Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 404/2021-28
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky částka s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a částky [částka], se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, částky částka, částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně, společnost právnická osoba jako věřitelka uzavřela po prověření úvěruschopnosti žalovaného s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému částku částka. Uvedenou částku si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka a částku částka představující smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to vše ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka, poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do datum. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaný zaplatil celkem částku částka, tato byla započtena částkou částka na jistinu úvěru a částkou částka na příslušenství. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky částka, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši částka a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka částka, tato sestávala z nesplacené jistiny ve výši částka, z nesplaceného smluvního úroku ve výši částka, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, z nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši částka, z nesplaceného inkasního poplatku částka, z postoupeného sankčního poplatku částka, z paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši částka, ze smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka po celkové splatnosti závazku, dále z postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a z postoupené smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobkyně část pohledávky ku prospěchu žalovaného v tomto řízení neuplatňuje, žalovaná pohledávka pak sestává z dlužné jistiny ve výši částka, z nesplaceného smluvního úroku ve výši částka, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, z nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši částka, z nesplaceného inkasního poplatku částka, z postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, z postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 920,35 (za období od 1. dne prodlení tj. od datum do datum z dlužné jistiny částka), z účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a z postoupené smluvní pokuty ve výši částka (0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení z nesplacené jistiny částka od datum do datum).
Usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství.
Na základě této výzvy soudu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum uvedla, že schopnost žalovaného splácet byla ověřována právní předchůdkyní žalobkyně, a to společností právnická osoba, na základě Žádosti o úvěr, kterou žalovaný vyplnil a ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta, tedy částka. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků částka, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla částka, tedy zhruba 1/3 zůstatku příjmu žalovaného. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jejich tvrzených údajů, měsíčně zůstat cca částka, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. Nad výše uvedené žalobkyně uvedla, že osoba žalovaného nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla osoba žalovaného v takovém rejstříku vedena.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005).
Z předložených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností právnická osoba jako úvěrujícím byla uzavřena dne datum písemná smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy společnost právnická osoba poskytla ve prospěch žalovaného dne datum v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši částka, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti přímo v bydlišti úvěrované ve výši částka (označovanými souhrnně jako„ náklady spotřebitelského úvěru“ ve výši částka), celkem tedy částku ve výši částka, v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši částka (ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když zjistila, že je žalovaný zaměstnán, jeho průměrný čistý měsíční příjem činil cca částka (z dohody o změně pracovní smlouvy, 3 výplatních pásek). Žalovaný dohodnuté splátky úvěru společnosti právnická osoba prokazatelně řádně a včas nezaplatil, když uhradil pouze částku částka právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru žalobkyni na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a žalovaného o tom vyrozuměla dopisem ze dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky částka s příslušenstvím do datum doporučeným dopisem ze dne datum (z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a z poštovního podacího archu).
Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle shora citovaného ust. § 2395 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a přenechala žalovanému finanční prostředky ve výši částka. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Z údajů, které sdělil samotný žalovaný, z Dohody o změně pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek, tak právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činil cca částka a dle jeho sdělení mu zbývalo k úhradě případných ostatních závazků částka, když tato skutečnost nebyla nijak ověřována. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 86 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšel-li z ne všech objektivně doložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně pouze s nedostatečně doloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech, z kterých nijak nevyplývá, že by mu zbývalo k úhradě případných závazku částka měsíčně, jak uvádí žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Navíc se tyto příjmy žalovaného soudu jeví jako velmi nízké. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 86 zákona číslo posoudil smlouvy o zápůjčkách jako neplatné (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).
Pokud tedy žalovaný převzal předmět úvěru na základě neplatně sjednané smluvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V souladu s ust. § číslo strana, která plnila, aniž tady byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Na poskytnuté plnění ve výši částka uhradil žalovaný částku částka. Soud proto přiznal žalobkyni právo na úhradu částky částka spolu se zákonným ročním úrokem z prodlení z těchto částek od datum do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru, co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 o. s. ř. s tím, že žalobkyně se svou žalobou převážně neuspěla, nemá pro právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.