Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 342/2021-53

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 21 090,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 292,28 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 397,99 Kč od 27. 8. 2020 do 9. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 292,28 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 798,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 259,35 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 19 292,28 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 692,99 Kč od 27. 8. 2020 do 9. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 798,30 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 336,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 292,28 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 397,99 Kč od 27. 8. 2020 do 9. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 292,28 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 798,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 259,35 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 19 292,28 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 692,99 Kč od 27. 8. 2020 do 9. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 798,30 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 336,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 21 090,58 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen právní předchůdce žalobkyně) na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal až do výše 20 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků (ve výši 14,9 % ročně) splatit ve 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 464 Kč. Splátky byly splatné vždy k 5. dni v měsíci. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu se smlouvou ke dni 27. 8. 2020 úvěr zesplatnila. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 s účinností ke dni 23. 3. 2021 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o půjčce včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 21 090,58 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 19 292,28 Kč a z dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 798,30 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok ve výši 14,90 % ročně kapitalizovaný ke dni 26. 8. 2020 v částce 259,35 Kč, úrok ve výši 14,9 % ročně z částky ve výši 19 292,28 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 21 090,58 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když vycházel z informací poskytnutých žalovaným a z informací získaných náhledem do veřejných rejstříků.

2. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.

3. Z rámcové smlouvy č. číslo ze dne 25. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) a žalovaný podepsali dne 25. 9. 2018u označenou jako rámcová smlouva č. číslo, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby jako je zřízení běžného účtu.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě něho žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí částky ve výši 20 000 Kč, a v případě jejího poskytnutí se žalovaný zavázal tuto částku vrátit, a to včetně úroku ve výši 14,9 % ročně, v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 422 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky, a to poplatek za pojištění ve výši 42 Kč měsíčně.

5. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že byla dne datum podepsána právním předchůdcem žalobkyně. Na základě ní se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou se, a to včetně úroku ve výši 14,9 % ročně, žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 422 Kč splatných k 5. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne 5. 4. 2020. Splátky se žalovaný zavázal hradit na účet č. bankovní účet. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky, a to poplatek za pojištění ve výši 42 Kč měsíčně. Nedílnou součást tvoří produktové obchodní podmínky pro půjčky a všeobecné obchodní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a dále sazebník, ze kterého plyne výše poplatků.

6. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 25. 9. 2018 do 28. 2. 2021 plyne, že dne datum byla účet žalovaného připsána částka ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem číslo a s poznámkou čerpání půjčky a dne 24. 3. 2020 byla účet žalovaného připsána částka ve výši 15 000 Kč pod variabilním symbolem číslo a s poznámkou čerpání půjčky.

7. Z výpisu poplatků ze dne 26. 2. 2019, z výpisu z poplatků ze dne 27. 2. 2020 a z výpisu poplatků ze dne 15. 2. 2021 plyne, jaké poplatky byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně účtovány.

8. Z poslední výzvy ze dne 10. 7. 2020 plyne, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ve výši 1 397,99 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 7. 2020 (podací arch).

9. Z oznámení o zesplatnění ze dne 26. 8. 2020 plyne, že byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ve výši 21 056,12 Kč, a to do 10 dnů ode dne vyhotovení oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 8. 2020 (podací arch).

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 24. 3. 2021 soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 21 349,93 Kč. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 1. 4. 2021 (podací arch).

12. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky ve výši 24 682,66 Kč, a to do 28. 5. 2021 s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 5. 2021 (podací lístek).

13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky, když jejím předmětem podnikání je poskytování či zprostředkování úvěru.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne 25. 9. 2018u označenou jako rámcová smlouva č. číslo, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby jako je zřízení běžného účtu. Návrhem na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí částky ve výši 20 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně podepsal dne datum akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou se, a to včetně úroku ve výši 14,9 % ročně, žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 422 Kč splatných k 5. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne 5. 4. 2020. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky, a to poplatek za pojištění ve výši 42 Kč měsíčně. Nedílnou součást tvoří produktové obchodní podmínky pro půjčky a všeobecné obchodní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a dále sazebník, ze kterého plyne výše poplatků. Žalovaný úvěr čerpal až do výše 20 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyzval dne 10. 7. 2020 žalovaného k úhradě částky ve výši 1 397,99 Kč, když výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 7. 2020. Právní předchůdce žalobkyně vyzval dne 26. 8. 2020 žalovaného k úhradě částky ve výši 21 056,12 Kč, a to do 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy, když výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 8. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne 1. 4. 2021 žalovanému oznámil, že žalobou uplatňovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 13. 5. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 24 682,66 Kč vzniklé ze smlouvy o půjčce, a to do 28. 5. 2021. Žalobkyní evidovaný nedoplatek na jistině úvěru činil ke dni 6. 3. 2021 částku ve výši 19 292,28 Kč.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečným způsobem neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr (kolik činily příjmy a výdaje žalovaného). Soud proto před jednáním žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení, když na tuto výzvu žalobkyně nereagovala dostatečným způsobem, když její tvrzení zůstala pouze v obecné rovině, bez uvedení konkrétních informací, ze kterých právní předchůdce žalobkyně vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto žalobkyni při jednání opětovně poučil o neunesení břemene tvrzení, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr, tedy z jakých konkrétních informací právní předchůdce žalobkyně vycházel při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného a zda si informace poskytnuté žalovaným nějakým způsobem ověřil. Žalobkyně však svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedoplnila ani při ústním jednání, avšak k nedoplněným tvrzení navrhla důkazy a dále navrhla, by si soud sám zjistil, jak její právní předchůdce zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr od jejího právního předchůdce. Závěrem soud dodává, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí, proto soud neprovedl důkaz výpisem z interní databáze původního věřitele – transakční historie (č. l. 29-32), protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta (č. l. 33-34), výpisem z interní databáze původního věřitele (č. l. 35-38), výpisem z účtu žalovaného za období 1. 2. 2020 – 29. 2. 2020 (č. l. 39-40).

16. Podle ustanovení , (dále jen „“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle ustanovení , část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

22. Podle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace právní předchůdce žalobkyně zjistil o schopnosti žalovaného splácet úvěr a neunesla tak břemeno tvrzení, soud tak vycházel z toho, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.

28. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o půjčce číslo ze dne datum neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného ( ).

29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o půjčce číslo ze dne datum je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 14,9 %, kapitalizovaného 259,35 Kč), ani na úhradu poplatků či smluvních pokut (1 798,3 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Kolik bylo žalovaným uhrazeno, nebylo v řízení zjištěno, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že nedoplatek na jistině činí 19 292,28 Kč, když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že uhradil více, nežli eviduje žalobkyně. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s  právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 397,99 Kč (části bezdůvodného obohacení) výzvou ze dne 10. 7. 2020, která mu byla odeslána dne 13. 7. 2020 a do jeho dispozice se dostala dne 16. 7. 2020, tedy částka se stala splatnou dne 16. 7. 2020. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky ve výši 1 397,99 Kč a ode dne 17. 7. 2020 je tak povinen uhradit žalobkyni z této částky úrok z prodlení dle ve výši dle Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 27. 8. 2020, proto jí úrok z prodlení z částky ve výši 1 397,99 Kč přiznal až od pozdějšího data. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 19 292,28 Kč (celého bezdůvodného obohacení) výzvou ze dne 26. 8. 2020, která mu byla odeslána dne 27. 8. 2020, když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy, tj. do 5. 9. 2020. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celé dlužné částky a ode dne 6. 9. 2020 je tak povinen uhradit žalobkyni z této částky úrok z prodlení dle ve výši dle

30. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 19 292,28 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 397,99 Kč od 27. 8. 2020 do 9. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 292,28 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

31. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků, poplatků a smluvních pokut, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 1 798,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 259,35 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 19 292,28 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 692,99 Kč od 27. 8. 2020 do 9. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 798,30 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 336,17 Kč, přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 844 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 090,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. a z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 480 Kč ve výši 730,80 Kč (výrok III.).

33. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka), které se liší pouze číslem smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu.

34. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 24. 11. 2021, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

35. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.