Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 43/2021-45
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17.330 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:
- částku 3.080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 3.080 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení,
- částku 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 930 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni:
- částku 5.920 Kč, úrok ve výši 23,72 % p.a. z částky 6.930,99 Kč od 4. 11. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6.930,99 Kč od 11. 11. 2016 do 18. 9. 2020 a z částky 3.850,99 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení,
- částku 7.400 Kč, úrok ve výši 23,72 % p.a. z částky 6.415,19 Kč od 12. 8. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6.415,19 Kč od 19. 8. 2016 do 18. 9. 2020 a z částky 5.485,19 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: - částku 3.080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 3.080 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, - částku 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 930 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni: - částku 5.920 Kč, úrok ve výši 23,72 % p.a. z částky 6.930,99 Kč od 4. 11. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6.930,99 Kč od 11. 11. 2016 do 18. 9. 2020 a z částky 3.850,99 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, - částku 7.400 Kč, úrok ve výši 23,72 % p.a. z částky 6.415,19 Kč od 12. 8. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6.415,19 Kč od 19. 8. 2016 do 18. 9. 2020 a z částky 5.485,19 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se vůči žalované domáhá zaplacení částky 9.000 Kč s příslušenstvím v kapitalizované i procentní podobě. Skutkově tvrdí, že dne 24. 9. 2015 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě částky 8.000 Kč zaplatit úrok v pevné výši 1.120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3.200 Kč, v 58 týdenních splátkách po 240 Kč do 3. 11. 2016. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 převedena na žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Celková hodnota pohledávky ve výši 9.000 Kč sestává z: dlužná jistina ve výši 6.930,99 Kč, úhrady za služby ve výši 2.069. Dále se domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 5.151,30 Kč (23,72 % p.a. z částky 6.930,99 Kč od 4. 11. 2016 do 6. 12. 2019), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.737,38 Kč (v zákonné výši z částky 6.930,99 Kč od 11. 11. 2016 do 6. 12. 2019), úroku ve výši 23,72 % p.a. a úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6.930,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná zaplatila 4.920 Kč.
2. Žalobkyně se vůči žalované domáhá zaplacení částky 8.330 Kč s příslušenstvím v kapitalizované i procentní podobě. Skutkově tvrdí, že dne 1. 7. 2015 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě částky 10.000 Kč zaplatit úrok v pevné výši 1.400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 4.000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč do 11. 8. 2016. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 převedena na žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Celková hodnota pohledávky ve výši 8.330 Kč sestává z: dlužná jistina ve výši 6.415,19 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1.914. Dále se domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 5.123 Kč (23,72 % p.a. z částky 6.415,19 Kč od 12. 8. 2016 do 6. 12. 2019), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.728,58 Kč (v zákonné výši z částky 6.415,19 Kč od 19. 8. 2016 do 6. 12. 2019), úroku ve výši 23,72 % p.a. a úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6.415,19 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná zaplatila 9.070 Kč.
3. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení.
4. Usnesením okresního soudu byla žalobkyně vyzvána, aby žalobu doplnila tak, že bude tvrdit a prokazovat, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované (spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. Ve svém písemném podání žalobkyně uvedla, že schopnost splácet byla ověřována právním předchůdcem žalobkyně, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady. Žalovaná před uzavřením smlouvy číslo uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr, její měsíční příjem činí 17.990 Kč, žije s tchýní. Před uzavřením smlouvy číslo uvedla příjem ve výši 19.254 Kč s tím, že žije v nájmu. Poskytovatel úvěru měl k dispozici dokumenty a doklady od žalované. Původní věřitel pak vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení zápůjček.
5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
6. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o.s.ř.
7. Bylo prokázáno, že dne 1. 7. 2015 uzavřela žalovaná s právnická osoba smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě částky 10.000 Kč zaplatit úrok ve výši 1.400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, celkem 17.400 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala hradit ve splátkách. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno. Výzvou ze dne 3. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do 18. 9. 2020 (zjištěno ze smlouvy, oznámení o postoupení, výzvy k zaplacení).
8. Bylo prokázáno, že dne 24. 9. 2015 uzavřela žalovaná s právnická osoba smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě částky 8.000 Kč zaplatit úrok ve výši 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, celkem 13.920 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala hradit ve splátkách. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno. Výzvou ze dne 3. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do 18. 9. 2020 (zjištěno ze smlouvy, oznámení o postoupení, výzvy k zaplacení).
9. Součástí spisového materiálu je karta zákazníka ze dne 1. 7. 2015. V této listině se nacházejí informace, že žalovaná je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, pracuje jako pekařka, pobírá mzdu ve výši 9.200 Kč, jsou uvedeny další příjmy ve výši 4.000 Kč,„ alimenty“ ve výši 2.000 Kč, dále přídavky ve výši 1.110 Kč a státní podpora ve výši 2.944 Kč; jsou uvedeny celkové příjmy 19.254 Kč. U pravidelných výdajů je uvedena částka 2.000 Kč jako nájem/inkaso, částka 6.800 Kč jako výdaje domácnosti, částka 1.000 Kč a 800 Kč jako splátky/půjčky/alimenty a částka 300 Kč jako výdaje na telefon; jsou uvedeny celkové výdaje 10.900 Kč. Je zaškrtnuto, že zaměstnání nebylo ověřeno, že byl k dispozici občanský průkaz, výpis z účtu vedeného u Komerční banky a pracovní smlouva. V kartě zákazníka je zaškrtnuto, že žalovaná je nájemníkem, je bývalým/stávajícím zákazníkem, že má půjčku/úvěr/spotřebitelský úvěr v současnosti i jinde, má aktivní půjčku u příjmení jméno a je majitelem vozidla. Má dvě nezaopatřené děti, je uveden rok narození 2009 a 2003.
10. V kartě zákazníka ze dne 24. 9. 2015 se nacházejí informace, že žalovaná je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, pracuje jako pekařka, pobírá mzdu ve výši 9.500 Kč, jsou uvedeny další příjmy ve výši 4.000 Kč jako příspěvek péče, dále přídavky ve výši 1.110 Kč, státní podpora ve výši 1.380 Kč a výživné/alimenty ve výši 2.000 Kč; jsou uvedeny celkové příjmy 17.990 Kč. U pravidelných výdajů je uvedena částka 3.500 Kč jako nájem/inkaso, částka 6.000 Kč jako výdaje domácnosti, částka 1.000 Kč a 3.360 Kč jako splátky/půjčky/alimenty a částka 200 Kč jako výdaje na telefon; jsou uvedeny celkové výdaje 14.060 Kč. Je zaškrtnuto, že zaměstnání nebylo ověřeno, že byl k dispozici občanský průkaz, výpis z účtu vedeného u Komerční banky. V kartě zákazníka je zaškrtnuto, že žalovaná žije s tchýní, že má půjčku/úvěr/spotřebitelský úvěr v současnosti i jinde, má aktivní půjčku u příjmení jméno a je majitelem vozidla. Má dvě nezaopatřené děti, je uveden rok narození 1998 a 2003.
11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (s ohledem na datum uzavření smlouvy) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, doložením výdajů apod.). Tento výklad vyplývá z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39. Jak dále vyplývá z odůvodnění tohoto rozsudku, součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Podrobnější ověřování bonity spotřebitele je na místě vždy, nikoliv pouze v případech, kdy má věřitel pochybnosti o tvrzeních dlužníka (opačný postup by nebyl v souladu s účelem a smyslem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému zadluženosti domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
13. Vzhledem k tomu, že jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 9 odst. 1 zákona). Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, avšak musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho neúplnými prohlášeními. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
14. V tomto konkrétním případě ani z tvrzení žalobkyně ani z předložených listin nevyplývá, že by se právní předchůdkyně žalobkyně před podpisem smlouvy o úvěru zodpovědně a pečlivě zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Pokud žalobkyně ve svém písemném podání podává v otázce posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyjádření, pak se jedná o kusé a obecné informace, kterým neodpovídají předložené doklady a které nenaplňují intence ustanovení § 9 z. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.
15. Před uzavřením smlouvy byly vyplněny karty zákazníka. I když se jedná o období července 2015 a září 2015, jsou uvedeny zcela rozdílné informace, jiné příjmy a jiné výdaje domácnosti. Není uvedeno, jaký počáteční a konečný zůstatek je na účtu žalované, zda měla dostatek finančních prostředků, aby dostála svým závazkům. Přestože žalovaná uzavřela jednu smlouvu o půjčce dne 1. 7. 2015 a nesplnila své povinnosti, byla s ní uzavřena druhá smlouva o půjčce dne 24. 9. 2015. Původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky, i když pobírala dávky státní podpory, měla jiné závazky a současně i aktivní jiné půjčky u poskytovatele úvěru. Podle záznamů měla žalovaná dvě nezaopatřené děti, nicméně v jednom případě je uveden rok narození 2009 a 2003 a ve druhém je uveden rok narození 1998 a 2003.
16. S žalovanou byla dne 1. 7. 2015 uzavřena smlouva, na základě které obdržela částku 10.000 Kč. I když tuto částku nesplácela, byla s ní dne 24. 9. 2015 uzavřena nová smlouva, na základě které obdržela částku 8.000 Kč. I když se jedná o období dvou měsíců, jsou uvedeny různé informace o majetkových, výdělkových a rodinných poměrech žalované. Je zřejmé, že poskytovatel úvěru nevěnoval patřičnou pozornost tomu, zda žalovaná bude schopna úvěr zaplatit.
17. Původní věřitelka porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené v § 9 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru původní věřitelka zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností.
18. Jestliže porušením povinnosti původní věřitelky byly uzavřeny předmětné smlouvy, je třeba v souladu s cíli zákona vyhodnotit takto uzavřené smlouvy jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 o.z. a § 588 o.z. absolutně neplatné. Podle § 2993 o.z. má žalobkyně právo jen na to, co původní věřitelka žalované plnila, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny. S ohledem na prokázané skutečnosti soud žalobkyni přiznal ze smlouvy číslo částku ve výši 3.080 Kč, neboť žalovaná obdržela částku 8.000 Kč a vrátila částku 4.920 Kč. Úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní z částky 3.080 Kč byly přiznány od 19. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení ve lhůtě do 18. 9. 2020, od následujícího dne je v prodlení se zaplacením.
19. Dále soud žalobkyni přiznal ze smlouvy číslo částku ve výši 930 Kč, neboť žalovaná obdržela částku 10.000 Kč a vrátila částku 9.070 Kč. Úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní z částky 9.070 Kč byly přiznány od 19. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení ve lhůtě do 18. 9. 2020, od následujícího dne je v prodlení se zaplacením.
20. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěch žalované je větší než její neúspěch, ale žalované žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.