Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 477/2021-20
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 340 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 460 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 326 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 340 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 460 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 326 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
2. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je provozovatelem jiného vozidla registrační značka, přičemž toto vozidlo nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 20 Kč za každý den, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 600 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 6 400 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému příspěvku (§ 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“) ve výši 5 800 Kč za dobu od datum do datum, kdy žalovaný provozoval jiné vozidlo registrační značka, VIN kód, bez toho, že by uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a 600 Kč na paušálních nákladech za mimosoudní vymáhání. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem včetně nákladů na jeho mimosoudní vymáhání (§ 4 odst. 3 z. p. o. p. v. a § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ). Podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní příspěvek pro jiné vozidlo částku 20 Kč za každý den. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Následujícím dnem po splatnosti došlo k prodlení žalovaného. Žalobkyně má tak nárok i na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. Co do úroku z prodlení z nákladu spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč soud žalobu neshledal důvodnou. Soud dospěl k závěru, že se jedná o příslušenství jistiny, konkrétně o náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 513 o. z.). Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení (bod I. výroku).
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a co do částky 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 340 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 460 Kč od datum do zaplacení vyplývá žalobní nárok z žalobních tvrzení, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (úroky z prodlení z částky 300 Kč), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v částce 200 Kč (za sepis dvou předžalobních výzev).
8. Odměnu advokátu za sepis předžalobní výzvy soud nepřiznal, neboť předžalobní výzvu učinila přímo žalobkyně. Ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. sice předpokládá pro nárok účastníka na přiznání náhrady nákladů řízení výzvu k plnění, předcházející minimálně 7 dnů před podáním žaloby, toto ustanovení však nikterak neukládá účastníku, aby takovou výzvu podal prostřednictvím svého zástupce. Může ji proto učinit sám, a i v takovém případě mu na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu ve sporu vznikne nárok. Žalobkyně v posuzovaném případě vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, který je předmětem tohoto řízení písemnou upomínkou, a žalovaný na ni adekvátně, tedy plnou úhradou dlužné částky, nereagoval. Opakovaná výzva zástupce žalobkyně před podáním žaloby byla již zbytečným, tedy neúčelným, nákladem v situaci, kdy žalovaný po předchozí upomínce žádnou ochotu k zaplacení dluhu nejevil (shodně též usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 8 Co 145/2015 -41). Namísto toho za tento úkon přiznal soud žalobkyni paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč za každou ze dvou předžalobních výzev dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb. ).