Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 245/2021-18

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 986 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně

z této částky za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 014 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 735,02 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 707,02 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 972 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, kapitalizovaného úroku ve výši 1 970,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 751,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 810,95 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2 810,95 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 348,47 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 792,61 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 014 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 735,02 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 707,02 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 972 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, kapitalizovaného úroku ve výši 1 970,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 751,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 810,95 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 2 810,95 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 348,47 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 792,61 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 3 336 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a smluvních úroků (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 751,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky 2 707,02 Kč od

7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 20,98 % ročně z částky 2 707,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení), z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec – a žalovanou, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč

a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky vrátit, přičemž tak v celém rozsahu neučinila (zaplatila toliko 3 028 Kč), pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 2 707,02 Kč a dlužné částky úhrad za služby ve výši částka; dále byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení 3 650 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a smluvních úroků (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 792,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 348,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky

2 810,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 23,72 % ročně z částky

2 810,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení), z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne 7. 5. 2015 uzavřené mezi výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč

a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky vrátit, přičemž tak v celém rozsahu neučinila (zaplatila toliko 6 790 Kč), pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 2 810,95 Kč a dlužné částky úhrad za služby ve výši

839,05 Kč.

K ústnímu jednání dne 6. 12. 2021 se dostavila toliko žalobkyně. Žalovaná, ačkoli byla řádně

a včas předvolána, svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3

, v účinném znění (dále jen„ “) v nepřítomnosti žalované a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se nejprve dne 8. 9. 2015 dohodla se shora jmenovanou právní předchůdkyní žalobkyně, že tato jí poskytne finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, které následně žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně s dalšími poplatky vrátí, přičemž žalovaná právní předchůdkyni doposud zaplatila 3 028 Kč; dále se žalovaná dne

7. 5. 2015 dohodla se shora jmenovanou právní předchůdkyní žalobkyně, že tato jí poskytne finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, které následně žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně s dalšími poplatky vrátí, přičemž žalovaná právní předchůdkyni doposud zaplatila 6 790 Kč; právní předchůdkyně žalobkyně přitom v obou případech nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit.

Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud v prvé řadě konstatuje, že smlouvu ze dne 8. 9. 2015 a smlouvu ze dne 7. 5. 2015 vyhodnocuje jakožto smlouvy o zápůjčce podle a násl. , (dále jen o. z.), na které nutno rovněž aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru

a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, (dále jen„ ZoSÚ10“), přičemž podle

ust. ZoSÚ10 je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. Žalobkyně přitom soudu předložila toliko y označené jako Karta zákazníka, z níž se však podávají pouze údaje, které předchůdkyni žalobkyně sdělila sama žalovaná, aniž by z těchto bylo zřejmé, jestli zjištěné údaje právní předchůdkyně žalobkyně

i ověřovala. Zároveň soud poučil žalobkyni ve smyslu ust. o nutnosti označit a předložit další důkazy k tomu, jak právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv posoudila schopnost žalované úvěr splácet, kdy je třeba zkoumat příjmy i výdaje žalované

a způsob plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně po tomto poučení soudu žádné další důkazy neoznačila. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smluv o zápůjčce ze dne 8. 9. 2015 a 7. 5. 2015 pro rozpor se zákonem (§ 9 odst. 1 ZoSÚ10, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úrocích. Žalobkyně tak má právo toliko na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaná přitom oproti obdržení částky 6 000 Kč na základě smlouvy ze dne 7. 5. 2015 zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně 6 790 Kč, lze tudíž uzavřít, že žalovaná není z titulu smlouvy ze dne 7. 5. 2015 žalobkyni dlužna ničeho, pročež soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno

ve výroku II. Žalobkyně má nicméně právo na vydání bezdůvodného obohacení z titulu smlouvy ze dne 8. 9. 2015 v celkové výši 972 Kč s příslušenstvím, žalovaná totiž na základě této smlouvy oproti obdržení peněžních prostředků v hotovosti ve výši 4 000 Kč uhradila částku 3 028 Kč, soud proto žalobě vyhověl právě ohledně částky 972 Kč představující nevrácené peněžní prostředky poskytnuté žalované, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná přitom byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, které jí bylo odesláno dne 7. 1. 2020, tudíž má soud podle

ust. o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované 10. 1. 2020 a po uplynutí deseti dnů, tj. od 21. 1. 2020, má žalobkyně podle o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s  Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle kterého převážně procesně úspěšnější žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Pro úplnost soud dodává, že v souladu s  tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.