Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 180/2021-18
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 18. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 18. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“) uzavřela s žalovaným dne 3. 8. 2016 smlouvu o úvěru a žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 17. 10. 2016, což nesplnil. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím zřízení účtu na webových stránkách webová adresa. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 30. 8. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. V řízení bylo Smlouvou o zápůjčce ze dne 3. 8. 2016, dokladem o odchozí platbě z účtu věřitele a sdělením právnická osoba anonymizováno ohledně příchozí platby na účet žalovaného ze dne 18. 8. 2021 prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč věřitelem žalovanému. Dále bylo Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 prokázáno postoupení předmětné pohledávky z věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalobkyně však v tomto řízení netvrdila ani nedoložila, že věřitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, pouze v žalobě uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází a na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Vzhledem k této skutečnosti soud vychází z toho, že věřitel řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a proto je smlouva o zápůjčce ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění, neplatná. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 OZ, proto soud žalobě vyhověl. Postoupení pohledávky bylo taktéž řádně prokázáno a podléhá úpravě podle § 1879 a § 1882 odst. 1 OZ. Ve smyslu § 1970 OZ soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.