Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 154/2021-48

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba co do výše zákonných úroků z prodlení z částky částka od datum do datum, do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, do výše kapitalizovaného úroku částka zamítá.

III. Žalovaná je povinna doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba co do výše zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, do výše kapitalizovaného úroku [částka] zamítá. III. Žalovaná je povinna doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím + částka, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o půjčce číslo dne datum, která byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba Na základě této smlouvy byla žalované vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v číslo týdenních splátkách po částka počínaje sedmým dnem následujícím od data uzavření smlouvy do zaplacení. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, smlouva zanikla uplynutím doby částka týdnů od data podpisu, tj. dne datum. Žalobce obdržel od svého předchůdce pouze informaci o celkové výši úhrad částka. Ke dni postoupení pohledávky, tj. nejprve na přechodného věřitele název název, k datum činila výše pohledávky za žalovanou částku částka. Na žalobce byla tato pohledávka postoupena Smlouvou ze dne datum s týmž datem účinnosti. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Žalobce se tedy domáhá zaplacení částky částka se zákonným příslušenstvím a částky částka, kterou označuje jako kapitalizovaný úrok od datum do datum. Na nákladech řízení se účtuje částka.

2. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaná je státním příslušníkem země) vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb () místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres okres. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle Smluvních podmínek právo české, zejm. z. č. , tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.

3. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právnická osoba, IČO, ze dne datum, dle níž došlo k postoupení pohledávek na přechodného věřitele název název s účinností ke dni datum Další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobce, hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka. Žalovaná byla o této změně informována dopisy ze dne datum a ze dne datum.

4. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce se k jednání omluvil a u žalované bylo doručeno dnem datum do místa jejího bydliště na Slovensku. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. , 3

5. Žalobce soudu předložil Smlouvu o půjčce ze dne datum, Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum, výzvu před podáním žaloby ze dne datum s podacími archy. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovanou Smlouva o půjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka. Celkovou částku částka měla žalovaná uhradit v 53 týdenních splátkách po částka do zaplacení.

6. Podle § 39 obč. zák., platného v době uzavření smlouvy, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. (dle § 3028 odst. 3 o.z. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy). Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení je právní normou, která předpokládá, aby si soud sám v každém jednotlivém případě vymezil hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (tehdy právního úkonu ve smyslu § 41 obč. zák.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne datum jako neplatný právní úkon (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 52 odst. 1 obč. zák. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaná její text v tomto směru tedy těžko mohla ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena od jeho právního předchůdce. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jejíž postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobce si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, což nebylo doloženo a tato skutečnost sama o sobě již způsobuje neplatnost smluvního ujednání ohledně spotřebitelské smlouvy. Pokud žalobce předložil smlouvu a smluvní podmínky smlouvy o půjčce oddělené od smlouvy, pak tyto nejsou žalovanou podepsány, nejsou součástí předtisku, soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti předchůdce žalobce, zda se vůbec žalovaná s těmito obch. podmínkami seznámila. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované„ poplatek“ v částce částka, aniž by řádně specifikoval, co jednotlivě tento poplatek představuje, jak byl určen a proč právě v této výši. Z této částky není zřejmé, jak k ní věřitel dospěl, i když jí žalobce označuje za„ souhrnný poplatek (kapitalizovaný úrok)“, což je dle názoru soudu vykonstruováno. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Zato spotřebitel – žalovaná, musí vnímat celou tuto částku jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčila částka. Specifikace tohoto poplatku nevyplývá ani ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které žalobce předložil. Poplatek (odměna) tvoří číslo z částky, která byla žalované půjčena. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí např. j. č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Rovněž tak výpočet RPSN číslo, jak je uvedeno v čl. 1 Smluvních podmínek - pokud se týče splátek 53 týdnů, zřejmě nezahrnuje tzv.„ souhrnný poplatek“ (ani toto není z tohoto ustanovení zřejmé) a je proto zavádějící a neodpovídající realitě. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že předmětná smlouva o půjčce je neplatným právním úkonem, pak se soud dále zabýval tím, zda na straně žalované nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. obč. zák. účinnost. Soud tedy posoudil tuto věc v souladu i s právním názorem Krajského soudu v Plzni, ve věcech vedených např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, jako nárok žalobce z bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1 obč. zák. Dle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch, získaný plněním z neplatného úkonu – což spadá na daný případ. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a ze žalobního návrhu je zřejmé, že uhradila věřiteli dosud celkem částku částka. K navrácení tedy zbývá částka částka – čáskta anonymizováno = částka. Z uvedených důvodů bylo žalobě vyhověno pouze částečně, ve výši částka, odpovídající bezdůvodnému obohacení, které se žalované dostalo. K této částce byl žalobci uznán zákonný úrok z prodlení ve výši anonymizováno ročně od datum do zaplacení, vzhledem k tomu, že byl žalobcův nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení a v prodlení se tedy žalovaná ocitla až ode dne následujícího od data uvedeného v předžalobní upomínce, tj. od datum. Splatnost byla určena dle , v delší lhůtě do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Pokud se týče příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány podle o.z. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalovaná byla v prodlení se zaplacením dlužné částky nejméně od data uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí, soud jí ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora, uložil i zaplacení těchto úroků z prodlení, jak již odůvodněno.

7. Z uvedených důvodů shora byla proto žaloba ve zbývající části zamítnuta. Tj. ohledně zákonných úroků z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a co do částky částka, neboť se nelze z neplatné smlouvy domáhat jiného nároku než bezdůvodného obohacení.

8. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měli účastníci každý ve sporu přiměřeně shodný úspěch, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.

9. Soud uložil žalované, která také nebyla ve věci zcela úspěšná (ale bez ní by k tomuto řízení nedošlo), doplatit soudní poplatek ve výši částka dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalované doplatit ve výši částka, ve lhůtě dle , do 1 měsíce od právní moci rozsudku. V případě tohoto doplatku nastává jeho splatnost dle zákona o soudních poplatcích, tedy v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.