Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (31)No categories available
5 C 20/2022-54
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 1 726 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 726 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.
II. Žaloba se částečně zamítá ohledně částky 4 728 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 116,74 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 567,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a ohledně částky 3 546 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 410,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 918,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 551,90 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 1 726 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 726 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky. II. Žaloba se částečně zamítá ohledně částky 4 728 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 116,74 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 567,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a ohledně částky 3 546 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 410,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 918,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 551,90 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení:
a) částky 11 128 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 116,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 567,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem 20,98 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
b) částky 5 272 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 410,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 918,32 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem 20,98 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
2. Žalobkyně k nároku a) tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 8. 9. 2016 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s úrokem ve výši 728 Kč (20,98 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, to vše v 43 týdenních splátkách po 296 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 1 600 Kč a dosud dluží na jistině částku 8 000 Kč a na poplatku za administrativní činnost částku 1 062,86 Kč a na poplatku za inkaso splátek částku 2 065,14 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.
3. Žalobkyně k nároku b) tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 16. 6. 2016 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu úrokem ve výši 456 Kč (20,98 % ročně), s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, to vše v 43 týdenních splátkách po 222 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 4 274 Kč a dosud dluží na jistině částku 1 722,10 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 1 200 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 805,90 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.
4. Žalovaný uvedl, že si půjčky skutečně vzal, měl nějaké nečekané výdaje. Už v době, kdy si půjčky bral, měl exekuce, kdy dluhy mu byly sráženy ze mzdy. Není schopen dluh uhradit jednorázově, proto žádá o splátky ve výši maximálně 1 200 Kč měsíčně.
5. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
7. Ze zákaznické karty ze dne 16. 6. 2016 (č. l. 24 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku společnost právnická osoba o poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije s manželkou v nájmu a je zaměstnán u právnická osoba a jeho čistá měsíční mzda činí 18 000 Kč. Nájemné a inkaso činí 7 500 Kč a výdaje na domácnost činí 7 000 Kč. Jiné závazky nejsou v kartě uvedeny. V kartě jsou zaškrtnuta políčka výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva, tyto listiny však nebyly soudu doloženy. Žalovaný slyšený jako účastník řízení potvrdil, že dokládat výplatní pásky, pracovní smlouvu i smlouvu o nájmu. V době, kdy mu byla půjčka poskytnuta, již měl exekuce.
8. Ze zákaznické karty ze dne 8. 9. 2016 (č. l. 20 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku společnost právnická osoba o poskytnutí zápůjčky 8 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije s manželkou v nájmu a je zaměstnán u právnická osoba a jeho čistá měsíční mzda činí 17 500 Kč. Nájemné a inkaso činí 3 750 Kč a výdaje na domácnost činí 7 000 Kč, splátky dřívější zápůjčky u společnosti právnická osoba činí 999 Kč měsíčně. Jiné závazky nejsou v kartě uvedeny. V kartě jsou zaškrtnuta políčka výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva, tyto listiny však nebyly soudu doloženy. Žalovaný potvrdil, že výplatní pásky, pracovní smlouvu i nájemní smlouvu skutečně doložil. Uvedl, že neví, proč je částka za nájem/inkaso přepsána na částku 3 750 Kč, když nájemné a inkaso činily 7 500 Kč, on částku nepřepisoval.
9. Smlouvami o zápůjčce (č. l. 22 až 23 spisu a č.l. 18 až 19 spisu) bylo prokázáno, že původní věřitelka společnost právnická osoba a žalovaný podepsali ve dnech 15. 6. 2016 a 8. 9. 2016 smlouvy o zápůjčce, ve kterých se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 6 000 Kč s poplatkem 3 546 Kč ve 43 týdenních splátkách po 222 Kč a jistinu ve výši 8 000 Kč s poplatkem 4 728 Kč v 43 pravidelných týdenních splátkách po 296 Kč.
10. Původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv o zápůjčkách na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 6. 12. 2019 (dopis č.l. 26 a podací lístek č. l. 27 spisu). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, dopis byl žalovanému odeslán dne 7. 1. 2020.
11. Z úřední činnosti bylo zjištěno (viz výpis věcí pro osobu č.l. 34 spisu), že žalovaný měl již v roce 2014 či 2015 dluhy, které nesplácel, a pro které byly vedeny na jeho osobu exekuce.
12. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Původní věřitelka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které si řádně neověřila (resp. toto nebylo prokázáno), neboť si nevyžádala výpisy z registru dlužníků, nezjišťovala strukturu závazků žalovaného, nezabývala se exekucemi vedenými na majetek žalovaného, o kterých musela z výplatních pásek vědět. Jedinými důkazy nacházejícími se ve spise, které se týkají posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jsou zákaznické karty. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být tudíž poučena o svém břemenu důkazním ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.
13. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
14. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě dvou smluv o zápůjčkách peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a 8 000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.
15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i shora citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (účinného ke dni podpisu obou smluv), dle kterého je poskytovatel úvěru (i zápůjčky) povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru důsledně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smluv o zápůjčkách a zápůjčky splácet. Původní věřitelka sice zjistila příjmy i výdaje dotazem na žalovaného, výplatními páskami a nájemní smlouvou, nicméně neověřovala, zda má žalovaný dluhy (závazky), zda tyto řádně splácí, zda není v exekuci. Navíc žalovaný žil ve společné domácnosti s manželkou a nezletilým dítětem, původní věřitelka však nezjišťovala majetkovou situaci celé rodiny. Navíc v časově první zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný hradí nájemné a inkaso ve výši 7 500 Kč, ve druhé zákaznické kartě (o tři měsíce později) je uvedeno, že nájemné a inkaso činí pouze 3 750 Kč. Tento rozpor není nijak vyjasněn. Soud proto pokládal smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatné dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o zápůjčkách poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 x 10 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., a žalovaný byl povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud uhradil na 1. zápůjčku (nárok b) částku 4 274 Kč, kterou soud odečetl od dlužné jistiny 6 000 Kč, k úhradě tak zbývá částka 1 726 Kč. Na 2. zápůjčku (nárok b) uhradil žalovaný částku 1 600 Kč, kterou soud odečetl od poskytnuté jistiny 8 000 Kč, k úhradě tak zbývá částka 6 400 Kč. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 1 726 Kč a částku 6 400 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
20. Vzhledem k tomu, že smlouvy o zápůjčce jsou ze shora uvedených důvodů neplatné, nemohl soud vycházet z data splatnosti sjednaného v těchto smlouvách. Podle § 1958 odst. 2 o. z. splatnost pohledávky nastává na základě výzvy věřitele (resp. uplynutím přiměřené lhůty od doručení takové výzvy). Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému doručeno dne 10. 1. 2020 (3 dny po odeslání dopisu na adresu žalovaného). Žalovaný byl povinen dlužnou částku uhradit do 10 dnů, tj. do 20. 1. 2020. Pokud tak neučinil, ocitl se dnem 21. 1. 2020 v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data pak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí úroky z prodlení k datu 21. 1. 2020 10 % ročně, žalobkyně však požaduje úrok nižší (ve výši 8,05 % ročně), a proto soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky od 21. 1. 2020 do zaplacení, přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
21. V tomto sporu byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
22. Žalovaný požádal o splátky. Výslechem žalovaného soud zjistil, že jeho čistá měsíční mzda činí cca 20 000 Kč, nicméně na jeho majetek jsou vedeny exekuce. Žalovaný má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, jeho manželka je v současné době vedena na úřadu práce. Žalovaný hradí nájemné včetně inkasa ve výši 9 000 Kč. Z těchto důvodu soud umožnil žalovanému dlužnou částku splácet v přiměřených měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek, jak to umožňuje ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.