Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 162/2021-35

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 48 976 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 637,65 Kč od 19. 1. 2019 do 4. 2. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 500 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky

36 476 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 960,95 Kč od 5. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 22 823,30 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 637,65 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 637,65 Kč od 19. 1. 2019 do 4. 2. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 36 476 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 960,95 Kč od 5. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 22 823,30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 637,65 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 48 976 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) ve dnech datum a datum dvě smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o schopnosti žalované poskytnuté zápůjčky splácet.

2. Na základě smlouvy ze dne datum byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 29 116 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 081 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatku za zpracování a doručení ve výši 8 728 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 14 307 Kč v 60 týdenních splátkách nejpozději do datum. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne datum, přičemž vrátila pouze 23 359,33 Kč. Tato částka byla ve výši 11 176,70 Kč započtena na jistinu a ve výši 9 773,30 Kč na úhradu poplatku. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Postoupena byla pohledávka ve výši 58 856,67 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 22 823,30 Kč, poplatku ve výši 16 933,37 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně se však domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a poplatku.

3. Obdobná tvrzení se vztahují i na smlouvu ze dne datum. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 331 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 683 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 346 Kč v 45 týdenních splátkách nejpozději do datum. Žalovaná svůj dluh ani v tomto případě řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne datum, přičemž vrátila pouze 8 140,67 Kč. Tato částka byla ve výši 4 362,35 Kč započtena na jistinu a ve výši 3 187,65 Kč na úhradu poplatku. Tato pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Postoupena byla pohledávka ve výši 15 175,12 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 5 637,65 Kč, poplatku ve výši 3 581,68 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Také v tomto případě se žalobkyně domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a poplatku.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji přítomnosti při jednání, soud proto postupoval podle , (dále jen „ “), a věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.

5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 29 116 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 081 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 728 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 14 307 Kč, celkem tedy částku 63 116 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 1 052 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 048 Kč) s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání závazku. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dále uzavřely dne datum další smlouvu o zápůjčce číslo Smlouva byla i v tomto případě podepsána jako potvrzení toho, že žalované byl v hotovosti poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 331 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 683 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 346 Kč, celkem tedy částku 17 360 Kč v rámci 45 týdenních splátek po 386 Kč (s poslední splátkou ve výši 376 Kč) s tím, že první splátka je splatná na konci týdne následujícího po dni uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která i v tomto případě činila 29,00 % p.a. po celou dobu trvání závazku.

6. Žalovaná ani v jednom případě nehradila sjednané splátky řádně, jak soud zjistil především z přehledů plateb. Tyto listinné důkazy dále osvědčují, že na pohledávku ze smlouvy ze dne datum žalovaná skutečně uhradila pouze 23 359,33 Kč a na pohledávku ze smlouvy ze dne datum pak 8 140,67 Kč. V prvním případě po částečné úhradě zůstal na jistině nedoplatek ve výši 22 823,30 Kč, v druhém případě nedoplatek ve výši 5 637,65 Kč. Pokud jde o výši dlužných poplatků, žalobkyně sice tvrdila, že v případě první smlouvy zůstal na poplatku nedoplatek ve výši 16 933,37 Kč a v případě druhé smlouvy ve výši 3 581,68 Kč, ale toto tvrzení nemá oporu ani v jednom předloženém listinném důkazu. Jediným důkazem, z něhož by se dalo vycházet, je předžalobní upomínka, nicméně z ní není zřejmý konečný dluh na poplatcích po započtení všech částečných úhrad žalované. Žalobkyně pak nenavrhovala provedení dalších důkazů.

7. Soud má nicméně za prokázané, že kromě částky 23 359,33 Kč, resp. 8 140,67 Kč žalovaná na svůj dluh nic dalšího neuhradila. K tomuto závěru dospěl především na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum (ve spojení s podacími lístky), jimiž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu v náhradních lhůtách. Soud je dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy – seznamu postupovaných pohledávek přesvědčen o tom, že z pohledávek za žalovanou z výše uvedených smluv je skutečně oprávněna žalobkyně. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná informována o postoupení pohledávek, resp. o změně v osobě věřitele.

8. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně zjistila poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet. Z těchto karet však byla soudu předložena pouze karta ze dne datum, karta v případě smlouvy ze dne datum soudu jako důkaz předložena nebyla. Z předložené karty soud zjistil, že se jednalo fakticky o žádost o zápůjčku a byla podepsána oběma smluvními stranami. Karta dále obsahuje základní informace o poměrech žalované tak, jak je při žádosti o zápůjčku uvedla. V kartě je tedy uvedeno zejména to, že žalovaná byla v době žádosti o zápůjčku rozvedená, měla vyživovací povinnost ke třem dalším osobám, žila v nájmu a její nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské. Z karty soud dále zjistil, že žalovaná měla příjem z plného pracovního úvazku ve výši 12 503 Kč čistého měsíčně. Kromě toho měla další příjem ve výši 3 100 Kč měsíčně, celkem tedy 15 603 Kč. Zaměstnání žalované a výše jejích příjmů byly předchůdkyní žalobkyně ověřeny oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Pokud jde o měsíční výdaje žalované, předchůdkyně žalobkyně vycházela z odhadovaných výdajů v celkové výši 10 000 Kč a dalších splátek jiné zápůjčky poskytnuté předchůdkyní žalobkyně ve výši 4 200 Kč měsíčně. Výdaje nebyly nijak ověřeny.

9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že její předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalované tak, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o její schopnosti obě zápůjčky řádně splácet. V případě zápůjčky ze dne datum toto tvrzení nebylo nijak doloženo a soud splnění této povinnosti nemá jak posoudit. Pokud jde o zápůjčku ze dne datum, postup předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalované byl laxní a v rozporu s účelem, pro nějž se úvěruschopnost spotřebitele ověřuje. Neschopnost žalované splácet tuto zápůjčku vyplývá již ze samotné zákaznické karty. Ze zjištěných majetkových poměrů žalované vyplývalo, že jí měsíčně zůstává 1 403 Kč. Tato částka by nepokryla ani měsíční splátku zápůjčky, která byla 1 550 Kč, natož aby žalované zůstala nějaká finanční rezerva pro úhradu nenadálých výdajů. Poskytnutí zápůjčky v případě, kdy je zcela evidentní neschopnost spotřebitele ji řádně splácet, je nepřípustné a obezřetný poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl ihned od jeho poskytnutí ustoupit. Tím závažnější je situace, pokud na výživě žalované byly závislé další tři osoby (například nezletilé děti, které nejsou schopny živit se samy). Poskytnutím zápůjčky předchůdkyně žalobkyně ohrozila nejen výživu žalované, ale také výživu dalších osob, přičemž zřejmě jednala jen s cílem dosažení vlastního zisku.

10. Podle , (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkové vztahy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Soud na tyto závazkové vztahy vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem bez důvodných pochybností zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná.

15. V případě smlouvy ze dne datum žalobkyně nesplnila důkazní povinnost, splnění této povinnosti nijak nedoložila. Žalobkyně ani nemohla být vyzvána ve smyslu k doplnění důkazních návrhů, neboť žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, ačkoliv jí z výzvy soudu muselo být zřejmé, že soud má o skutkových okolnostech věci pochybnosti. Ve vztahu ke smlouvě ze dne datum pak bylo provedeným dokazováním zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru doplněnou ustálenou judikaturou nesplnila, neboť zápůjčku žalované poskytla zjevně v rozporu s odbornou péčí. V obou případech je pak smlouva s ohledem na zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. K neplatnosti je nutné přistupovat jako k neplatnosti absolutní podle o. z. pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť žalovaná je slabší smluvní stranou a při právním jednání s podnikatelem se vyžaduje vyšší míra ochrany jejích práv, což v tomto případě zajištěno nebylo. K tomuto závěru, že je jedná o neplatnost absolutní, dospěl i Krajský soud v Praze ve věci vedené pod sp. zn. , jímž odkazoval na totožné stanovisko generálního advokáta při Soudním dvoru EU ve věci C číslo (OPR-Finance). Z těchto závěrů jednoznačně vyplývá záměr zákonodárce nesplnění povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle sankcionovat neplatností absolutní, a to právě s ohledem na slabé postavení spotřebitele v závazkových vztazích s podnikatelem.

16. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Z důvodu neplatnosti smlouvy ex-tunc a neexistenci jiného platného ujednání mezi smluvními stranami není možné učinit závěr o tom, že by mezi stranami byly platně ujednány jakékoli další související platby jako úrok či poplatek. V řízení nicméně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, resp. 10 000 Kč. V úvahu tak přichází vyhovění žaloby v rozsahu povinnosti žalované vrátit žalobkyni (na kterou byly pohledávky za žalovanou řádně postoupeny), oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení odpovídá té části fakticky čerpaných peněžních prostředků, na které žalovaná dosud nic neuhradila. Soud má za prokázané, že žalovaná z titulu první„ zápůjčky“ uhradila 23 359,33 Kč, v druhém případě uhradila 8 140,67 Kč, celkem tedy na obě pohledávky uhradila 31 500 Kč Tyto částečné úhrady však nelze započítat na jednotlivé položky pohledávky tak, jak požadovala žalobkyně, tj. částečně na jistinu a částečně na poplatek. Částečná úhrada může být započtena pouze na skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Pokud jde o dlužné poplatky, žalobkyně jejich výši sice neprokázala, nicméně vzhledem k neplatnosti smlouvy a nemožnosti uvažovat i tyto poplatky není neunesení důkazního břemene ohledně jejich dlužné výše pro rozhodnutí věci relevantní. Rozhodující je, z jaké části je žalovaná povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení. Částečnými úhradami žalovaná ve smyslu § 1908 odst. 1 o. z. splnila svůj dluh. Vzhledem k tomu, že žalovaná nic dalšího neuhradila, náleží žalobkyni právě zbývající část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12 500 Kč. Výrokem I. tohoto rozsudku soud uvedenou částku žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s  o. z. ve spojení s V souladu s  bylo žalované uloženo, aby dlužnou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

19. Zbývající část žaloby soud výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na výše uvedené zamítnul.

20. O nákladech řízení soud rozhodl postupem podle , neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Vzhledem k tomu, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, náležela by jí náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (nic netvrdila ani nedokazovala na svoji obranu, neúčastnila se jednání) a žádné náklady jí nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.