Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 225/2021-39

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalovaného a žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 54 437,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 54 437,6 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 437,6 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 544 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 54 437,6 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 437,6 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 544 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 13. 10. 2021 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku ve výši 54 437,60 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu od 15. 5. 2021 do zaplacení. Svůj nárok žalobce opřel o smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 14. 1. 2021, kterou uzavřel žalovaný prostřednictvím webu webová adresa.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil, nereagoval na žádnou z výzev soudu.

3. Dne 7. 1. 2022 proběhlo jednání, na kterém soud provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Na základě provedených důkazů soud uzavřel, že žalobce neprokázal ani samotné uzavření smlouvy o úvěru, neprokázal poskytnutí peněžních prostředků na bankovní účet, který by patřil žalované, dále neprokázal svou aktivní věcnou legitimaci a v neposlední řadě nebylo prokázáno, že věřitel dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného (takže smlouva by byla absolutně neplatná). K jednotlivým dílčím důvodům soud uvádí toto.

4. Žádná, která by mohla vést k uzavření smlouvy, není podepsána žalovaným (dokonce není vůbec podepsána, tedy ani údajným původním věřitelem). Žalobce předložilu označenou jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“. V ní je uvedeno, že právnická osoba tímto poskytuje klientovi (žalovanému) úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Tato však není podepsána, nejen právnická osoba, ale ani žalovaným. Nelze tak dovodit, že by šlo o důkaz bezpečně prokazující uzavření smlouvy s žalovaným. Obdobně v listině„ jméno application info“, která by mohla evokovat smlouvu, chybí podpis jednajících osob či jiný způsob prokázání totožnosti jednajících osob.

5. Číslo bankovního účtu, které je v listině„ jméno application info“ uvedeno, nelze bezpečně identifikovat jako číslo účtu žalovaného - nebyl totiž předložen doklad o tom, že by žalovaný autorizoval daný bankovní účet jako svůj, ani jako účet, na který mají být poskytnuty finanční prostředky. Sdělením od mBank z 1. 12. 2021 a 4. 1. 2022 soud sice zjistil, že daný účet patřil žalovanému, avšak v relevantním období žalovaný žádnou takovou částku na svůj účet nepřijal. Právní poměr úvěru nebo zápůjčky mezi označenými stranami nevznikl (nebyl prokázán vznik).

6. Pokud jde o eventuální právní kvalifikaci žalovaného nároku jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, tak ani toto nepřicházelo v úvahu, a to právě s ohledem na fakt, že nebylo prokázáno, že na bankovní účet bankovní účet byla poukázána relevantní částka 40 000 Kč.

7. Co se týká aktivní věcné legitimace žalobce, tedy že se stal novým věřitelem žalovaného, tato z ničeho nevyplynula. Příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek není podepsána. Pohledávka v příloze i v oznámení o postoupení pohledávky není dostatečně identifikována tak, aby ji bylo možno ztotožnit s žalobní pohledávkou. Smlouva o postoupení pohledávky byla podepsána 27. 1. 2020 – je tak z povahy věci vyloučeno, aby její přílohou byla žalobní pohledávka z titulu smlouvy uzavřené téměř o rok později (14. 1. 2021). Oznámení o postoupení pohledávky s datem 23. 6. 2021 není podepsáno tvrzeným původním věřitelem.

8. Žalobce tak neprokázal svou aktivní legitimaci ve sporu. Soud proto nemohl žalobě vyhovět i z tohoto důvodu.

9. Soud uzavírá, že žalobci se nepodařilo prokázat oprávněnost jeho nároku z nějakého právem aprobovaného titulu (zejména neprokázal aktivní legitimaci, že žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena a že vůbec žalovaná pohledávka vznikla, že byla žalovaná jistina ve výši 40 000 Kč poskytnuta do dispoziční sféry žalovaného).

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

11. V řešené věci je to žalovaný, kdo byl zcela úspěšný, a proto by mu náležela náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

12. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 178 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán.

13. , o soudních poplatcích (dále jako„ poplatkový zákon“) stanoví v položce 2 bodu 2 Sazebníku, že pokud nebyl vydán elektronicky platební rozkaz,„ doměří“ soud poplatek podle položky 1 (v nynějším případě jde o doplatek ve výši 544 Kč, jelikož poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku činil 2 722 Kč). To znamená, že žalobce (a poplatník zároveň) ztratil výhodu„ slevy“ na poplatku. Pokud poplatkový zákon říká, že soud doplatek„ doměří“, není to totéž, co„ vyzve“ ( poplatkového zákona) k zaplacení soudního poplatku. To ostatně vyplývá i ze systematického zařazení úpravy doměření poplatku až do Sazebníku; výzva (v případě nezaplacení poplatku nebo zaplacení v nesprávné výši) je upravena v samotném zákonu – v jeho„ hlavních“ ustanoveních.

14. Je třeba vyložit i otázku splatnosti doměřeného doplatku v případě převodu věci z agendy CEPR do agendy C. Doplatek doměřeného poplatku není splatný podáním formulářové elektronické žaloby (na rozdíl od sníženého poplatku za žalobu) podle § 4 odst. 1 písm. a), nýbrž podle § 4 odst. 1 písm. i) poplatkového zákona až v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé. Nejde totiž o případ, kdy žalobce zaplatil poplatek v nesprávné výši a měl by být vyzván k jeho doplacení pod hrozbou zastavení řízení, ale o případ, kdy nedoplatek na poplatku vznikl v souvislosti s převodem věci z agendy CEPR do agendy C. V takovém případě bude sice povinností žalobce doměřený poplatek zaplatit, ale až tehdy, kdy se stane splatným, tedy v návaznosti na právní moc konečného rozhodnutí. K uvedeným závěrům již dospěla judikatura. Jde zejména o usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. , které přitom bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu a je evidováno jako R 48/2014 (svazek 5, ročník 2014, str. 724). Dále jde např. o usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. , které je dostupné veřejnosti např. na www.beck-online.cz (je tam vedeno i jako“ Výběr 97/2019).

15. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost zaplatit rozdíl v soudním poplatku 544 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může se oprávněný domáhat výkonu vykonatelného rozhodnutí u soudu.