Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 181/2021-54
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18 772 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 500 Kč od datum do zaplacení, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 22. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 597,65 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 097,65 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 597,65 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 22. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 597,65 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 097,65 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 597,65 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 18 772 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 597,65 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo se společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), která se zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr probíhalo podle konkrétních kritérií, kterými jsou: maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, 0 zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, uvedení příjmů a výdajů při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Žalovaná byla dále při posuzování úvěruschopnosti povinna vyplnit pravdivě veškeré své výdaje, včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 27 272 Kč, a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Úvěr byl žalované poskytnut dne datum, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalobkyně uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 597,65 Kč, dlužného úroku ve výši 718,45 Kč, dlužného poplatku za sjednání úvěru ve výši 4 128,83 Kč, dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 746,54 Kč a dlužného inkasního poplatku ve výši 2 580,53 Kč. Dále uplatnila nárok i na úrok z prodlení v zákonné výši z částky 10 597,65 od datum do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.
2. Žalovaná ve věci uvedla, že předmětnou pohledávku uznává a požádala o splátkový kalendář s měsíční splátkou 2 000 Kč vždy k 22. dni v měsíci. V době sjednání smlouvy o úvěru pracovala jako prodavačka s čistým měsíčním příjmem 17 430 Kč měsíčně, bydlela u rodičů a měla běžné výdaje. Při sjednávání smlouvy o úvěru předkládala pouze pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz. V současné době je na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem 10 000 Kč, bydlela sama s dítětem a měla jednu vyživovací povinnost. Její výdaje na bydlení činily 9 640 Kč. Žádné jiné dávky nepobírala. Nesplácela žádné jiné půjčky či úvěry. Na její majetek nebyla vedena exekuce. Shodně s žalobkyní uvedla, že na dluh bylo uhrazeno celkem 8 500 Kč.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaná zavázala splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaná dále zavázala zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 078 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 750 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 27 272 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 15 %, RPSN činilo 252,65 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru /viz Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 12 spisu a Smlouva o úvěru na č. l. 14 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 13 spisu a ujednání o zpracování osobních údajů žalované na č. l. 13 spisu/. Žalovaná dne datum rovněž podepsala žádost o úvěru, v níž je uvedeno, že je zaměstnaná a jejím zaměstnavatelem je společnost právnická osoba Aktuální zaměstnání má od datum, k čemuž prohlásila, že nejedná o skončení pracovního poměru. Její mzda činila 11 300 Kč, výdaje na bydlení a energie 2 500 Kč a na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 500 Kč Tyto skutečnosti doložila dle žádosti výplatní páskou, pracovní smlouvou a občanským průkazem. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná a nemá žádné vyživované dítě do 26 let. K žádosti byly předloženy a do spisu založeny pracovní smlouva, nečitelné výplatní pásky, na nichž je uvedeno, že souhlasí s originálem, včetně kopie jejího občanského průkazu s poznámkou, že kopie souhlasí s originálem. Dále byl předložen dodatek k nájemní smlouvě ze dne datum, v němž jako nájemce vystupuje matka žalované /viz Žádost o úvěr na č. l. 11 spisu, pracovní smlouva na č. l. 18- 21 spisu, výplatní pásky na č. l. 15 - 16 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 15 spisu, dodatek k nájemní smlouvě na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne datum. Zásilka byla odeslána dne datum /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložena v elektronické evidenci příjmení, přehled postoupených pohledávek na č. l. 23 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 22 spisu, potvrzení české pošty o expedici zásilky na č. l. 25 spisu/. Žalované byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měla pohledávku uhradit ihned /viz předžalobní výzva na č. l. 26 spisu, podací lístek na č. l. 27 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši 8 500 Kč /viz výpis plateb na č. l. 24 spisu/.
5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované téhož dne částku ve výši 15 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Dne datum žalovaná podepsala vyplněnou žádost o úvěru, k níž přiložila listiny dokládající její osobní a majetkové poměry. Dle těchto listin byla žalované vyplácena mzda od jejího zaměstnavatele ve výši 11 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalované byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měla pohledávku uhradit ihned.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z předložených listin, které měly osvědčovat majetkové poměry žalované, vyplynulo, že v době sjednání uzavírání smlouvy o úvěru pracovala u společnosti právnická osoba příjmení měsíční příjem žalované z tohoto zaměstnání činil 11 300 Kč. S ohledem na uváděné příjmy žalované, se měla právní předchůdkyně, chtěla-li úvěr žalované poskytnout, dále podrobněji majetkovou situací žalované zabývat, neboť z těchto skutečností nebylo možné bez dalšího uzavřít, že ji její majetková situace splácení takového úvěru umožňuje. Z předložených dokladů pak není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzené výdaje žalované, tj. zejména výdaje (zda žalovaná nesplácí jiné dluhy či není na její majetek vedena exekuce např. kontrolou příslušných rejstříků). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK).
16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin založených ve spisu vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 8 500 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 6 500 Kč (15 000 – 8 500), o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatila. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že by výzva byla skutečně žalované doručena, lze za doručení výzvy považovat až doručení žaloby dne datum, kdy byla žalované poprvé zanechána výzva k vyzvednutí zásilky obsahující žalobu na adresu jejího trvalého pobytu a kdy se žalovaná poprvé mohla objektivně s obsahem zásilky seznámit. Za přiměřenou lhůtu k plnění považoval soud lhůtu do datum, ode dne následujícího je tak žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši 8,25 % ročně, která nepřevyšuje nárok dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na stanovisko žalované, že by ráda uhradil svůj dluh ve formě splátek, rozhodl soud o možnosti žalované splnit shora uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému 22. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době, bude-li žalovaná splátky hradit řádně a včas. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas (výrok I. tohoto rozsudku).
17. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.