Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 245/2021-27
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 60 068,24 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 25 068,24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 4 705,56 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 2 875,83 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení, a úrok ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 25 068,24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 4 705,56 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 2 875,83 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení, a úrok ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 60 068,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 28 079 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně (za dobu od datum do datum), poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Žalovaná smluvené podmínky smlouvy dle žalobkyně porušila, neboť nesplácela úvěr podle dohodnutých podmínek, a na sjednané splátky neuhradila ničeho. Vedle nárokované částky 60 068,24 Kč na„ celkové dlužné částce“ (a z toho 35 000 Kč na nesplacené jistině zápůjčky, 8 577 Kč na sjednaném úroku za dobu od datum do datum, 11 791 Kč na poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, a 4 700,24 Kč na poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 2 875,83 Kč jako kapitalizovaného úroku (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného sjednanou úrokovou sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 35 000 Kč), dále přiznání částky 4 705,56 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (ve výši 10 % ročně a vypočteného z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 35 000 Kč od datum do datum), a dále úroku ve výši 29 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení, a v obou případech počítaných opět z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 35 000 Kč. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce 35 000 Kč) byla právním předchůdcem žalované v den podpisu smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplacena, a že žalovaná se tuto v uvedené smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 18ti měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaná zavázala těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky 35 000 Kč i sjednaný poplatek 28 079 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaná neuhradila ničeho, a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena z pohledu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platně, a to když právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované z údajů získaných o poměrech žalované zejména od žalované samotné a ověřených právním předchůdcem žalobkyně i prostřednictvím od žalované vyžádaných dokladů (jak měly být tyto údaje a doklady obsaženy v „ zákaznické kartě).
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo s podpisy žalované a zástupce právního předchůdce ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč, kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit/zaplatit právnímu předchůdci touto smlouvou částku v celkové výši 63 079 Kč představující jistinu ve výši 35 000 Kč, úrok (za dobu od datum do datum) ve výši 8 577 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč, částku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč v 18 měsíčních hotovostních splátkách ve výši 3 505 Kč. Dle tabulky umoření má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně a ani žalobkyně samotná neevidují na uvedené splátky ani jedinou byť i dílčí úhradu. jméno žalovaná jakákoliv splátky nadto ani netvrdila a tím méně prokázala.
5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti o úvěr ke svým poměrům zejména to, že je svobodná, že žije u rodičů, počet vyživovaných osob 0, že má pravidelný příjem ze zaměstnání na plný pracovní úvazek (jako uklízečka u„ nemocnice, IČO“) ve výši 15 825 Kč čistého měsíčně, že má měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč (že nemá další obdobné závazky z půjček, že má účet u peněžního ústavu), a v téže listině zaškrtla (2 výplatní pásky za měsíce„ 12“ a„ 1“).
6. Z oznámení o postoupení pohledávky z datum soud zjistil, že k zaplacení žalobou uplatněných nároků byla žalovaná vyzvána již právním předchůdcem žalobkyně, a to ve lhůtě 10ti dní od jejího doručení. Z podacího lístku od zásilky, kterou bylo toto oznámení žalované doručováno má soud za zjištěné, že bylo podáno k poštovní přepravě datum, datum tak musela být při pravidelném běhu doručování tato zásilka již v dispozici žalované a 10. den lhůty k plnění z této výzvy proto připadl na datum.
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaná podepsala dne datum se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které jí byla poskytnuta hotovost ve výši 35 000 Kč, a kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy. Před uzavřením dané smlouvy žalovaná také vyplnila kartu zákazníka - žádost o zápůjčku, a v této uvedla ke svým poměrům shora uvedené skutečnosti. Tyto údaje měla pak žalovaná dle téže listiny doložit 2ma výplatními páskami. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Že by žalovaná na závazky z dané smlouvy žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci čehokoliv plnila, to zjištěno nebylo.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 256/2017 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
16. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z údajů získaných od žalované uvedených v zákaznické kartě, které také z dokladů získaných od žalované ověřila. To lze akceptovat jde-li o příjmovou stránku rozpočtu žalované, ačkoliv i ohledně ní soud nemá za prokázané, jaký byl obsah výplatních pásek doložených žalovanou za relativně krátké období, a tedy zda i informace k příjmům žalované byly právním předchůdcem žalobkyně řádně ověřeny. Na druhou stranu ale žalobkyně nijak netvrdila a nedoložila, jak prověřila výdajovou stránku rozpočtu žalované, která tvrdila v dnešní době naprosto nereálné výdaje ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně vůbec netvrdila (a z provedených důkazů se to ani nepodávalo), zda a jak tyto výdaje žalobkyně prověřovala, jaké doklady a zda vůbec nějaké k těmto tvrzením od žalované vyžadovala, a údaje sdělené k výdajové stránce rozpočtu žalované tedy řádně prověřovala. To nadto za situace, kdy žalovaná se netajila tím, že je majitelem účtu, a minimálně z pohybů na něm (kdyby se jej právní předchůdce žalobkyně od žalované vyžádal) mohla reálně tuto informaci získanou od žalované ověřit. Žalobkyně tak dle názoru soudu neprokázala, že by příjmy, ale zejména výdaje žalované byly věrohodným způsobem ze strany jejího právního předchůdce jako poskytovatele spotřebitelského úvěru ověřeny. Za tohoto skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena řádně a s odbornou péči ze strany právního předchůdce žalobkyně před datum úvěruschopnost žalované.
17. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o zápůjčce neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).
18. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaná uhradil na tuto neplatnou„ zápůjčku“ částku v celkové výši 0 Kč, pak na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 35 000 Kč. To je proto žalovaná povinna žalobkyni jako právnímu nástupci právnická osoba vydat. Závazek z tohoto titulu je splatný na výzvu věřitele k jeho splnění, ke které došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé účinně přípisem právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, a tedy ve lhůtě k plnění jím stanovené. Ta plynula do datum. Pokud v této lhůtě dluh uhrazen nebyl (což nebylo tvrzeno a ani prokázáno), je žalovaná s jeho úhradou od datum v prodlení (§ 1968 o.z.). Za tuto dobu proto přísluší žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele i právo na zákonný úrok z prodlení s úhradou částky 35 000 Kč, a to s oporou v § 1970 o.z. V této části proto tedy soud mohl žalobnímu žádání vyhovět a žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení. V celém zbývajícím rozsahu soud pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně (o skutečnostech pro závěr o splnění povinností právního předchůdce žalobkyně dle § 86 z.č. 256/2017 Sb. zamítl (viz. výrok č. II rozsudku).
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.