Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 420/2021-24
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno,
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 8 787,17 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
2. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností právnická osoba, sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo země) prostřednictvím internetových stránek webová adresa uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 13 787,17 Kč na sdělené číslo účtu pod sjednaným variabilním symbolem číslo. Žalovaný se zavázal předmětnou částku vrátit do dne datum, nicméně po odečtení dílčích plateb dosud dluží 8 787,17 Kč. Od datum je proto v prodlení, od něhož žádá žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného, kdy splátka nesměla přesahovat 90 % tohoto rozdílu a zbylá částka na měsíc musela odpovídat alespoň částce životního minima, tedy částce 3 410 Kč. Zároveň byl žalovaný lustrován v dostupných databázích.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.
4. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila s tím, že nežádá odročení jednání, a žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.
5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně (původní poskytovatelka spotřebitelského úvěru právnická osoba, sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo země) uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum, jejímž obsahem je závazek předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč a závazek žalovaného splatit v měsíčních splátkách od měsíce následujícího po čerpání úvěru ke dni svým označením odpovídajícímu dni čerpání, a to ve výši 1 000 Kč nebo 12,5 % nesplaceného úvěru, dle toho, která částka je vyšší. Dále byly sjednány úroky ve výši 11,99 % měsíčně, což odpovídá RPSN ve výši 289,07 % ročně. Žalobkyně eviduje, že vyplatila žalovanému částku 13 537,17 Kč ve dvou platbách, a to 9 3292,05 Kč dne datum a 4 145,12 Kč dne datum Ani na výzvu soudu však nedoložila žádný důkaz, který by prokazoval, že dané částky byly žalovanému skutečně zaslány. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z poskytovatele úvěru na žalobkyni, a tato skutečnost oznámena žalovanému. Žalobkyně vyzvala dne datum žalovanou k úhradě, a to do tří dnů. Žalobkyně nedoložila ničeho k otázce ověření úvěruschopnost žalovaného ani nedoložila a neoznačila žádné důkazy, ze kterých by bylo možné skutková zjištění udělat.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, žalovanému v rámci sjednaného úvěrového rámce poskytla jakoukoliv částku, nezbývá než konstatovat, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně faktického poskytnutí plnění žalovanému a tudíž neprokázala ani základ svého nároku. Soud proto žalobu zamítl.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení plně úspěšný, ovšem dle obsahu spisu žádné náklady žalovanému nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, resp. exekuci (§ 251 o.s.ř.).