Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 290/2021-70
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 22 222,97 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 222,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 626,23 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 090 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 222,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 626,23 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 090 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 222,97 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 336 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činila 15,90 % ročně, a sjednanými poplatky (za vyřízení úvěru 200 Kč, za vedení splátkového účtu). Úvěr byl poskytnut převodem na účet žalovaného ke dni 29. 10. 2019. Žalobkyně úvěr ke dni 3. 10. 2020 zesplatnila, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s úhradou více než dvou splátek úvěru a mimosoudní vymáhání dlužných částek nebylo úspěšné. Ke dni podání žaloby činila jistina úvěru po splatnosti 20 626,23 Kč, řádný úrok ve výši 1 469,74 Kč (za dobu od 31. 10. 2020 do 31. 7. 2021), poplatky ve výši 127 Kč. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v úvěrových registrech, když zjistila, že u žalobkyně měl době 5 aktivních úvěrů včetně kontokorentu. Příjmy a výdaje ověřila žalobkyně pomocí výpisů z účtu žalovaného, když ověřila výši jeho příjmu ve výši 15 900 Kč. Splátkové zatížení činilo částku 8 201 Kč měsíčně, což mělo postačovat k navýšení o splátku ve výši 340 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 10. 2019 bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalovaný s žalobkyní. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Strany si ve smlouvě sjednaly, že úvěr žalobkyně poskytla žalovanému bez sledování účelu. Strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu úvěru ve výši 15,90 % ročně, přičemž úrok se dle smlouvy počítá ze skutečné výše dosud neuhrazené jistiny úvěru denně. V souladu se smlouvou byl žalovaný dále povinen hradit žalobkyni cenu za vyřízení úvěru ve výši 200 Kč, cenu za správu úvěru, která je splatná za každý započatý kalendářní měsíc, cenu za správu splátkového účtu, z něhož se bude úvěr splácet, včetně ceny za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu a ceny za případné doplňkové služby, jsou-li sjednány. Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 336 Kč vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. První splátka měla být uhrazena dne 20. 11. 2019, poslední splátka ve výši 164 Kč dne 22. 10. 2029. Strany si dále sjednaly, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a v den, kdy žalobce jako úvěrující banka uplatní právo na okamžité splacení úvěru, a budou žalovaným spláceny společně s pravidelnými splátkami úvěru. Žalobkyně byla dle smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a to mimo jiné i v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Přílohu a součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Součástí smlouvy bylo i přistoupení k rámcové pojistné smlouvě č. ČHS číslo ze dne 15. 12. 2009 (pojistitelem byla společnost právnická osoba) a žalovaný se zavázal platit měsíční poplatek za pojištění ve výši 31 Kč Součástí smlouvy byly i standardní informace o spotřebitelském úvěru a záznam o poskytnutí vysvětlení předsmluvních informací, ze kterých soud zjistil parametry úvěru.
4. Z nezávazné žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil základní údaje o žalovaném coby žadateli o úvěr, jeho zaměstnavatele, průměrný měsíční příjem v době podání žádosti o úvěr, který činil 15 900 Kč, měsíční platby domácnosti žalovaného a specifikaci požadovaného úvěru. Z výpisu z knih ČS ze dne 9. 8. 2021 soud zjistil, že zůstatek předmětného úvěru ke dni 9. 8. 2021 činil 22 222,97 Kč. Z přehledu úroků soud zjistil přehled úročení úvěru. Z přehledu poplatků soud zjistil jaké poplatky byly žalovanému předepsány. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od ledna 2019 do září 2019 soud zjistil přehled o příjmech a výdajích žalovaného (zejména zjistil, že pobíral mzdu asi ve výši 19 000 Kč).
5. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 1. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 367 Kč. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 2. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 300 Kč. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 367 Kč. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 5. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 367 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 101 Kč nejpozději do 3. 10. 2020. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru ze dne 3. 10. 2020 soud zjistil, že předmětný úvěr byl zesplatnění ke dni 3. 10. 2020. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby a dodejky ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že dlužná částka ke dni 15. 5. 2021 činila 21 745,63 Kč a žalovaný byl vyzván k její úhradě.
6. Z ceníku soud zjistil výši poplatků (zejména poplatku za přistoupení k pojištění). Z dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ soud zjistil způsob úročení úvěru a způsob splácení úvěru žalovaným.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto jistinu vrátit spolu s úroky a poplatky prostřednictvím měsíčních splátek. Žalobkyně poskytla sjednanou finanční částku žalovanému na jeho účet. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 15,90 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 200 Kč. Žalovaný rovněž vyslovil ve smlouvě souhlas s přistoupením k rámcové pojistné smlouvě, za což se zavázal platit poplatek ve výši 31 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný přestal sjednané splátky hradit, tak žalobkyně zbytek úvěru zesplatnila, a to ke dni 3. 10. 2020. Dále zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného lustrací v úvěrových registrech a posouzením příjmů a výdajů na účtu žalovaného, který pro něj vedla.
8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
10. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, jejíž součástí bylo i přistoupení k rámcové pojistné smlouvě. Žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky. V souladu se smlouvou vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatků a úroku. Žalobkyně rovněž prokázala, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavření předmětné smlouvy (zejména měla přehled o jeho příjmech a výdajích, neboť pro žalovaného vedla běžný účet). Žalovaný svou zákonnou povinnost poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím nesplnil. Žalovaný nesplatil úvěr ani poté, co byl žalobkyní prohlášen za zesplatněný a žalovaný byl vyzván k vrácení celé částky úvěru. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by svůj dluh žalobkyni uhradil, soud uzavírá, že je na místě žalobě v celém rozsahu vyhovět. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 090 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 890 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatili žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.