Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 349/2021-74
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení, advokátkou,
se sídlem adresa,
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozen dne datum,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení částky 50 436 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46 901,88 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 570 Kč, úrok ve výši 8,34 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 439 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 134,12 Kč a smluvního úroku, který převyšuje částku 570 Kč a 8,34 % ročně z částky 30 439 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 393 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46 901,88 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 570 Kč, úrok ve výši 8,34 % ročně z částky 28 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 439 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 134,12 Kč a smluvního úroku, který převyšuje částku 570 Kč a 8,34 % ročně z částky 30 439 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 393 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 50 436 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a dále zaplatit úrok za poskytnutí prostředků sjednaný ve výši 100,44 % ročně, to vše v 36 měsíčních splátkách po 2 828 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2019. Protože žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Požadována je neuhrazená část jistiny a nezaplacená část úroku přirostlá ke dni zesplatnění (tzv. nová jistina) ve výši 34 995,45 Kč, smluvních pokuty v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1. smluvních ujednání za prodlení žalovaného se splátkou číslo o délce 30 dnů (2x 499 Kč) a 19 597 Kč dle bodu 6.5. smluvních ujednání za prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z nové jistiny se zohledněním částečných úhrad žalovaným od datum do datum, kdy byla vyhotovena žaloba), náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč dle bodu 6.2. smlouvy za splátky 1 a 2, u kterých se žalovaný dostal do prodlení v délce 15 dnů (2x 200 Kč) a úrok v nominální sazbě 100,44 % ročně z původní neuhrazené jistiny od datum do zaplacení se zohledněním úhrad žalovaným, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 107 179 Kč. Rovněž je požadována částka 1 041 Kč představující dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr obsažená ve splátkách 1, 2, 3 (3x347 Kč) a zákonný úrok z prodlení z částky 37 434 Kč od zesplatnění do zaplacení. Žalovaný dle tvrzení žalobce neuhradil na svůj dluh ničeho.
2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Soud ve věci nařídil jednání na datum, k tomuto jednání se dostavil žalobce, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud vycházel z důkazů předložených žalobcem.
4. Z výplatních pásek žalovaného a z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnaný u společnosti právnická osoba a jeho výdělek se pohyboval mezi 12 500 – 14 144 Kč.
5. Z listiny označené jako hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že byla provedena analýza bonity žalovaného jako žadatele o úvěr.
6. Z předsmluvního formuláře ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s parametry spotřebitelského úvěru, že mu bude poskytnuta částka 28 000 Kč, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, bude činit 89 316 Kč, kterou žalovaný měl zaplatit ve 36 splátkách po 2 828 Kč s tím, že výpůjční úroková sazba činí 100,44 % ročně. Dále byl žalovaný v tomto formuláři seznámen s tím, že pokud se ocitne v prodlení, je věřitel oprávněn požadovat smluvní pokutu za prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů ve výši 499 Kč a že je dále věřitel oprávněn požadovat na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením u každé splátky, u které se ocitne dlužník v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný dále seznámen s tím, že je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.
7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo žalobcem oznámeno, že žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, kdy se jedná o spotřebitelský úvěr, celková výše úvěru je 28 000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 89 316 Kč, doba trvání úvěru je 36 měsíců a výše splátky činí 2 828 Kč. Zápůjční úroková sazba činí podle tohoto oznámení 100,44 %. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové částky 37 434 Kč.
8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádnou splátku.
9. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 37 434 Kč.
10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v částce 28 000 Kč s tím, že celková částka k zaplacení bude činit 89 316 Kč a výše zápůjční úrokové sazby bude činit 100,44 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo ve smlouvě v bodě 6.1. sjednáno, že žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky delší než 30 dnů a dále podle bodu 6.2. smlouvy právo požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení delším než 15 dnů. Dále bylo v bodě 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky počínaje dnem zesplatnění úvěru.
11. Z výzev k zaplacení ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na nezaplacené splátky.
12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. bankovní účet byla dne datum vyplacena částka 28 000 Kč.
13. Z výpisu záznamu z registru příjmení vyplývá, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky.
14. Z výpisu z databáze obec národní banky – systému časových řad – příjmení soud zjistil, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu v listopadu 2019 činila 8,34 % ročně.
15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne datum podepsal smlouvu o úvěru, na základě které převzal od žalobkyně částku 28 000 Kč a zavázal se žalobkyni vrátit částku ve výši 89 316 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 2 828 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 100,44 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Žalovaný neuhradil žádnou měsíční splátku. Z důvodu prodlení s úhradou dalších splátek proto došlo k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč za prodlení se splátkou číslo dále pak k zaplacení částky 2 x 200 Kč jako náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením uvedených splátek. Žalovaný dlužnou jistinu v době okamžitého zesplatnění úvěru nezaplatil, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny.
16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
18. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně sjednána úvěrová smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nezaplatil žádnou částku. Co do základu tedy soud považuje žalobu za důvodnou, je však toho názoru, že ujednání stran o výši úroku z úvěru je neplatné.
19. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odstavce 2 citovaného ustavení je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.
20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Soud o žalobě rozhodoval za situace, kdy skutkově i právně obdobný spor již byl posouzen v rámci odvolacího řízení Krajským soudem v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, uzavřel, že ujednání o výši úroku (v dané věci 129,68 % ročně) je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a proto se jedná o ujednání neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní a k té pak soud přihlíží s úřední povinnosti. V citovaném rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR uvedl, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům a mravním principům společenského pořádku, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. V souladu s dobrými mravy je takové jednání věřitele, které při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny bez ohledu na to, že dlužních uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí dále zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud považoval za rozporné s dobrými mravy a neplatné ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry. Dále Krajský soud v Českých Budějovicích poukázal na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/2018. V závěru Krajský soud v Českých Budějovicích formuloval názor, kdy jestliže v době sjednání předmětné úvěrové smlouvy činila průměrná úroková sazba 8,7 % ročně (u úvěrů poskytovaných bankami), byl úrok, byť by šlo o efektivní úrokovou sazbu ve výši 86,1 % ročně, natolik nepřiměřený, že nezbylo, než konstatovat, že takto sjednaný úrok byl jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Takové ujednání pak podle Krajského soudu je třeba považovat za od počátku neplatné s tím, že je lhostejné, že se žalovaný této neplatnosti v řízení nedovolával. Krajský soud v Českých Budějovicích akceptoval postup soudu prvního stupně, který vycházel z údajů ČNB – systému časových řad příjmení ohledně výše úroků u úvěru na spotřebu.
22. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že v měsíci listopadu 2019, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva mezi žalobkyní a žalovaným, činila výše průměrné sazby úroků u úvěrů na spotřebu podle systému časových řad příjmení 8,34 % ročně a v návaznosti na výše zmíněný názor Krajského soudu v Českých Budějovicích považuje soud prvního stupně tuto úrokovou sazbu za přiměřenou. Byla-li mezi účastníky sjednána úroková sazba ve výši 100,44 % ročně, jedná se o nepřiměřenou výši úroku z úvěru, kterou je možné bez nadsázky označit za úrok lichvářský. Ujednání o takto stanovené výši úroku z úvěru, byť jej žalovaný podepsal, považuje soud ujednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž je nutné je považovat od počátku za neplatné.
23. Krajský soud ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 22 Co 865/2019 vyslovil názor, že přestože mezi účastníky úvěrové smlouvy byl úrok sjednán neplatně, náleží žalobkyni úrok, avšak pouze ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, kdy vycházel z úrokové sazby uvedené v systému časových řad příjmení.
24. Soud tedy považoval žalobu za důvodnou co do částky 28 000 Kč představující nezaplacenou jistinu, co do částky 998 Kč představující dohodnutou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek číslo co do částky 400 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátek číslo co do částky 19 597 Kč představující smluvní pokutu z částky 29 398 Kč od datum do dne sepisu žaloby.
25. Žalobkyně se kromě zaplacení jistiny domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 6 995,45 Kč. Soud proto provedl výpočet kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 8,34 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 000 Kč za dobu do zesplatnění úvěru. Soudu výpočtem vyšla částka 570 Kč a co do této částky ohledně úroku z úvěru je žaloba důvodná. Ve zbývající části požadovaného úroku z úvěru žaloba důvodná není. Ve zbývající části požadovaného úroku z úvěru proto soud žalobu zamítl. Soud dále zamítl požadavek žalobce na zaplacení úroku z úvěru v té výši, ve které převyšuje soudem akceptovanou sazbu úroku z úvěru ve výši 8,34 % ročně.
26. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 19 597 Kč. Podle názoru soudu žalobkyně nárok na smluvní pokutu má, avšak pouze z částky 29 398 Kč (dlužná jistina + smluvní pokuta do zesplatnění a náhrada nákl. za prodlení), a to za dobu od datum do data vyhotovení žaloby. Soud proto žalobkyni přiznal na smluvní pokutu částku 16 462,88 Kč a v části 3 134,12 Kč jako nedůvodně požadovanou pak smluvní pokutu zamítl.
27. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 37 434 Kč. Podle názoru soudu ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně nárok na úrok z prodlení má, avšak pouze z částky 30 439 Kč představující součet nesplacené jistiny ve výši 28 000 Kč, částky 998 Kč představující smluvní pokutu a částky 400 Kč představující požadované náklady spojené s prodlením a částku 1 041 Kč jako dlužné pojistné. Ve zbývající části, v níž nebyla důvodně požadována jistina a úrok z úvěru, soud požadovaný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítl.
28. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků řízení. V řízení byla žalobkyně úspěšná celkem v částce 46 901,88 Kč z celkem požadovaných 50 436 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje úspěch ve výši 93 %. Neúspěšná tak byla žalobkyně v 7 %. příjmení procesní úspěch žalobkyně tak představuje 86% a tímto koeficientem byly vynásobeny náklady řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 450 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, jeden úkon právní služby ve výši 2 980 Kč, účast u jednání soudu), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a jedna po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána částka 7 393 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.