Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
47 C 185/2021-76
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČ: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalované
o zaplacení 4 795 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 4 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 795 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 4 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 795 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Stručné odůvodnění:
(§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu )
1. Žalobou ze dne 29. 7. 2021 (podanou u Městského soudu v Brně téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 4 495 Kč a 300 Kč s příslušenstvím z titulu porušení zákonné povinnosti žalovaným mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. za období 30. 3. 2020 – 29. 4. 2020, registrační značka číslo, příjmení: anonymizováno, druh vozidla: náklad automobil nad 3,5 t do 12 t, č. tech. průkazu: anonymizováno číslo.
2. Žalovaný uvedl, že on není a nebyl nikdy vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla, tudíž neměl povinnost uzavřít povinné ručení. Mimo to písemnosti žalobce mu nebyly nikdy doručeny.
3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
4. Z výpisu pojištění k vozidlu registrační značka, příjmení: anonymizováno, druh vozidla: nákladní automobil nad 3,5 t do 12 t, č. tech. průkazu: anonymizováno číslo, vyplynulo, že k tomuto automobilu bylo uzavřeno pojištění od 12. 3. 2018 do 29. 3. 2020 u právnická osoba (jedná se o období bezprostředně předcházející žalovanému období). příjmení a provozovatelem vozu byl dle tohoto výpisu od 12. 3. 2018 žalovaný.
5. Opět z výpisu pojištění k vozidlu soud zjistil, že pro období následujícím po žalovaném období, tj. od 30. 4. 2020, bylo předmětné vozidlo pojištěno u právnická osoba Jako vlastník a provozovatel vozu byl dle tohoto výpisu od 30. 4. 2020 žalovaný.
6. Tato pojištěná období a pojistníka v osobě žalovaného potvrdila v přípise ze dne 13. 12. 2021 i přímo právnická osoba
7. Z technického průkazu č. anonymizováno číslo soud zjistil, že vozidlo registrační značka bylo poprvé v ČR registrováno 10. 3. 2014 a jako vlastník byla zapsána jméno příjmení, RČ: číslo.
8. Ze sdělení Magistrátu města Brna, Odbor dopravněsprávních činností ze dne 24. 1. 2022 soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel byla v registru silničních vozidel k vozidlu registrační značka, příjmení: anonymizováno, vedena jméno příjmení, datum narození, a to od 10. 3. 2014, č. technického průkazu anonymizováno číslo.
9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že jako vlastník a provozovatel předmětného automobilu byla v registru vozidel zapsána v době 30. 3. 2020 – 29. 4. 2020 osoba odlišná od žalovaného.
10. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“
11. Podle ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že:
(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
(2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
12. Norma zakotvená v citovaném právním předpise stanovuje povinnost k úhradě příspěvku vlastníku a společně a nerozdílně s ním provozovateli vozidla provozujícího vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Ze shora uvedených zákonných ustanovení dále vyplývá, že zákon upravuje vyvratitelnou právní domněnku pro určení osob povinných k úhradě žalobcem požadovaného příspěvku, podle níž se má za to, že vlastníkem či provozovatelem vozidla je osoba, která je jako vlastník či provozovatel evidována v registru silničních vozidel. Domněnka je vyvratitelná, což znamená, že osoba vedená jako vlastník či provozovatel vozidla v registru, musí prokazovat, že vlastníkem či provozovatelem je jiná osoba.
13. V posuzovaném případě však z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný v žalobou uplatněném období nebyl osobou uvedenou v registru vozidel jako vlastník či provozovatel vozidla. V daném případě tedy nebylo na žalovaném, aby shora popsanou právní domněnku vyvrátil a prokazoval, že vlastníkem vozidla byla jiná osoba. Bylo naopak na žalobci, aby prokázal, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla v rozhodném období, neboť žalobce svůj požadavek uplatnil proti osobě, která v registru není vedena jako vlastník či provozovatel předmětného vozidla.
14. Žalobce k výzvě soudu doložil toliko přehled pojištění pro období předcházející a následující po rozhodném období.
15. Za prvé, z těchto skutečností nelze ani formálně logicky dovodit, kdy byl vlastníkem či provozovatelem v rozhodném období. Pojistná smlouva ani není důkazem o existenci vlastnického práva k vozidlu. Naopak z výpisu z registru vozidel a předloženého technického průkazu se podává, že vlastníkem i provozovatelem byla jiná osoba než žalovaný.
16. Za druhé, z pojistných smluv ani neplyne, že by žalovaný ve vztahu ke konkrétnímu vozidlu, ohledně kterého je vedeno toto řízení, uvedl v pojistné smlouvě, uvedl, že je jeho vlastníkem a provozovatelem. Soud doručil tyto pojistné smlouvy (které si vyžádal od pojišťovny k návrhu žalobce) před jednáním žalobci, ale žalobce nenavrhl doplnit dokazování dalšími listinami, například doplněním od pojišťovny a naopak žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci v jeho nepřítomnosti. Konkrétně šlo o rámcovou pojistnou smlouvu číslo Flotilové pojištění vozidel, v platnosti od 23. 2. 2018 do 29. 3. 2020 a dále šlo o pojistnou smlouvu číslo Flotilové pojištění vozidel, v platnosti od 30. 4. 2020 dosud. U obou smluv sice byl pojistníkem žalovaný, ale šlo o sdružené pojištění souboru vozidel, aniž by ze smluv předložených právnická osoba vyplynulo, že žalovaný skutečně v pojistné smlouvě prohlásil, že je provozovatelem a vlastníkem vozidla registrační značka.
17. Za třetí, jak plyne např. z Dodatku o ochraně osobních údajů k flotilové pojistné smlouvě číslo z 26. 2. 2019, tento uzavíral žalovaný prostřednictvím právě osoby se jménem jméno příjmení, což byla zároveň osoba vedená jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v Registru vozidel. Tato osoba je jednatelem žalovaného. Z toho plyne, že pokud bylo předmětné vozidlo zahrnuto do uvedených dvou pojistným smluv na soubor vozidel, pak to jednatelka žalovaného mohla učinit proto, aby si pojistila spolu s jinými vozidly (jejichž vlastníkem a provozovatelem byl skutečně žalovaný) i své vozidlo (aby nemusela k němu uzavírat novou pojistnou smlouvu) – tedy aniž by tím deklarovala, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla je žalovaný.
18. Za čtvrté, ze záznamu z jednání z 23. 2. 2018 ohledně pojistné smlouvy číslo plyne, že jako„ potřeby zájemce“ jsou uvedeny:„ majetkové pojištění souboru vozidel, respektive odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem v rozsahu dle specifikace jednotlivých vozidel“. Dále je tam uveden jako„ pojistný zájem“:„ Ano, zájemce má zájem uzavřít pojištění z důvodu ochrany života, zdraví či majetku svého nebo cizího. V případě zájmu ochrany jiné osoby je zájemce povinen na žádost pojistitele osvědčit svůj pojistný zájem“. V pojistné smlouvě o sdruženém pojištění soboru vozidel z 23. 2. 2018 číslo je uvedeno (11. 4.), že„ Pojistník se zavazuje k přijetí do pojištění dle této pojistné smlouvy navrhovat jen taková vozidla, u kterých má na jejich pojištění pojistný zájem. Zájem může být daný mj. ekonomickými vazbami (vlastnictví, leasing, úvěrová smlouva apod.).“. S citovanou dikcí pojistných smluv tak není neslučitelná verze, že by žalovaný nechal pojistit i vozidlo, jehož vlastníkem či provozovatelem by nebyl.
19. Za páté, konec konců, žalovaný prokázal, že uzavíral tyto dvě pojistné smlouvě přes makléře společnosti právnická osoba (viz dopis této společnosti z 7. 3. 2018 a z 20. 5. 2020 o žádosti této společnosti na žalovaného o podepsání 3 smluv pojištění vozidel); tu pak lze poukázat na obranu žalovaného, že v případě, že by v pojistné smlouvě byl uveden žalovaný jako provozovatel či vlastník vozidla, tak by šlo jen o nedopatření či omyl ze strany makléře žalovaného.
20. Byť žalobce na podporu žalobních tvrzení a oprávněnosti žalovaného nároku doplnil dokazování pojistnou smlouvou uzavřenou s žalovanou právnickou osobou, v níž se žalovaný za vlastníka označil, neshledal soud tuto listin u důkazem způsobilým prokázat rozhodnou skutečnost, a to vlastnictví vozidla žalovaným. Údaje, které předložená smlouva obsahuje, se netýkají rozhodného období, nýbrž období bezprostředně navazujících. Žalobkyně tak v uvedeném rozsahu neunesla své důkazní břemeno k prokázání ve věci rozhodné skutečnosti.
21. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby označil důkazy, které by byly schopné bez pochybností prokázat, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem či provozovatelem specifikovaného vozidla. Žalobce předložil k prokázání vlastnictví a provozování vozidla žalovaným výpis ze své databáze a výpis s označením pojištění vozidla. V citovaném § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti je stanovena vyvratitelná právní domněnka, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Taková domněnka připouští důkaz opaku – jak soud zjistil z karty vozidla předložené Magistrátem města Brna, oddělení dopravně správních činností, žalovaný jako vlastník či provozovatel specifikovaného vozidla evidována není a nebyl. Ministerstvo dopravy, které údaje porovnává a sděluje žalobci, eviduje údaje o vozidlech, osobách a pojištění v registru silničních vozidel, tento ale vychází ze sdělení pojišťoven (§ 15 zákona o pojištění odpovědnosti). Při sjednávání pojištění však nedochází ze strany pojišťovny k ověření klientem sdělených informací, tzn. i pokud by žalovaný při sjednávání pojištění uvedl, že je vlastníkem/provozovatelem vozidla, nemusí se tyto údaje, následně evidované v registru Ministerstva dopravy, zakládat na pravdě. Žalobce žádným způsobem neprokázal, že se jím předkládané údaje zakládají na pravdě oproti kartě vozidla vyžádané soudem, z níž vlastnictví ani provozování vozidla žalovaným nevyplývá; rozpory odstraněny nebyly.
22. ve smyslu § 13 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , soud odkazuje i na soudní rozhodnutí obdobná tomuto rozsudku – např. rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích z 16. 9. 2021 č. j. 27 C 254/2021 -42, rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi z 20. 7. 2021 č. j. 20 C 149/2021 -42, rozsudek Okresního soudu v Kladně z 12. 7. 2021 sp. zn. 229 C 45/2021 (dostupná na Justice.cz - Soudní rozhodnutí).
23. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, ačkoli mu byly argumenty žalovaného známy, a soud tak žalobce nemohl ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. poučit o nutnosti tvrzení a prokázání relevantních skutečností. Žalobce tak neunáší své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaný byl v žalobcem uplatněném období vlastníkem vozidla, resp. provozovatelem, v souvislosti s nímž žalobce svůj nárok uplatnil. Soudu tedy nezbylo jinak, než konstatovat, že žalobce s ohledem na výše uvedené neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že v žalobou uplatněném období byl vlastníkem předmětného vozidla žalovaný. Soud proto podanou žalobu zamítl.
24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalovanému coby plně úspěšnému přísluší plná náhrada nákladů řízení. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) náleží žalovanému za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů.
25. V řešené věci se náhrada nákladů řízení tedy skládá z paušální náhrady hotových výdajů v tomto rozpisu: 1) podání ve věci samé z 25. 8. 2021 (odpor) - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky – náhrada 300 Kč, 2) podání ve věci samé z 18. 11. 2021 - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky – náhrada 300 Kč.
26. Celkem žalovanému náleží na náhradě nákladů řízení 600 Kč žalobce. Lhůta tří dnů k plnění od právní moci tohoto rozsudku je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
27. Lze dodat, že soud nevyhověl žádosti o odročení jednání podané žalovaným. Žalovaný žádal o odročení jednání kvůli návštěvě jeho jednatelky u zubaře a zákroku u něj. Avšak z předloženého dokladu od zubaře vyplynulo, že u zubaře jednatelka nebyla 25. 1. 2022 (jak tvrdila v žádosti o odročení), ale již 24. 1. 2022. Žalovaný netvrdil, z jakých skutečností plyne, proč se jednatelka žalovaného nemůže 26. 1. 2022 účastnit jednání a hlavně to ani neosvědčila. Psala navíc jen o doporučení lékaře o 2 až 3 dnech klidového režimu, ale neosvědčila takové doporučení lékaře a hlavně klidový režim může být myšlen jen fyzicky, přičemž účast u jednání není zvýšená fyzická aktivita. Navíc pokud se jednání konalo až 26. 1. 2022, pak počítáno do návštěvy lékaře od 24. 1. 2022, mohlo být dodrženo i ono případné doporučení o klidovém režimu právě např. 2 dny (tj. 24. a 25. 1. 2022).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.