Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 214/2021-22

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 44 426,86 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 067 Kč s 10% úroky z prodlení ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení a částku 15 480 Kč s 10% úroky z prodlení ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 14 359,86 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 167,03 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 482,28 Kč, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 18 426,86 Kč od 16. 1. 2021 do 25. 2. 2021, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 14 359,86 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení a s 21,27% úroky z částky 18 426,86 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v rozsahu částky 10 520 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 574,44 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 988,30 Kč, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 26 000 Kč od 16. 1. 2021 do 25. 2. 2021, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 10 520 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení a s 18,98% úroky z částky 26 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 067 Kč s 10% úroky z prodlení ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení a částku 15 480 Kč s 10% úroky z prodlení ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 14 359,86 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 167,03 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 482,28 Kč, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 18 426,86 Kč od 16. 1. 2021 do 25. 2. 2021, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 14 359,86 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení a s 21,27% úroky z částky 18 426,86 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žaloba se v rozsahu částky 10 520 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 574,44 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 988,30 Kč, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 26 000 Kč od 16. 1. 2021 do 25. 2. 2021, s 10% úroky z prodlení ročně z částky 10 520 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení a s 18,98% úroky z částky 26 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci 18 426,86 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek úvěru, který byl žalované poskytnut ve výši 24 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba dne 3. 12. 2018. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr splatit vč. sjednané odměny ve výši 4 080 Kč za administrativní činnosti, dále úroku ve výši 4 080 Kč (úroková sazba ve výši 21,27 % ročně) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč, to vše v pravidelných 78 týdenních splátkách po 582 Kč počínaje 10. 12. 2018 a konče dnem 1. 6. 2020. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, právnímu předchůdci žalobce nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalobce požaduje po žalované úhradu jistiny ve výši 18 426,86 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 482,28 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 167,03 Kč a dále úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná celkem právnímu předchůdci zaplatila 19 933 Kč. Žalobce se dále žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci 26 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek úvěru, který byl žalované poskytnut ve výši 26 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba dne 17. 4. 2019. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr splatit vč. sjednané odměny ve výši 5 200 Kč za administrativní činnosti, dále úroku ve výši 5 200 Kč (úroková sazba ve výši 18,98 % ročně) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 780 Kč počínaje 25. 4. 2019 a konče dnem 11. 6. 2020. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, právnímu předchůdci žalobce nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalobce požaduje po žalované úhradu jistiny ve výši 26 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 988,30 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 574,44 Kč a dále úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná celkem právnímu předchůdci zaplatila 10 520 Kč. Požadovanou dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce obě výše uvedené pohledávky za žalovanou ze smluv o úvěru číslo číslo.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením , , (dále jen „”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu:

5. Dne 3. 12. 2018 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a karta zákazníka. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 24 000 Kč a dále úrok ve výši 4 080 Kč (úroková sazba ve výši 21,27 % ročně), administrativní poplatek ve výši 4 080 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 480 Kč, celkem částku ve výši 44 640 Kč v pravidelných 78 týdenních splátkách po 582 Kč, počínaje 10. 12. 2018. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 12. 2018 a smluvních podmínek.

6. Do karty zákazníka ze dne 3. 12. 2018 žalovaná uvedla, že je osobou se základním vzděláním, svobodnou, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bydlení, je na mateřské, resp. rodičovské dovolené, již má uzavřenou předchozí smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč, který má splácet splátkou ve výši 3 100 Kč měsíčně. Příjmy žalované činily 23 608 Kč, výdaje celkem činily 15 100 Kč s tím, že částka ve výši 5 000 Kč představuje výdaj na bydlení a 7 000 Kč jsou ostatní výdaje, tj. použitelný příjem byl vyčíslen na 8 508 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil složenkou na energie a složenkou dokládající příjem žalované.

7. Dne 17. 4. 2019 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a karta zákazníka. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 26 000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 26 000 Kč a dále úrok ve výši 5 200 Kč (úroková sazba ve výši 18,98 % ročně), administrativní poplatek ve výši 5 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 10 400 Kč, celkem částku ve výši 46 800 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 780 Kč, počínaje 25. 4. 2019. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2019 a smluvních podmínek.

8. Do karty zákazníka ze dne 17. 4. 2019 žalovaná uvedla, že je osobou se základním vzděláním, svobodnou, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bydlení, je na mateřské, resp. rodičovské dovolené, již má uzavřenou předchozí smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 24 000 Kč, který má splácet splátkou ve výši 2 600 Kč měsíčně. Příjmy žalované činily 22 600 Kč, výdaje celkem činily 16 700 Kč s tím, že částka ve výši 6 500 Kč představuje výdaj na bydlení a 7 600 Kč jsou ostatní výdaje, tj. použitelný příjem byl vyčíslen na 5 900 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil finanční situaci fakturami za vodu, elektřinu, plyn TV, SIPO a složenkou dokládající příjem žalované.

9. Dne 15. 1. 2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou v celkové výši z titulu smlouvy o úvěru číslo číslo žalobci, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Součástí uvedeného dopisu byla i výzva k úhradě dlužných částech z vzniklých na základě obou smluv o úvěru číslo číslo. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, přílohy číslo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 a dokladu o odeslání.

10. Dne 13. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 74 277,47 Kč nejpozději do 28. 5. 2021 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o úvěru číslo číslo.

11. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná v období od roku 2014 do doby uzavření smlouvy o úvěru číslo dne 3. 12. 2018 čelila průběžně celkem 7 exekučním řízením (, , , , a ).

12. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

13. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu nároku na zaplacení jistiny 4 067 Kč a 15 480 Kč s úroky z prodlení, nicméně není důvodná co do částky 14 359,86 Kč a 10 520 Kč s příslušenstvím. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

19. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (, o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (, o spotřebitelském úvěru).

20. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce ověřoval příjmy žalované (doložené složenkou), která byla v době čerpání obou úvěrů na mateřské/rodičovské dovolené. V tomto směru nelze právnímu předchůdci žalobce nic vytknout. Právní předchůdce žalobce však nijak neověřoval výdaje žalované, přitom vycházel pouze z údajů o výdajích, které mu sdělila samotná žalovaný v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru/kartě zákazníka, aniž by tyto jakkoliv ověřil, nadto přistoupil k jejich racionálnímu posouzení. Již tyto žalovanou sdělené údaje o výdajích se přitom jeví na první pohled jako poměrně (až podezřele) nízké, když byly uváděny výdaje žalované ve výši cca 7 000 Kč měsíčně na stravu, přičemž žalovaná současně vyživuje nezletilé dítě. U takto uvedených měsíčních nákladů lze bezesporu pochybovat o jejich věrohodnosti, nadto právní předchůdce žalobce si byl vědom, že opakovaně uzavírá smlouvy o úvěru s osobou, která je odkázána mimo jiné na dávky státní sociální podpory a splácí předchozí úvěr, který rovněž čerpala od žalobce, tedy že se jedná o osobu, která čerpá jeden úvěr za druhým. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná čelí permanentně exekucím. Právní předchůdce žalobce si od žalované nevyžádal výpis z účtu, ze kterého by mohl s jistotou učinit závěr, zda žalované měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Soud proto uzavírá, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak neověřoval žalovanou uváděné údaje o jejích výdajích, které nadto zcela nekriticky přijal. Právní předchůdce žalobce má přitom povinnost řádně zkoumat i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet.

21. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že právní zástupce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované řádně ani v jednom případu uzavíraných smluv o úvěru číslo číslo když žádným způsobem neověřil jí uváděné výdaje, a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. ulice smlouva o úvěru číslo ze dne 3. 12. 2018 a číslo ze dne 17. 4. 2019 jsou tedy neplatné s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 24 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 19 933 Kč a poskytnutá jistina úvěru ve výši 26 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 10 520 Kč a, jak sám žalobce v žalobě uvedl. Právnímu předchůdci žalobce tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 24 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 19 933 Kč a poskytnuté částky ve výši 26 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 10 520 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 4 067 Kč (24 000 Kč – 19 933 Kč) a k úhradě dlužné částky ve výši 15 480 Kč (26 000 Kč – 10 520 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, která byla dle poštovního podacího lístku podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Dle výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 2. 2021. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 26. 2. 2021.

22. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované řádně a smlouvy o úvěru číslo číslo by byly uzavřeny platně, nárok v části nákladů za hotovostní inkaso ve výši 12 480 Kč, resp. 10 400 Kč by byl shledán nedůvodným a smlouvy by byly v této části absolutně neplatné pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. Částky za náklady za hotovostní inkaso představují cca 40% poskytnutého úvěru. Předmětné smlouvy o úvěru byly uzavřeny adhezním způsobem na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalované jakoukoliv modifikaci a žalované tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 1. 2012).

23. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. a III. výrok), protože pro absolutní neplatnost obou smluv o úvěru číslo číslo žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalobce byl ve věci procesně neúspěšný ve větší míře, než žalovaná, ta by proto měla právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, nicméně z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by náklady řízení žalované vznikly, protože zůstala zcela neaktivní.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.