Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 180/2021-81

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D.

ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci

proti

žalovaný: celé jméno žalovaného, datum narození, adresa: adresa, obec

o zaplacení 290.839,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 233138 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. jdoucím z téže částky od 15. 8. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 33480 Kč.

III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části, jež se týká 66634,35 Kč spolu s úrokem 8,7 % p. a. z 288739,73 Kč jdoucím od 2. 7. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z 288739,73 Kč jdoucím od 2. 7. 2021 do 14. 8. 2021 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z 55601,73 Kč jdoucím od 15. 8. 2021 do zaplacení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 233138 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. jdoucím z téže částky od 15. 8. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 33480 Kč. III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se zamítá v části, jež se týká 66634,35 Kč spolu s úrokem 8,7 % p. a. z 288739,73 Kč jdoucím od 2. 7. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z 288739,73 Kč jdoucím od 2. 7. 2021 do 14. 8. 2021 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z 55601,73 Kč jdoucím od 15. 8. 2021 do zaplacení.

1. Žalobce podal dne 27. 10. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení úvěru:

290839,73 Kč na jistině, 4499,30 Kč na kapitalizovaném úroku za dobu od 12. 7. 2019 do 1. 7. 2021, 4433,32 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení za dobu od 12. 7. 2019 do 1. 7. 2021, úroku 8,7 % ročně z 288739,73 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení 8,25 % ročně z 288739,73 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení.

2. Soud zjistil z úvěrové smlouvy, že dne 12. 7. 2019 podepsali obec anonymizováno a žalovaný smlouvu a žalovanému bylo poskytnuto 300 000 Kč. Poskytnutí úvěru nebylo sporné a žalobce je doložil výpisem z bankovního účtu žalovaného. Z úvěrové smlouvy plyne výše měsíční splátky 4056 Kč, počínaje 12. 8. 2019. Z dopisu z 23. 3. 2021 (výzva k zaplacení před sesplatněním celého úvěru) plyne, že k tomuto datu dlužil žalovaný 14268 Kč. Z porovnání předepsaných splátek podle smlouvy a dluhu vymezeného v dopisu z 23. 3. 2021 lze dovodit, že žalovaný splatil do 23. 3. 2021 celkem 66862 Kč (měl do té doby splatit celkem 81120 Kč, dlužil 14268 Kč). Dopis ze dne 24. 4. 2021 obsahuje výzvu původního věřitele žalovanému ke splacení celého dluhu. Žalobce však neprokázal doručení oné výzvy žalovanému (předložené poštovní podací archy z 15. 7. 2021 a 10. 8. 2021 se zjevně týkají pozdějších zásilek).

3. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy tvrdil žalobce, že banka vycházela z obsahu žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl svůj příjem 33997 Kč měsíčně. Banka zkontrolovala, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Vedle toho se banka nespokojila s tvrzením žalovaného, že má nulové měsíční výdaje a nájemné 5000 Kč a naopak předpokládala jeho životní náklady 11808 Kč na základě vlastního výpočetního modelu. Dále vycházela ze znalosti o tom, že žalovaný již tehdy měl jiné úvěry – na stavebním spoření se splátkou 1180 Kč, kontokorentní úvěr s limitem 20000 Kč a orientační splátkou 1667 Kč a dále revolvingový úvěr s limitem 30000 Kč a orientační splátkou 1500 Kč.

4. Žalobce předložil soudu výpisy z bankovního účtu žalovaného za dobu od února 2019 do července 2019. Z nich soud zjistil, že žalovaný žil téměř po celou tuto dobu na dluh a v kladných číslech se ocitl teprve 12. 7. 2019, kdy bylo na jeho účet připsáno 300000 Kč z úvěru. V únoru a březnu 2019 neměl žalovaný žádné příjmy, v dubnu příjem 12 839 Kč, který mu byl stržen beze zbytku exekučně V květnu, červnu a červenci měl sice příjem z výdělku (průměr počítaný za ony 3 měsíce by činil dokonce 41049,44 Kč), avšak ani tak není zřejmé, z čeho původní věřitel usoudil, že žalovaný jej bude mít i nadále, když v předchozích 3 měsících žádné příjmy na účet nepřišly a až do 12. 7. 2019 byl stav účtu na začátku i na konci každého měsíce cca - 20000 Kč. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalobce neoznačil. Pokud skutečně původní věřitel vycházel pouze z předložených údajů, potom nelze než uzavřít, že neposoudil úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí, protože nebylo možno rozumně usoudit, že zadlužený žalovaný bude mít dostatek prostředků na další výdaje – splátky úvěru. Na tomto závěru nic nemění ani tvrzení žalobce o tom, že z opatrnosti počítal s vyššími životními náklady žalovaného, než jaké žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, či že počítal i dalšími splátkami žalovaného. Proto soud na smlouvu hledí jako na smlouvu neplatnou ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené, například, v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80: Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Získané informace pak mají posoudit s odbornou péčí, nikoliv je pouze shromáždit a dále nehodnotit.

5. Ze smlouvy ze 14. 6. 2021 a dopisu datovaného 14. 7. 2021 plyne, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným právnická osoba anonymizováno. Další postoupení pohledávky na žalobce bylo doloženo postupní smlouvou z 29. 7. 2021. Žalovaný byl vyrozuměn o dalším postoupení pohledávky (od anonymizováno právnická osoba na žalobce (dopisem ze dne 10. 8. 2021, který zároveň obsahuje výzvu k zaplacení celé dlužné částky).

6. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (ust. , ) Žalobce však poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a proto lze uvažovat pouze o jeho nároku na vydání bezdůvodného obohacení jako nároku na vrácení bezdůvodně vyplacené (a dosud nesplacené) částky. Povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení plyne z ust. , , ve znění pozdějších předpisů: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Proto soud přiznal žalobci 233138 jako rozdíl mezi poskytnutou částkou a již splacenou částkou, spolu s úrokem z prodlení. Nad tuto částku zamítl nárok žalobce, včetně úroků, neb ty byly sjednány neplatně.

7. Za právně účinnou výzvu k zaplacení celého dluhu soud považuje teprve dopis z 10. 8. 2021. Poštovním podacím archem bylo doloženo jeho odeslání žalovanému. Má se za to, že výzva k zaplacení z 10. 8. 2021 byla doručena žalovanému dne 13. 8. 2021 (třetí pracovní den po odeslání, ve smyslu ustanovení ). Žalovaný je tak v prodlení se zaplacením od 15. 8. 2021, a proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. . Jejich požadovaná výše 8,25 % nepřesahuje nejvyšší přípustnou míru na základě odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Proto soud přiznal žalobci takto vymezené úroky z prodlení a naopak zamítl žalobu v části přesahující tuto mez – do 14. 8. 2021 žalovaný nebyl v prodlení.

8. Podle ust. zákona , , ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce uspěl pouze s částí svého nároku (80%), zčásti uspěl žalovaný (20%). Proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil postupem dle ust. . Rozdíl úspěchu obou stran činí 60% ve prospěch žalobce. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč. 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč. 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč. 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. , 3 advokátního tarifu.

9. Za tarifní hodnotu sporu soud považuje 290839,73 Kč. Zástupce žalobce účelně vykonal 4 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k zaplacení, podání žaloby a účast při jednání soudu. Náhrada odměny za jeden úkon právní služby činí 9500 Kč. Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 4 x 300 Kč. Dále mezi náklady řízení náleží 21% daň z přidané hodnoty, kterou je povinen zástupce zaplatit z odměny a náhrad, a zaplacený soudní poplatek 14542 Kč. Není úkolem soudu, aby spekuloval, zdali žalobci vznikly cestovní náklady či nárok na náhradu promeškaného času. Když je žalobce neuplatnil, soud s nimi nepočítá. Celkové náklady řízení na straně žalobce tak odpovídají 55800 Kč 60% z toho pak činí 33480 Kč. Taková náhrada byla žalobci přiznána.

10. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení ). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění.

11. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. ).

12. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. . Nenalezl takové důvody. Nikdo z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání je třeba podat u tohoto soudu ve dvou vyhotoveních, rozhodne o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Pokud by snad žalovaný nesplnil povinnost uloženou tímto rozsudkem, vystavil by se nebezpečí výkonu rozhodnutí za použití státního donucení.