Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 301/2021-27
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 1 516 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 516 Kč od 5. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 516 Kč od 5. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 1 516 Kč s odůvodněním, že dne 19. 11. 2019 žalovaná cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované postupitelem anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno a nemohla se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím naplnila podmínky pro to, aby po ní žalobkyně s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 uzavřenou mezi anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem požadovala úhradu částky 1 516 Kč.
2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř. , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek.
3. Soud měl prokázáno ze Zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 19. 11. 2019, že dne 19. 11. 2019 v 19:05 hodin cestovala žalovaná prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno na lince číslo v zastávce příjmení – ulice se nemohla prokázat řádným platným jízdním dokladem, když totožnost žalované byla prokázána občanským průkazem.
4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
5. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh na zaplacení přirážky k jízdnému a jízdného je důvodný. V průběhu řízení měl soud prokázáno, že žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu a ve smyslu shora cit. ustanovení a s přihlédnutím k ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách a § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, je cestující, pokud se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Na podkladě výše uvedeného skutkového zjištění a s přihlédnutím k ustanovení § číslo a násl. o.z proto soud uzavřel, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 1 516 Kč je důvodný, a proto mu v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil, aby kromě jízdného ve výši 16 Kč zaplatila žalobkyni i 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, tedy aby žalobkyni zaplatila částku 1 516 Kč. Podle § 1968 věta první a § 1970 o.z. bylo žalované uloženo, aby kromě jistiny zaplatila žalobkyni úroky z prodlení, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí.
7. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla sice v řízení úspěšná, soud jí však právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nepřiznal, neboť má za to, že se nejedná o náklady, které by byly vynaloženy účelně. Ze systému ISAS bylo zjištěno, že ve vztahu k žalované je u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 231/2021 vedeno řízení, jejímž předmětem je přeprava žalované u právního předchůdce žalobkyně dne 18. 1. 2019. Žalobkyně tak mohla tyto nároky sloučit do jednoho návrhu na zahájení řízení, neboť oba tyto nároky se týkají stejných účastníků řízení a jsou uplatňovány ze stejného právního důvodu. Jakékoliv náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s projednávanou věcí, a to vč. zaplaceného soudního poplatku nebyly vynaloženy účelně, a proto soud nemohl žalobkyni, byť byla v řízení úspěšná přiznat právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.