Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 C 184/2021-54

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 28 471,99 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 27. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení

a) částky 2 499,99 Kč

b) částky 16 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 946,90 Kč od 1. 6. 2018 do 26. 2. 2020 a z částky 6 346,90 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení

se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 27. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 2 499,99 Kč b) částky 16 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 946,90 Kč od 1. 6. 2018 do 26. 2. 2020 a z částky 6 346,90 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 4. 2. 2021 podanou k Okresnímu osudu v Blansku se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 471,99 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 31. 3. 2017 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, který řádně nesplácel (na svůj dluh zaplatil toliko částku 10 400 Kč) a žalobkyni jako postupníkovi dlužil ke dni podání návrhu část jistiny, úroku a poplatků.

2. V podání ze dne 20. 12.2021 žalobkyně žádala zaplacení toliko částky 25 972 Kč, když bez dalšího vysvětlení ponížila původně žalovanou výši inkasního poplatku z částky 3 913,96 Kč na 1 413,97 Kč. Ve zbývající části 2 499,99 Kč však žalobu nevzala zpět.

3. Žalovaný k návrhu uvedl, že si není vědom jakéhokoli závazku vůči„ jmenované společnosti“ a nebyl ani nikdy vyzván k plnění svého dluhu.

4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci ( ve spojení s  ):

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 31. 3. 2017, číslo vyplývá, že společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že jej žalovaný vrátí spolu s úrokem ve výši 1 925 Kč a poplatky v celkové výši 14 447 Kč ve čtrnácti měsíčních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od společnost právnická osoba převzal v místě bydliště v hotovosti částku 20 000 Kč.

6. Ze Seznamu splátek žalovaného vyplývá, že žalovaný zaplatil společnosti právnická osoba celkem 10 400 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud vyplývá, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 6. 2. 2020 (dopis, potvrzení o expedici 5113 ks zásilek). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 46 774,25 Kč předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 (výzva, podací lístek z 26. 2. 2020).

8. V rámci právního posouzení věci se soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem ( , ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( , o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39). Nelze vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

9. Žalobkyně v otázce zkoumání solventnosti žalovaného přes výzvu soudu netvrdila, že by úvěruschopnost byla zkoumána, snažila se argumentovat toliko právně, z jakého důvodu by snad věřitel takovou povinnost neměl mít. Soud tak vychází z toho, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána vůbec.

10. Pokud tedy byla následně mezi věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal ( občanského zákona). Pro absolutní neplatnost uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku ( ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

11. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobkyně odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ve výši 20 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného ( ). Žalovaný je povinen zbytek tohoto bezdůvodného obohacení ochuzenému věřiteli, resp. žalobkyni vydat ( ). Soud proto žalobě výrokem I. částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 9 600 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši ( ve spojení s  ), a to ode dne následujícího po odeslání předžalobní výzvy. Dle soudu žalobkyně neprokázala, že by vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení žalovaného dříve. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní ( o.s.ř).

12. V částce 2 499,99 Kč soud žalobu zamítl výrokem I. a), neboť žalobkyně v této části žalobu zpět nevzala, jakkoli se jejího zaplacení nadále nedomáhala. Taková částka neodpovídala od počátku tvrzením žalobkyně o celkové částce, kterou měl žalovaný zaplatit, ve výši 36 372 Kč a zaplacené částce 10 400 Kč.

13. Vzhledem k tomu, že absolutně neplatná byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného celá úvěrová smlouvy, nepřiznal soud žalobkyni ani úrok a poplatky ve zjevně nemravné výši. Výrokem II. b) tedy soud zamítl zbývající žalovanou částku.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem III. podle ustanovení podle poměru úspěchu ve věci, když žalovaný uspěl v 66 % předmětu řízení, žalobkyně ve 34 %. Odečtením těchto sazeb soud dospěl k tomu, že žalovanému náleží náhrada 32 % nákladů, které mu vznikly. Z obsahu spisu je patrné toliko poštovné ve výši 52 Kč, soud proto uložil žalobkyni nahradit procesně úspěšnějšímu žalovanému částku 17 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).