Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 365/2021-12
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 6 080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení,
ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 9. 2. 2020 do zaplacení,
ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení,
ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu
Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 9. 2. 2020 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení,</b> <b>ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná cestovala ve dnech datum, datum, datum a datum vozidly městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD, aniž se na výzvu pověřené osoby prokázala platným jízdním dokladem. Je tedy povinna zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 4× částka a přirážku k jízdnému ve výši 4× částka, celkem tedy částku částka a úrok z prodlení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná cestovala dne datum v čase 6:42 tramvajovou linkou číslo dne datum v čase 10:02 tramvajovou linkou číslo dne datum v čase 15:57 tramvajovou linkou číslo dne datum v čase 15:10 autobusovou linkou číslo přičemž ve všech těchto případech tak činila bez platného jízdního dokladu. Je tedy povinna zaplatit žalobkyni jízdné spolu s přirážkou v celkové výši částka. Žalobkyně rovněž prokázala, že dne datum a dne datum byly žalované zaslány předžalobní upomínky s výzvou k úhradě, avšak žalovaná neuhradila ničeho.
Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), přičemž nárok odpovídající přirážce k jízdnému byl v případě ze dne datum, kdy žalovaná užila autobusovou linku, posuzován ve smyslu ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších změn a doplnění, a v ostatních třech shora uvedených případech ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších změn a doplnění. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno.
Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky částka na částka dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit částka.
O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka, doplatek soudního poplatku ve výši částka a paušální náhrada výdajů za 2 úkony po částka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. celkem částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.