Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
4 C 13/2022-20
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec
o zaplacení 2 198 Kč příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 095 Kč od datum do zaplacení a z částky 1 103 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 095 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 1 103 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku, uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako cestující nastoupil dne datum do vlaku společnosti právnická osoba číslo směr obec - část obce a byl povinen zaplatit cenu za přepravu ve výši 95 Kč. Žalovaný se však neprokázal platným jízdním dokladem a byl vyzván Potvrzením o nedodržení anonymizováno, variabilní symbol číslo a Oznámením o závadách k zaplacení jízdného a přirážky ve výši 1 000 Kč. Dále žalovaný jako cestující nastoupil dne datum do vlaku společnosti právnická osoba číslo směr obec hl. n. a byl povinen zaplatit cenu za přepravu ve výši 103 Kč. Žalovaný se však neprokázal platným jízdním dokladem a byl vyzván Potvrzením o nedodržení anonymizováno, variabilní symbol číslo a Oznámením o závadách k zaplacení jízdného a přirážky ve výši 1 000 Kč. Žalobce uzavřel dne datum se společností právnická osoba Smlouvu o postoupení pohledávek a žalobce se tak stal věřitelem u obou pohledávek. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn dne datum.
2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř. o.s.ř. , bez nařízení jednání.
3. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
4. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
5. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo místenky (§ 4 odst. 3 ) ve výši podle tarifu.
6. Z předložených listin má soud za prokázané, že dne datum a datum žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba Tím došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. o. z. Žalovanému tím vznikla povinnost uhradit jízdné. Přepravné na trase činilo 95 Kč a 103 Kč. Jelikož se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou, byla mu dle tarifu anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 2 x 1 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci částku v prvém případě ve výši 1 095 Kč a ve druhém případě 1 103 Kč, o čemž byl žalovaný písemně informován v rámci písemného potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, což žalovaný svým podpisem rovněž potvrdil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. žalobci.
7. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě prokázal, soud proto žalobě vyhověl. Žalovaný ani přes výzvu netvrdil ani neprokázal, že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobcem uplatněný nárok. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po vzniku povinnosti jízdné i přirážku k jízdnému uhradit, tj. od následujícího dne po uskutečnění přepravy a ve výši, která odpovídá § 1970 o.z. , a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud proto rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. l o.s.ř. o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu vůči žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci náleží nárok na uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu jeho zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravě zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , po 200 Kč, tj. 600 Kč, paušální náhradu hotových výdajů zástupce dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , po 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. celkem 300 Kč, a DPH ve výši 21% ze základu 900 Kč, tj. 189 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady žalobce celkem 1 489 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. k rukám advokáta žalobce ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Soud žalobci nepřiznal úkon za druhou výzvu k plnění se základním skutkovým a právním posouzením ve výši 200 Kč, jelikož obě výzvy jsou totožné, vyjma částky a variabilního symbolu, a byly vystaveny a odeslány ve stejný den. Soud tak nepovažuje samostatné výzvy k jednotlivým pohledávkám za účelně vynaložené náklady, jelikož tak žalobce mohl učinit pouze v jedné výzvě a nemusel tak náklady navyšovat.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.