Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 443/2021-51
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa,
zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
sídlem adresa,
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozen dne datum,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení částky 40 988 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 756 Kč jdoucím od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 232 Kč s úrokem ve výši 15 668,24 Kč, s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 31 125,38 Kč jdoucím od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 5 944,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 31 125,38 Kč jdoucím od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 15 369,38 Kč jdoucím od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 15 756 Kč jdoucím od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 756 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 232 Kč s úrokem ve výši 15 668,24 Kč, s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 31 125,38 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 5 944,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 31 125,38 Kč jdoucím od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 15 369,38 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 15 756 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 40 988 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům žádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč (dále jen„ jistina“) v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 620 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 200 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 812 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 1 004 Kč počínaje dnem datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy včetně příslušenství byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního stavu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 17 244 Kč, z toho na jistinu 1 874,62 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy částku 4 620 Kč, na poplatek za administrativní činnost částku 6 600 Kč, na poplatky za hotovostní inkaso splátek částku 3 908,93 Kč a na poplatek za životní pojištění částku 240,45 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni postoupení datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 42 988 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 31 125,38 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 291,07 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 571,55 Kč. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplatit částku celkem 40 988 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 31 125,38 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 9 862,62 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 15 668,24 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 944,95 Kč, dále úroků ve výši 23,72% ročně a úroků z prodlení ve výši 9% ročně, to vše z dlužné jistiny 31 125,38 Kč od datum do zaplacení.
2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.
3. Soud ve věci nařídil jednání na datum, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, přestože mu předvolání k jednání spolu se žalobou byly doručeny náhradním způsobem uložením na poště. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci provedl důkazy předložené žalobkyní, a to Kartou zákazníka a Žádostí o půjčku, Smlouvou o spotřebitelském úvěru, Smlouvou o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, ze kterých zjistil, že žalovaný dne datum požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí zápůjčky ve výši 33 000 Kč. Ke svým poměrům žalovaný v žádosti uvedl, že žije s rodiči, pracuje ve spol. příjmení jméno spol. s r.o., jeho čistý příjem měsíční činí 17 000 Kč, výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěrů 3 000 Kč a další výdaje činí 1 000 Kč. K ověření finanční situace žalovaný předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaný převzal od spol. právnická osoba, částku 33 000 Kč a zavázal se tuto částku uvedené společnosti vrátit, zaplatit úrok ve výši 4 620 Kč, poplatek ve výši 6 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 812 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 1 004 Kč.
6. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoli zaplaceno.
7. Žalobkyně nad rámec stručných tvrzení uvedených v žalobě nesdělila žádná další skutková tvrzení a nepředložila žádné další důkazy k tomu, zda a jakým dalším způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného k uzavření a řádnému splácení úvěru. Z uzavřené Smlouvy přitom vyplývá, že se jedná o spotřebitelský úvěr.
8. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
12. Z citovaného rozhodnutí soudního dvora vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tak není závislá na námitce dlužníka a soud jí tedy zkoumá z úřední povinnosti.
13. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
14. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném III. ÚS 4129/18 . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.
15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla žádná další skutková tvrzení ani další důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, zda a jakým dalším způsobem a na základě jakých podkladů věřitel úvěruschopnost žalovaného zkoumal, není tak zřejmé, zda právní předchůdce žalobkyně prověřoval veřejně dostupné databáze dlužníků, registr vedených exekucí nebo třeba insolvenční rejstřík. Soud tudíž posoudil smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně uplatnila svůj žalobní nárok, jako neplatnou, tudíž uplatněný nárok žalobkyně, na kterou byla postoupena pohledávka z úvěrové smlouvy, mohl soud posoudit pouze z titulu bezdůvodného obohacení.
16. Z tvrzení uvedených v žalobě vyplývá, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 17 244 Kč. Byla-li ze strany původního věřitele poskytnuta žalovanému částka 33 000 Kč, pak podle názoru soudu na vrácení této částky dluží žalovaný částku 15 756 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 15 756 Kč s tím, že úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal ode dne podání žaloby, neboť tímto okamžikem žalobkyně vůči žalovanému zcela prokazatelně svůj nárok uplatnila.
17. Ve zbývající části co do částky 25 232 Kč, dále co do požadovaného úroku a převážné části požadovaného úroku z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. . V řízení byl v převážné části úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.