Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 380/2021-39
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalovaného
adresa pro doručování adresa žalovaného
o zaplacení částky 8 212 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 8 212 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 8 212 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2021 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 8 212 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, neměl ode dne 22. 9. 2019 do dne 22. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 92 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 8 212 Kč, která se skládá:
- Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1 , písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 92 dní, celkem ve výši 7 912 Kč, a dále
- z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
2. Žalovaný navrhnul žalobu v celém rozsahu zamítnout. Dne 24. 3. 2020 byla zaplacena částka 9 026 Kč za nepojištěné období předmětného vozidla. Poté bylo vozidlo dočasně vyřazeno z provozu a nahlášeno na pojišťovnu, že vozidlo již není dlouhodobě provozováno, o čemž neexistuje záznam.
3. V podání doručeném soudu dne 4. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět s odůvodněním, že žalovaný dne 31. 1. 2022, tedy až po podání žaloby, uhradil částku ve výši 8 212 Kč, která byla zaúčtována na úhradu jistiny dlužné částky. Navrhuje proto řízení co do částky 8 212 Kč zastavit, uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 8 212 Kč za období od 11. 11. 2020 do 31. 1. 2022 ve výši 850 Kč a uložit žalovanému povinnost uhradit na náhradě nákladů nalézacího řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Skutečnost o úhradě této částky soud zjistil i z podání žalovaného z 9. 2. 2022. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní řízení zastavil, a to bez souhlasu žalovaného, když žaloba byla zčásti vzata zpět ještě předtím, než bylo jednáno ve věci samé. O zbylé části nároku, jakož i o nákladech řízení, soud dále jednal a rozhodl v konečném rozhodnutí.
4. K jednání nařízenému na den 16. 2. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s tím, že má být jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný zaslal soudu podání ze dne 9. 2. 2022 označené jako„ Žádost o ukončení soudního jednání“, v němž uvedl, že dne 17. 1. 2022 obdržel předvolání k nařízenému jednání soudu dne 12. 2. 2022. Žádá o přerušení soudního jednání o zaplacení poplatku žalobkyni ve výši 8 212 Kč. Tento poplatek byl již uhrazen a tudíž soudní jednání o vymáhání k zaplacení je již bezpředmětné. Přestože tak učinil, považuje vymáhání celé této částky žalobkyní za nezákonné. Žalobkyně požaduje zaplatit částku za nepojištěné období ode dne 22. 9. 2019 do dne 22. 12. 2019. Přesto již nejpozději dne 24. 10. 2019 byl městskou částí obec a číslo část obce vůz odstraněn správou služeb hl. města Prahy odd. odtahu vraků. Oznámení o likvidaci vozu žalovanému i přes výzvu zatím nebylo doručeno.
5. Soud podání žalovaného z 9. 2. 2022 vyhodnotil podle obsahu jako žádost žalovaného o zastavení řízení a o zrušení jednání ve věci. Žalovanému nepřísluší dožadovat se ukončení řízení či jednání, neboť takové právo ze zákona nemá. Právo disponovat se žalobou, tedy měnit ji či brát částečně či zcela zpět, což má za důsledek zastavení a tedy skončení řízení, má pouze žalobce, nikoliv žalovaný (viz § 95 a 96 o.s.ř. ). Soud námitky žalovaného pro zrušení jednání rovněž neshledal jako důvodné. Žalovaný uhradil dluh jen zčásti, předmětem řízení po částečném zpětvzetí zůstalo ještě příslušenství v podobě kapitalizovaných úroků z prodlení a tuto část nároku bylo i nadále potřeba projednat a meritorně o ní rozhodnout. Jiné relevantní námitky pro zrušení jednání konaného dne (zejm. zdravotní stav či nařízení pracovní činnosti znemožňující žalovanému se osobně účastnit jednání) žalovaný netvrdil. Jelikož soud podání žalovaného ze dne 9. 2. 2022 nevyhodnotil jako řádnou omluvu z jednání, a protože měl soud současně za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.
6. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to výzvy, upomínky, předžalobní upomínky včetně podacího archu, dokladu na čl. 30 spisu, potvrzení na čl. 35 a usnesení na čl. 36.
7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
8. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný veden v registru silničních vozidel jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla BF539870 v době od 22. 9. 2019 do dne 22. 12. 2019, a v uvedené době ohledně tohoto vozidla nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem. Dle výpisu z Registru vozidel byl až ke dni 23. 12. 2019 u vozidla proveden zápis„ Depozit“. Žalovaný zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 28. 8. 2020, aby dlužnou částku 8 212 Kč zaplatil ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to příspěvek ve výši 7 912 Kč (92 dní po 86 Kč) a 300 Kč náklady na uplatnění. Žalovaný byl znovu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 9. 12. 2020, aby dlužnou částku 8 261,80 Kč zaplatil pod variabilní symbol do 24. 12. 2020 od doručení výzvy, a to příspěvek ve výši 7 912 Kč (92 dní po 86 Kč) a 300 Kč náklady na uplatnění a 49,60 Kč úrok z prodlení. Z usnesení Městské části Praha 13, Úřad městské části, Odbor dopravy ze dne 25. 10. 2019, číslo jednací soud zjistil, že správní řízení proti žalovanému ve věci odtažení vraku silničního motorového vozidla Renault Master, registrační značka, se zastavuje ke dni 24. 10. 2019, neboť zanikl důvod návrhu tím, že vrak vozidla byl z veřejně přístupné účelové komunikace ulice Muzikářova, MČ obec část obce, naproti sloupu veřejného osvětlení č. 518 194 odstraněn. Tuto skutečnost odbor dopravy zjistil vlastní kontrolou vraku vozidla dne 24. 10. 2019 na místě samém. V usnesení není uvedeno, kdo vrak odstranil, ani co se stalo s vozidlem dále. Z Potvrzení o provedení transakce z 24. 3. 2020 a z upomínky žalobkyně z 22. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný částkou 9 026 Kč uhradil dne 24. 3. 2020 pod variabilní symbol uvedeným v upomínce z 22. 1. 2020. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.
9. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
10. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě žalobkyně postupem podle § 15 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že vozidlo Renault Master – nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno je zapsáno v registru silničních vozidel a nebylo pojištěno v době od 22. 9. 2019 do dne 22. 12. 2019, tj. po dobu 92 dnů. Žalobkyně prokázala, že žalovanému opakovaně zaslala výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 6 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný výše uvedené skutečnosti nijak nerozporoval. Namítal však, že vymáhání celé této částky žalobkyní je nezákonné, neboť vozidlo bylo vozidlo dočasně vyřazeno z provozu a nahlášeno na pojišťovnu, že vozidlo již není dlouhodobě provozováno, o čemž neexistuje záznam, a že bylo jako vrak odtaženo a dle formulace vyjádření žalovaného„ oznámení o likvidaci vraku mi i přes výzvu zatím nebylo doručeno“ zřejmě i mínil, že vozidlo zlikvidováno. Soud tyto námitky žalovaného neshledal jako důvodné.
12. Soud v souladu s právním názorem žalobkyně shodně uvádí, že s účinností ode dne 1. 1. 2018 námitka neprovozování není pro vymáhání příspěvku do garančního fondu relevantní. V souladu s novelizací zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), provedenou s účinností ode dne 1. 1. 2018 zákonem č. 293/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb. podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. V Registru silničních vozidel je poznámka o„ depozitu“ vozidla evidována až k 23. 12. 2019, proto do dne předcházejícího, tedy do 22. 12. 2019 náleží žalobkyni pro porušení povinnosti žalovaného nahlásit případný dřívější„ depozit“ do Registru silničních vozidel a nesplnění jeho povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na příspěvek do garančního fondu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by vozidlo bylo v předmětném období před 23. 12. 2019 zapsáno v Registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, ani netvrdí a neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období odcizené (viz však § 12 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, dle nějž nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla). Soud rovněž v právních závěrech odkazuje mj. i na žalobkyní citovaný na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2020, č. j. 7 Co 949/2020 -79. Žalovaný v řízení tedy neprokázal, že splnil svou zákonnou povinnost a do Registru silničních vozidel nahlásil dříve než k 23. 12. 2019 vyřazení předmětného vozidla z provozu („ depozit“), popř. zánik (likvidaci) vozidla. Z jím předloženého usnesení Městské části Praha 13, Úřad městské části, Odbor dopravy ze dne 25. 10. 2019, č.j. P13-50918/2019/B taková skutečnost nevyplývá, pouze je z ní patrné, že předmětné vozidlo se již ke dni 24. 10. 2019 na původním místě nenacházelo, avšak jeho další osud (zejm. zda a kdy bylo případně vozidlo zlikvidováno) a kdo jej z komunikace odstranil, již z rozhodnutí nevyplývá a jiný doklad o dřívějším datu zániku povinnosti žalovaného ať již formou vyřazení z provozu, či zániku vozidla žalovaný nepředložil. Pokud snad žalovaný tvrdil, že vozidlo bylo zlikvidováno a zaniklo, jak by mohlo vyplývat z jeho poznámky, že oznámení o likvidaci vozu mu nebylo zatím doručeno, měl dostatek času si takový případný důkaz již dávno předem obstarat, neboť nejméně již z výzvy z 21. 1. 2020, tedy víc než 2 roky před jednáním konaným dne 16. 2. 2022 věděl, že vozidlo není pojištěné, že jím tvrzené skutečnosti nejsou v souladu se zápisem v Registru silničních vozidel a že je po něm požadován příspěvek do garančního fondu a z jakého důvodu. Platba žalovaného ze dne 24. 3. 2020 se pak zjevně i podle výzvy z 21. 1. 2020 i podle jiného variabilního symbolu vztahuje k jinému (předcházejícímu) období, než které je projednáváno v tomto řízení.
13. Důsledkem neunesení břemene důkazního je pro žalovaného nepříznivé rozhodnutí ve věci, tedy přiznání nároku žalobkyně vůči němu. Žalobkyni proto vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku byla vypočtena podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , v platném znění, podle kterého denní sazba příspěvku se stanoví pro tento automobil ve výši 86 Kč, celkem tedy 7 912 Kč. Žalobkyni rovněž ze zákona vznikl nárok na poplatek ve výši 300 Kč na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud proto žalovaný zaplatil tuto částku, zaplatil ji po právu. Jelikož žalovaný dlužnou částku uhradil až 31. 1. 2022, tedy až po podání žaloby, shledal soud jako důvodný i nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení za období od 12. 11. 2020 (viz původní žalobní petit) do 31. 1. 2022, kdy byl žalovaný s úhradou jistiny v prodlení, a přiznal jej žalobkyni v II. výroku rozsudku. Jelikož úrok z prodlení za toto období činí 857,53 Kč a žalobkyně požadovala pouze 850 Kč, soud vázán žalobním petitem přiznal žalobkyni pouze částku 850 Kč.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Protože žalovaný zavinil, že řízení muselo být co do jistiny v I. výroku tohoto rozsudku zastaveno, neboť žalovanou částku uhradil až po podání žaloby, byla žalobkyně v řízení v tomto rozsahu úspěšná. Důvodnost podání žaloby a její úspěšnost je rovněž uvažovat procesně, tedy z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobkyně. Žaloba je z tohoto hlediska podána důvodně, i kdyby žalovaný uspokojil žalobkyni, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost. Žalobkyně byla úspěšná i co do zbylé části nároku v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení přiznaného v II. výroku rozsudku. Žalobkyně tedy byla úspěšná v plném rozsahu, a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ).