Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 329/2021-27
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18 166 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 843,97 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 138,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 138,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 851,80 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2 851,80 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 843,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 138,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 138,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 851,80 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2 851,80 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 18 166 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) ve dnech datum a datum dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do karet zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o schopnosti žalované poskytnuté úvěry splácet.
2. Na základě smlouvy ze dne datum byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 1 680 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč nejpozději do datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne datum, přičemž vrátila pouze 17 177 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 9 148,20 Kč na jistinu, částkou 1 680 Kč na úrok, částkou 2 400 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 3 948,80 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 5 703 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 2 851,80 Kč a neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 851,20 Kč, když úrok i ostatní poplatky byly částečnou úhradou žalované vráceny v plné výši. Tato pohledávka včetně účtovaného navýšení byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky nicméně svůj dluh neuhradila. Žalobkyně se žalobou domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a poplatku, tj. bez účtovaného navýšení.
3. Obdobná tvrzení se vztahují i na druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 2 100 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč nejpozději do datum. Dle žalobkyně ani v tomto případě žalovaná svůj dluh nehradila řádně, neboť poslední splátku uhradila dne datum, přičemž vrátila pouze 11 637 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 3 861,78 Kč na jistinu, částkou 2 100 Kč na úrok, částkou 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 2 675,22 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Předchůdkyně žalobkyně pak požadovala uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 16 463 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 11 138,22 Kč a neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 324,78 Kč, když i zde byly úrok i ostatní poplatky částečnou úhradou žalované vráceny v plné výši. Tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě stejné smlouvy o postoupení pohledávek, včetně účtovaného navýšení. Po postoupení pohledávky žalovaná svůj dluh neuhradila. I v tomto případě nárok žalobkyně tvoří pouze neuhrazená jistina a poplatek za hotovostní inkaso splátek.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž písemné vyhotovení předložené soudu je datováno ke dni datum. Tímto dnem tedy smlouva byla skutečně uzavřena. Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, celkem tedy částku 20 880 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Mezi týmiž stranami byla uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Písemné vyhotovení smlouvy osvědčuje, že byla uzavřena dne datum. Podpisy stran na smlouvě i v tomto případě potvrzují, že žalované byl poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžité prostředky ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tedy částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Součástí obou smluv je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 23,72 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smlouvy.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná ani v jednom případě nehradila sjednané splátky řádně. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná informována o postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni a vyzvána k úhradě celkové dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Skutečnost, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Opětovně byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ve lhůtě do datum. Předžalobní upomínka dále osvědčuje, že na smlouvu ze dne datum žalovaná uhradila právě 17 177 Kč a na smlouvu ze dne datum pak 11 637 Kč. Ačkoliv obě výzvy byly dle podacích lístků žalované prokazatelně odeslány, žalovaná svůj dluh neuhradila.
7. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, žalobkyně předložila kartu zákazníka (fakticky žádost o úvěr) ze dne datum a datum. Obě karty obsahují základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při každé žádosti uvedla. Z karty ze dne datum se podává, že žalovaná byla v době žádosti o úvěr svobodná, žila s rodiči, neměla ani jedno nezaopatřené dítě a měla příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 10 100 Kč čistého měsíčně. Tento příjem byl jejím jediným příjmem. Oproti tomu na výdaje byly uvažovány náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně a osobní výdaje žalované ve výši 3 000 Kč. Způsob bydlení žalované byl ověřen výpisem z katastru nemovitostí, zaměstnání a výše příjmu pak osobně předchůdkyní žalobkyně a oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Současně bylo ověřeno, že žalovaná neměla v době žádosti o úvěr jiný úvěrový závazek u předchůdkyně žalobkyně, ani jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 6 100 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení požadovaného úvěru ve výši 15 000 Kč v týdenních splátkách. Pokud jde o druhou kartu ze dne datum, tato dokládá, že žalovaná v době žádosti o druhý úvěr již žila v nájmu spolu s dalšími nájemníky a měla příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 18 000 Kč čistého měsíčně s tím, že žalovaná měla také další příjem ve výši 7 200 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalované pak tvořily náklady na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobní výdaje ve výši 3 000 Kč a měsíční splátky předchozího úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně ve výši 1 440 Kč. Způsob bydlení žalované byl v tomto případě ověřen oproti nájemní smlouvě, zaměstnání a výše příjmu pak opět osobně předchůdkyní žalobkyně a oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Předchůdkyně žalobkyně v tomto případě vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 18 260 Kč, který považovala za zcela dostačující pro splácení požadovaného úvěru ve výši 15 000 Kč v týdenních splátkách.
8. Na základě výše zjištěných skutečností soud může uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pečlivě. V postupu předchůdkyně žalobkyně nebyly shledány žádné nedostatky. V obou případech byly údaje uvedené žalovanou řádně ověřeny, v úvahu byly brány jednotlivé aspekty způsobu života žalované. K takto zjištěným údajům tedy mohlo být přistupováno jako k pravdivým. Pokud předchůdkyně žalobkyně vždy dospěla k závěru, že žalovaná disponovala dostatečným měsíčním zůstatkem a byla schopna splátky úvěrů řádně splácet, byl to závěr opodstatněný. Dokonce v případě první smlouvy byly poměry žalované vyhodnoceny jako dostačující již pro splácení vyššího úvěru (požadovaných 15 000 Kč), než jaký byl ve skutečnosti žalované poskytnut.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud posoudil závazkové vztahy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřené smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tyto závazkové vztahy soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je pak povinen řídit se zákonem o spotřebitelském úvěru, zejména pokud jde o povinnost před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí ověřit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně tuto povinnost v obou případech splnila, neboť postupovala v souladu se zákonem i ustálenou judikaturou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na webová adresa). V řízení bylo také prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek a žalované vždy poskytla odpovídající peněžní plnění. Provedeným dokazováním také bylo potvrzeno oprávnění žalobkyně uplatňovat předmětné pohledávky po žalované, neboť bylo prokázáno řádné postoupení pohledávky. Pokud jde o závazek žalované, soud má za to, že jí v jeho splnění nebránily žádné objektivní překážky (ani v jednom případě). Pokud tedy žalovaná nevrátila předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných souvisejících poplatků, porušila tím své smluvní povinnosti a dosud neuhrazené plnění žalobkyni náleží v plném rozsahu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 30 843,97 Kč sestávající z požadované dlužné částky 18 166 Kč, smluvních úroků žalobkyní kapitalizovaných vždy za období ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do postoupení pohledávky a úroků z prodlení žalobkyní kapitalizovaných za stejné období. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve smluvené výši 23,72 % ročně vždy z příslušné dlužné jistiny zápůjčky od datum (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení a za stejné období také z důvodu prodlení žalované se splněním svého závazku dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně rovněž z příslušné dlužné jistiny. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud uložil žalované, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1 , § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.