Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 399/2021-65
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 36 402 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 812 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 812 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a částku 5 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 590 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplatit
- částku 10 760 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 62,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 143,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do 14. 2. 2022 a z částky 1 188 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 18,98 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
- částku 8 240 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 240,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 550,38 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 14. 2. 2022 a z částky 4 410 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 812 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 812 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a částku 5 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 590 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplatit - částku 10 760 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 62,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 143,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do 14. 2. 2022 a z částky 1 188 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 18,98 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, - částku 8 240 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 240,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 550,38 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 14. 2. 2022 a z částky 4 410 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 36 402 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO číslo (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 600 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 18,98 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, za hotovostní inkaso splátek částku 5 200 Kč a za doplňkovou službu životního pojištění se zavázala zaplatit 360 Kč. Žalovaná dále uzavřela s původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 18,87 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek částku 4 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životní pojištění ve výši 240 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ve prospěch pohledávky vzniklé dle smlouvy ze dne datum uhradila 1 188 Kč; v případě pohledávky vzniklé dle smlouvy ze dne datum uhradila 4 410 Kč. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované v prvním případě jistinu ve výši 13 000 Kč, v druhém případě jistinu ve výši 10 000 Kč a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované, které jsou obsahem karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně ani právní předchůdkyně žalobkyně nemají doklady k dispozici. Současně z veřejně dostupného rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.
2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně svoji nepřítomnosti při jednání dne datum omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání k jednání bylo doručenou ložením dne datum adresu jejího bydliště uvedenou v evidenci obyvatel.
3. Z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční částku ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku a poplatek ve výši 2 600 Kč, úrok ve výši 2 600 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za pojištění 360 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 396 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit do sedmi kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí finanční částky. Z karty zákazníka ze dne číslo podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z výplatních pásek, dokladu o přiznání mateřské/rodičovské, p pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Žalovaná uváděla příjmy ve výši 27 523 Kč a výdaje 21 368 Kč, z toho splátky úvěrů/zápůjček v částce 1 368 Kč.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 6 000 Kč, který zahrnuje úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále se zavázala uhradit za zařazení do programu životního pojištění částku 240 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 304 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí finanční částky. Z karty zákazníka ze dne datum podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o výživném a nájemní smlouvy, kdy žalovaná potvrdila příjem celkem 32 465 Kč, a výdaje 21 000 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum vzal soud za prokázané, že původní věřitel oznámil postoupení žalovaných pohledávek žalované. Dopisem ze dne datum byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.
6. Soud má za to, že v posuzovaném případě byly mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřeny, dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru upravená ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na které se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalované především z údajů, které mu žalovaná sdělila jak o svých příjmech, tak i o svých výdajích. Soustředil se na ověření jejích příjmů, ale toto ověření nebylo důsledné, když je patrno, že žalovaná pobírala příspěvek na živobytí ve výši 5 440 Kč, mateřskou 7 600 Kč a další příjmy v celkové výši 19 425 Kč, avšak právní předchůdce žalobkyně měl dle karty zákazníka ze dne datum k dispozici pouze doklad o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného. Z této karty je též patrno, že důsledně neověřoval ani výdaje žalované, když měl k dispozici pouze nájemní smlouvu a prohlášení žalované. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru ve výši 10 000 Kč dne datum neproběhlo prověření ze strany právního předchůdce žalobkyně důsledně, když ten měl k dispozici především doklady o některých příjmech žalované, avšak pokud jde o výdaje zabýval se pouze výdaji na nájemné a v ostatním vycházel z prohlášení žalované. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a nálezu Ústavního soudu ústavní nález, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně v projednávané věci doplnila po podání žaloby svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a z jakých dokladů ověřoval její právní předchůdce úvěruschopnost žalované. K důkazu předložila formulář – Kartu zákazníka, kterou žalovaná podepsala vždy v den uzavření smlouvy. Z předloženého formuláře lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalované před poskytnutím úvěru formálně zabýval. Nepředložil však v řízení žádné listiny, z nichž byly údaje o úvěruschopnosti žalované ověřeny jeho právním předchůdcem. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání ve věci samé dne datum nedostavila, nemohl jí soud ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., poskytnout poučení o tom, že je třeba označit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí ověřil před poskytnutím každého z úvěrů žalované její schopnost úvěr splatit, když tato poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že žalované byla dne datum poskytnuta částka 13 000 Kč a uhradila částku 1 188 Kč, shledal soud na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 11 812 Kč. V případě částky poskytnuté žalované právním předchůdcem žalobkyně dne datum, uzavřel soud, že žalovaná obdržela 10 000 Kč a zaplatila 4 410 Kč. Vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši 5 590 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Soud přiznal žalobkyni též nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Soud proto žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z přisouzených částek v rozsahu uvedeném ve výroku I., když při stanovení počátku prodlení žalované vycházel z data doručení žaloby žalované soudem, když doručení dřívější výzvy k plnění nebylo v řízení prokázáno. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR ústavní nález při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Za této situace byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
8. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).