Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 301/2021-102
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 348 882,79 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 329 720,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 329 720,90 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 19 161,89 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 23 346,77 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 275,93 Kč, co do úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 347 168,79 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 347 168,79 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 447,89 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 882 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 329 720,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 329 720,90 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 19 161,89 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 23 346,77 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 275,93 Kč, co do úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 347 168,79 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 347 168,79 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 447,89 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 882 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném úhrady 348 882,79 Kč (347 168,79 Kč představuje nesplacenou jistinu úvěru a 1 714 Kč představuje dlužné poplatky účtované dle ceníku) s úrokovým příslušenstvím, a to s kapitalizovaným smluvním úrokem 10,9 % ročně z částky 347 168,79 Kč ve výši 23 346,77 Kč za dobu od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 275,93 Kč za dobu od datum do datum, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 347 168,79 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 367 168,79 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ předchůdkyně“) smlouvu o úvěru konsolidace a refinancování číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného, a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvními úrokem ve výši 10,9 % p. a. a s dalšími poplatky podle smlouvy a ceníku, přičemž konečná výše poskytnutého úvěru činila 351 900 Kč a úvěr předchůdkyně žalovanému poskytla dne datum. Žalovaný v rámci úvěrového vztahu na dluh uhradil předchůdkyni ve splátkách částku v celkové výši 22 179,10 Kč. Žalobkyni neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum postoupila předchůdkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni tak, jak je to uvedeno v příloze číslo smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo v tabulce na řádku pod pořadovým číslo (viz doplnění žalobních tvrzení z datum a z datum, čl. 53 a násl. a čl. 89 a násl. spisu).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
3. Z tvrzení žalobkyně, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru konsolidace a refinancování číslo (čl. 44-48 spisu), z akceptace návrhu (čl. 49 spisu) a z výpisu z účtu (čl. 50 spisu) soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru konsolidace a refinancování číslo formou akceptace návrhu z datum, na základě které se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 351 900 Kč za účelem úhrady dluhů žalovaného ze závazků specifikovaných v bodě III. smlouvy s tím, že částka ve výši 20 000 Kč byla poskytnuta bez určení účelu. Čerpání úvěru bylo provedeno ve prospěch účtu uvedeného uvedeného ve smlouvě. Žalovaný se zavázal jistinu ve výši 351 900 Kč uhradit předchůdkyni formou 120 pravidelných měsíčních splátek po 4 947 Kč s roční úrokovou sazbou 10,9 %. Žalovaný úvěr čerpal datum tak, jak to vyplývá z výpisu z účtu na čl. 50 spisu a uhradil v rámci úvěrového vztahu celkem částku ve výši 22 179,10 Kč.
4. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť předchůdkyně žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
5. Žalobkyně skutkově v žalobě (ani v doplňcích žaloby) netvrdila, že by před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. U jednání dne datum po poučení soudem o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. právní zástupce žalobkyně dotvrdil, že předchůdkyně vycházela z toho, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem 20 000 Kč, tento příjem byl ověřen předchůdkyní z výpisu z účtu, ze zprávy od zaměstnavatele a z pracovní smlouvy. Pokud jde o výdaje žalovaného, tyto byly pravidelné – výdaje na bydlení, výši těchto výdajů nebyl schopen dotvrdit, a byly ověřeny z výpisu z účtu žalovaného, a dále byly výdaje na uspokojení běžných životních potřeb, přičemž výši těchto výdajů učinila předchůdkyně na základě historických dat Českého statistického úřadu. Konkrétní výši nebyl schopen dotvrdit. K důkazu, pokud jde o zkoumání příjmové stránky žalovaného, navrhl výpis z účtu, zprávu zaměstnavatele a pracovní smlouvu. Pokud jde o výdajovou stránku žalovaného, netvrdil konkrétní výši zjištěných výdajů a nenavrhl žádné důkazy. Právní zástupce žalobkyně požádal soud o poskytnutí lhůty k dotvrzení a navržení důkazů ve vztahu k úvěruschopnosti. Lhůta soudem poskytnuta nebyla s odůvodněním, že k otázce posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí již dlouhodobě existuje celá řada rozhodnutí jak předmětného soudu, tak Krajského soudu v Ostravě, a taktéž byla řešena Evropským soudním dvorem, a rozhodnutí by měla být žalobkyni známa, když navíc je tato zastoupena advokátem a od podání žaloby uplynula dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby žalobkyně shora uvedené dotvrdila a označila důkazy.
6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru konsolidace a refinancování číslo (čl. 44 spisu) vyplynulo, že předchůdkyně v dotazníku dne datum uvedla, že žalovaný je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, je vyučen, pracovně zařazen jako zaměstnance, manuální pracovník u společnosti právnická osoba od října 2017 s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč. U výdajů vyly uvedeny měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 8 000 Kč.
7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně při zjišťování příjmů žalovaného vycházela z jiných než žalovaným uvedených informací, a neprokázala, že by zkoumala individuální výdaje žalovaného, dospěl soud k závěru, že předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného nezkoumala v souladu se ZoSÚ, nezjišťovala jeho individuální výdaje a pokud jde o jeho příjmy, vycházela pouze z informací žalovaného a příjmy nikterak neověřila.
8. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
9. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpal částku ve výši 351 900 Kč a uhradil 22 179,10 Kč.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 22 179,10 Kč, a žalobkyně mu poskytla částku 351 900 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu, tj. částky 329 720,90 Kč (351 900 – 22 179,10). Splatnost uvedené částky nastala datum na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky neprodleně. Výzva byla prokazatelně odeslána datum na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. V souladu s ustanovením § 573 o. z. soud považuje výzvu za doručenou dne datum (3. pracovní den po odeslání). K neprodlenému plnění mělo dojít tedy datum, a pokud žalovaný dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení neuhradil, je od datum v prodlení. Vznikla mu proto v souladu s § 1970 o. z. od datum povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši 10 % ročně až do zaplacení.
11. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 74 %. Podle míry úspěchu a neúspěchu tak soud přiznal žalobkyni 48 % účelně vynaložených nákladů řízení, což představuje částku 35 882 Kč (po zaokrouhlení). Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 74 753,30 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 13 956 Kč, odměnu za 5 úkonů právní služby, úkon po 9 700 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, sepis vyjádření, účast u jednání), tj. 48 500 Kč, 5 režijních paušálů k těmto úkonům po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, ½ cestovních náhrad za použití motorového vozidla Škoda Superb, registrační značka, při cestě z obec do obec a zpět k jednání (celkem 38 km), při průměrné spotřebě benzínu 95 oktanů 8 l číslo km, při ceně benzínu 37,10 Kč l a amortizaci 4,70 Kč km, ve výši 145,70 Kč a ½ náhrady za ztrátu času při cestě z obec do obec a zpět, za 2 započaté půlhodiny, tj. 100 Kč. Dne datum se právní zástupce účastnil u téhož soudu dvou jednání. Dále byla přiznána 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku, tj. z částky 50 245,70 Kč, což představuje 10 551,60 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008 ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.