Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 C 147/2021-37

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 13.754,36 Kč s příslušenstvím - půjčka

takto:

I. Zamítá se návrh, aby byl žalovaný zavázán k povinnosti

a. zaplatit žalobci částku 13.754,36 Kč,

b. zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 2.338,25 Kč,

c. zaplatit žalobci úrok ve výši 6.571,85 Kč,

d. zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 13.754,36 Kč za dobu od 13.3.2020 do zaplacení ve výši 8,5% p.a.,

e. zaplatit žalobci úrok ve výši 23,66% p.a. z částky 13.754,36 Kč za dobu od 13.3.2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se návrh, aby byl žalovaný zavázán k povinnosti a. zaplatit žalobci částku 13.754,36 Kč, b. zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 2.338,25 Kč, c. zaplatit žalobci úrok ve výši 6.571,85 Kč, d. zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 13.754,36 Kč za dobu od 13.3.2020 do zaplacení ve výši 8,5% p.a., e. zaplatit žalobci úrok ve výši 23,66% p.a. z částky 13.754,36 Kč za dobu od 13.3.2020 do zaplacení. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13.754,36 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovaným dne 3. 2. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 27.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit tuto částku včetně úroku a poplatku ve výši 19.980 Kč formou týdenních splátek po 810 Kč, a to nejpozději do 16. 3. 2018. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 13.754,36 Kč, úroku ve výši 6.571,85 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného do 12. 3. 2020 ve výši 2.338,25 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. Žalobce nárokuje další smluvní úrok a úrok z prodlení z jistiny od 13. 3. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný žádal v případě přiznání nároku žalobce možnost placení dluhu ve splátkách.

3. V souladu s ust. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů, a to karty zákazníka ze dne 3. 2. 2017, smlouvy číslo ze dne 3. 2. 2017, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně přílohy, oznámení o postoupení ze dne 29. 11. 2019 a upomínky ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalovaný s věřitelem uzavřeli výše uvedenou smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27.000 Kč, které se zavázal vrátit formou splátek společně s úrokem ve výši 23. 66 % ročně kapitalizovaným na 3.780 Kč a poplatkem ve výši 16.200 Kč. Částka byla žalovanému poskytnuta při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne 29. 11 2019 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

6. Dle ust. , , v platném znění (dále jen„ OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ust. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Dle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. ( )

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. a násl. . Věřitel poskytnul žalovanému částku 27.000 Kč, který se zavázal jí vrátit formou 58 týdenních splátek. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce dle ust. , který je tak oprávněn ji vymáhat. Dle tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval, jelikož zůstal ve sporu neaktivní, žalovaný celkem na zápůjčku zaplatil ke dni 29. 11. 2019 částku 29.120 Kč, tedy částku odpovídající 36 týdenním splátkám, a následně dne 12. 12. 2019, 14. 1. 2020, 13. 2. 2020 a 12. 3. 2020 vždy částku 1.000 Kč, celkem 4.000 Kč.

11. Soud dospěl k názoru, že není důvodný nárok žalobce na úhradu části jdoucího smluvního úroku. Vycházel při tom z ust. , kdy neplatné je právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy Soud jako smluvní úrok počítal nejen položku označenou jako úrok ve výši 3.780 Kč, ale i poplatek ve výši 16.200 Kč, když z obsahu smlouvy je zcela zřejmé, že i tento poplatek slouží jako odměna za zapůjčení předmětné finanční částky, a tedy splňuje definici úroku. Žalovaný tedy měl vrátit za 58 týdnů na úrocích 19.980 Kč, tedy v přepočtu na rok při poměrném umořování úroků narostlých za každý týden splátky úrok ve výši 97,73 % ročně. Takto vysoké úroky mnohonásobně převyšující zákonné úroky z prodlení i běžnou výši úroků, za které půjčují podnikatelské subjekty, nelze považovat za úroky odpovídající dobrým mravům a zásadě přiměřenosti. Pokud jde o nemravnost tohoto ujednání s ohledem na výši sjednaných úroků lze v této souvislosti odkázat např. na názor Nejvyššího soudu České republiky (srov. rozhodnutí ), kdy byly za nemravné označeny úroky ve výši 5 % měsíčně. Úroky dosahující výše 97,73 % ročně jsou dle názoru soudu za hranicí, kterou již nelze považovat za adekvátní podstatě a smyslu daného institutu, neboť taková výše smluvně sjednaných úroků zakládá hrubý nepoměr mezi vzájemnými povinnostmi stran, které mezi sebou vedou tento spor. Ujednání účastníků o smluvních úrocích a poplatku považuje proto soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Pro úplnost soud dodává, že uzavřená smlouva o úvěru je rovněž smlouvou spotřebitelskou dle ustanovení a násl. . V projednávané věci je zřejmé že věřitel jednal při uzavírání smlouvy v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nikoli. S přihlédnutím k ustanovení , neboť důvod neplatnosti předmětného ujednání spočívá pouze v nezákonném určení výše úroku, bezesporu odpovídá spravedlivému uspořádání práv a povinností stran a je rovněž zřejmé, že i kdyby jakákoliv ze stran včas rozpoznala neplatnost tohoto ujednání, k závazku by přesto přistoupila, a s přihlédnutím k závěrům judikatury (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. vydaný ve skutkově i právně obdobné věci) kdy je třeba při zohlednění výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen považovat za přiměřenou výši odměny úrok, za který v dané době poskytovaly spotřebitelské úvěry jiné subjekty. Soud vycházel z obecně známých skutečností a v době sjednání úvěru činil průměrný úrok u malých spotřebitelských úvěru maximálně ve smlouvě tvrzených 23,66 % ročně, to odpovídá za 36 zapalcených splátek při počáteční jistině 27.000 Kč zbylé jistině 618 Kč.

12. Pokud se žalovaný dostal s 37. splátkou do prodlení (tj. od 21. 10. 2017) až do 12. 12. 2019, kdy žalovaný zaplatil na dluh 1.000 Kč, vznikl věřiteli nárok na smluvní úrok ve výši 313,66 Kč a úrok z prodlení dle ust. ve výši dle , v platném znění, v kapitalizované výši 106,72 Kč. Ke dni 12. 12. 2019 tak žalovaný na jistině dlužil částku 38,38 Kč, kterou tak i s dalším narostlým příslušenstvím zaplatil splátkou ze dne 14. 1. 2020. Žalovaný tak k dnešnímu dni celý dluh již uhradil. Soudu tak nezbylo nic jiného, než žalobu jako bezdůvodnou zamítnout.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení Žalovaný byl ve sporu úspěšný a žalobce by tak byl povinen mu hradit náklady řízení spočívající v paušální náhradě hotových výdajů dle ve spojení s ve výši 300 Kč za úkon, a to za jeden úkon spočívající v návrhu ve věci samé – vyjádření k žalobě. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč uložil soud zaplatit žalobci k rukám žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

14. Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku , o soudních poplatcích, v platném znění, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce je tak povinen doplatit část soudního poplatku, který činí 1.000 Kč. Žalobce zaplatil 800 Kč, zbývá mu tak doplatit 200 Kč. V souladu s  zákona o soudních poplatcích tak soud zavázal ve výroku III. žalobce k doplacení soudního poplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).