Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 472/2021-24
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 275,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal částky 4 246,78 Kč a smluvní pokuty 257,07 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 718,36 Kč a úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 256 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 253,13 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal částky 4 246,78 Kč a smluvní pokuty 257,07 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 718,36 Kč a úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 256 Kč, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 253,13 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhala předmětné částky s tím, že jeho předchůdce právnická osoba anonymizováno, s. r. o., a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se zavázal vrátit s poplatkem 1 859 Kč dne 19. 1. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil, tak se žalobce domáhal zaplacení celé částky spolu se smluvní pokutou 275,07 Kč a nákladů uplatnění pohledávky 256 Kč. Svou aktivní legitimaci žalobce dovozoval od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, takže požadoval uhrazení toliko jistiny, nákladů uplatnění pohledávky a zákonného úroku z prodlení. Soud s ohledem na toto zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 1 – 4 o. s. ř. zastavil, když k tomu nepotřeboval souhlas žalovaného.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě registračního poplatku, potvrzení o provedené platbě, smlouvou). Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobce nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 (prokázáno touto smlouvou včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávek).
5. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že se žalobce pokoušel předmětnou pohledávku vymáhat, avšak z provedeného dokazování se nepodává hodnota tohoto vymáhání. Žalobce pak nepředložil žádné důkazy k prokázání toho, zda zkoumal, schopnost žalovaného dluh splnit. Žalobce nemohl v tomto směru být poučen, když se k jednání nedostavil.
6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce (jeho předchůdce) zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).
7. Žalobce však neučinil žádná tvrzení a žádné důkazy v tomto směru a tedy neunesl břemeno tvrzení a důkazní. Soud uzavřel, že uvedená smlouva je absolutně neplatná.
8. Soud následně žalobci jako právnímu nástupci původního věřitele přiznal část žalovaných prostředků z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., tedy částku odpovídající poskytnuté jistině. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením jistiny, přiznal z ní soud žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.
10. Následně soud zamítl neprokázané náklady uplatnění pohledávky.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 253,13 Kč, přičemž tato částka představuje 17 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 275,07 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
12. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za zpětvzetí žaloby, neboť nepovažoval tento úkon za účelně vynaložený, když žalobci muselo být zřejmé, že nárok na úroky a smluvní pokuty nemůže být dán v případě neplatné smlouvy. Žalobce by tak nemusel tento úkon učinit, pokud by žaloval jen to, k čemu by měl k dispozici podklady.
Poučení:
Proti výrokům I. a IV. tohoto rozsudku je přípustné odvolání, a to do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.