Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 15/2021-41

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 23.270 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.000 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12.270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.270 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.000 Kč od

12. 9. 2020 do 23. 10. 2020.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 233 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.000 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12.270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.270 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.000 Kč od 12. 9. 2020 do 23. 10. 2020. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 233 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23.270 Kč se zákonným úrokem

z prodlení z částky 23.270 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalovaný a žalobkyní uzavřeli dne 19. 7. 2019 smlouvu o úvěru ve výši 27.720 Kč (skládající se z půjčené částky 15.000 Kč a kapitalizovaného úroku 12.270 Kč), podle které měl splácet týdně 455 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu (půjčené peníze). V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný ovšem splácel nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 4.000 Kč vydělila týdenní splátkou 455 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně tak nastala ke dni 27. 9. 2019 a datum prodlení ke dni 12. 9. 2020. Žalobkyně v žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek 11. 9. 2020. K okolnostem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně tvrdila, že provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u jejich společnosti, vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků) a dle lokality klienta, a to na základě sofistikovaných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (příjmení) v kartě klienta.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle , (dále jen „“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo že tuto dne 19. 7. 2019 podepsali žalobkyně a žalovaný. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, úvěr byl poskytnut jako hotovostní bezúčelový. Doba trvání úvěru 60 týdnů. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % p. a., úrok tedy ve výši 2.970 Kč. Dále byl sjednán poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 4.500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Celková částka, kterou je třeba zaplatit, byla sjednána ve výši 27.270 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit uvedenou částku v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. První splátka měla být uhrazena dne 26. 7. 2019. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od žalobkyně v hotovosti převzal jistinu úvěru ve výši 15.000 Kč. V části smlouvy nazvané Prohlášení Klienta je uvedeno, že klient prohlašuje, že veškeré informace, údaje a podklady, které společnosti poskytl, jsou úplné, pravdivé a správné a že nezamlčel žádné skutečnosti podstatné pro uzavření smlouvy.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že tento dne 19. 7. 2019 podepsal, ve formuláři jsou uvedeny informace týkající se předmětného úvěru, tj. celková částka úvěru, celková částka, kterou je třeba zaplatit, výše a počet splátek, zápůjční úroková sazba 70,89 % p. a., roční procentní sazba nákladů 212,77 %.

6. Z evidenční karty klienta podepsané dne 19. 7. 2019 žalobkyní a žalovaným, že žalovaný v této uvedl typ bydlení spolubydlící, rodinný stav svobodný, majitel vozu, majitel nemovitosti ne, že neměl někdy úvěr u společnosti, v údajích o zaměstnání uvedl plný úvazek, zaměstnavatele právnická osoba, obec, zdroj příjmu jeden, a to mzda 25.226 Kč, celkem měsíční příjmy domácnosti 25.226 Kč, z výdajů životní výdaje na bydlení 4.670 Kč, životní minimum na ověření 3.910 Kč, životní výdaj jiné (telefon, internet, rozhlas, spoření, pojištění apod.) nebyly uvedeny, disponibilní zůstatek 16.646 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou v kartě zaškrtnuty pracovní smlouva a výplatní páska.

7. Z interního výpisu žalobkyně – informací o smlouvě číslo že byla zaplacena částka 4.000 Kč, z toho 2.000 Kč v 29. kalendářním týdnu roku 2019 a 2.000 Kč v 36. kalendářním týdnu roku 2019.

8. Z nedatovanéy nazvané předžalobní výzva, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že ke dni

13. 10. 2020 je nedoplatek ve výši 12.380 Kč, splatnost 11. 9. 2020, a celkový zůstatek ke splacení k dni 13. 10. 2020 činí částku 23.270 Kč, dále že účtují poplatek za upomínku 300 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je v prodlení a že z dlužné částky narůstá úrok z prodlení, které by neúčtovali za předpokladu uhrazení jistiny v náhradní lhůtě splatnosti do 7 dnů od doručení upomínky. V opačném případě se budou domáhat svých nároků soudní cestou.

9. Z podacího archu, že dne 13. 10. 2020 byla předána k poštovní přepravě zásilka určená pro žalovaného, zásilka měla podací číslo RR2597093282F.

10. Ze zpráv k tomu, jaký úrok obvykle požadovala banka ve smlouvách o spotřebitelském úvěru uzavřených v období července roku 2019 v obec s parametry - poskytnutá jistina úvěru dlužníkovi ve výši 15.000 Kč, úvěr splatný v 60 týdenních splátkách, a to ze zprávy právnická osoba, soud zjistil, že úrokové sazby byly v rozpětí 17,1 – 22,4 % p. a., právnická osoba, v rozpětí 6,9 % - 17,9 %, příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, v rozpětí 3,89 % - 11,08 % p. a., právnická osoba průměrně 13,9 % p. a., právnická osoba 7,9 %, právnická osoba, 19,90 % p. a., právnická osoba 21,9 %, právnická osoba, 8,33 %.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a žalobkyně dne 19. 7. 2019 podepsaliu označenou jako smlouva o úvěru a žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit kromě částky 15.000 Kč úrok 2.970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 4.500 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4.800 Kč, celkem částku 27.270 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 70,89 % ročně, roční procentní sazba nákladů 212,77 %. Žalovaný se zavázal zaplatit uvedenou částku v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. První splátka měla být uhrazena dne 26. 7. 2019. Žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací sdělených žalovaným, a to že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s příjmem 25.226 Kč čistého měsíčně, že životní výdaje na bydlení činí 4.670 Kč, a životní minimum že činí 3.910 Kč. Dle zákaznické karty měly být ověřeny dokumenty pracovní smlouva a výplatní páska. Žalovaný na svůj dluh uhradil 4.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou odeslanou doporučeně dne 13. 10. 2020, a to ve lhůtě do 7 dnů od doruční výzvy. V době uzavření smlouvy činila úroková sazba u úvěrů stejných parametrů poskytovaných bankami od 7,9 % do 22,4 %.

12. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn. , sp. zn. či sp. zn. ). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné absolutně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry. V projednávaném případě byla sjednána úroková sazba ve výši 70,89 % ročně. Soud dotazem učiněným u bankovních ústavů zjistil, že horní hranice úrokových sazeb dosahovala u v místě a čase obdobných úvěrů maximální výše 22,4 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než trojnásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru. Za této situace je dle soudu ujednání o výši úroků zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tedy i absolutně neplatné. Roční procenta sazba nákladů pak činila 212,77 %, když kromě uvedeného úroku byl sjednán poplatek za zpracování úvěru ve výši 4.500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva je závazek pojmově úplatný, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků i neplatného ujednání o výši nákladů uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením o. z. není možné hodnotit jako neplatné pouze dílčí ujednání o úrocích a poplatcích, ale smlouvu jako celek.

21. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne 19. 7. 2019 vyplatila částku 15.000 Kč. Zároveň žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil 4.000 Kč a žalovaný tuto částku nerozporoval. Soud proto žalobkyni přiznal částku 11.000 Kč představující neuhrazenou původní jistinu dluhu. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje den následující po uplynutí sedmidenní lhůty stanovené žalobkyní k zaplacení ve výzvě předané k poštovní přepravě dne 13. 10. 2020, tj. 24. 10. 2020 (podle o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tzn. v tomto případě že došla 16. 10. 2020).

22. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.

24. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle písmeno j) o soudních poplatcích v účinném znění, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. b). Soudní poplatek činí 1.164 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 931 Kč, doplatit proto zbývá 233 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).