předchůdkyně žalobkyně zodpovědně ověřila příjem žalovaného. Pokud jde o výdaje, není na újmu, že nebyly ověřeny podobně jako příjmy. Pokud se zohlední způsob života žalovaného a jeho rodinný stav, lze předpokládat, že právě částka 5 500 Kč měsíčně byla způsobilá zahrnout veškeré (běžné) měsíční výdaje žalovaného. Z toho důvodu nebyly v postupu předchůdkyně žalobkyně shledány nedostatky ani s ohledem na nejvyšší dosažené vzdělání žalovaného, pro které bylo nutné k žalovanému přistupovat obezřetněji.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná.

13. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud má současně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného, neboť postupovala s takovou odbornou péčí, jakou by po ní bylo možné vzhledem k dané situaci požadovat. Pokud jde o žalovaného, soud má za to, že mu v plnění jeho povinností nebránily žádné objektivní překážky. Pokud tedy žalovaný nevrátil předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, porušil tím své smluvní povinnosti a dosud neuhrazené plnění by žalobkyni náleželo v plném rozsahu. Na základě provedeného dokazování soud nemá pochyb, že žalobkyni náleží dosud neuhrazená jistina zápůjčky ve výši 6 700 Kč. Obdobný závěr nelze učinit, pokud jde o související sjednané poplatky. Skutková tvrzení žalobkyně týkající se výše splacených poplatků si vnitřně odporují. Žalobkyně tvrdila, že částečná úhrada žalovaného byla započtena na jistinu i poplatky. Nicméně tvrzená výše částečné úhrady neodpovídá výši tvrzených nedoplatků jistiny a poplatků. Ohledně výše dluhu na poplatcích tedy chybí skutková tvrzení i příslušné předložené důkazy. Z toho důvodu nelze o nároku žalobkyně na úhradu dlužných poplatků rozhodnout. Žalobkyně ani nemohla být ve smyslu vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a navržení provedení dalších důkazů, neboť se nařízeného jednání neúčastnila i přes to, že z výzvy soudu jí muselo být zřejmé, že soud má o skutkových okolnostech věci pochybnosti.

14. Na základě výše uvedeného soud výrokem I. přiznal žalobkyni zbývající jistinu zápůjčky ve výši 6 700 Kč společně s úrokem ve smluvené výši 29 % ročně z dlužné jistiny od datum (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední sjednané splátky) do zaplacení a úrokem z prodlení podle o. z. a ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny od datum (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do zaplacení. V souladu s  soud uložil žalovanému k zaplacení dlužné částky lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu nebyl shledán důvod.

15. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud zamítnul žalobu jako neopodstatněnou v části, v níž žalobkyně žádala úhradu dlužných poplatků.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil částečný úspěch žalovaného představovaný částkou 4 734,54 Kč, který ve vztahu k úspěchu žalobkyně představovanému částkou 6 700 Kč, znamená úspěch 41 % z celkového předmětu řízení, čemuž odpovídá úspěch žalobkyně 59 %. Žalobkyně tak má ve smyslu vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 18 % jí vzniklých nákladů řízení.

17. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle , jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 300 Kč podle , a a d) , advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 2 252 Kč.

18. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (18 %) ve výši 405,36 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.