Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 26/2022-25

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 890 Kč s příslušenstvím (poplatek)

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,59 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,59 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle , (dále jen „“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu .

2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 890 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od listopadu 2019 do prosince 2020. Žalobkyně uvedla, že žalovanému podle , o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla povinnost platit televizní poplatky a o této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

4. Na výzvu soudu dle zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

5. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně předložila Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků-výpis z evidence České televize, Specifikaci výpočtu úroku, Výzvu k přihlášení poplatníka ze dne 21. 5. 2019 včetně dodejky a Výzvu k úhradě závazku ze dne 28. 8. 2019, 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021, včetně dodejek. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v žalobě.

6. Povinnost žalovaného hradit televizní poplatky vyplývá z , o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž výše poplatku je uvedena v  citovaného zákona a jeho splatnost v  citovaného zákona. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak stanoveno v  citovaného zákona.

7. Podle o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

8. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dlužných poplatků, žalovaný však ničeho neuhradil. Důvodným byl shledán i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejich výše odpovídá ustanovení , (dále jen,,o.z.“.) a Soud proto žalobě zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle . Soud však v daném případě nepovažuje náklady žalobkyně související s jejím právním zastoupením za nezbytné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu V tomto směru soud odkazuje na nález Ústavního soudu č. ze dne datum, ve kterém se Ústavní soud zabýval otázkou účelnosti nákladů řízení při zastoupení České televize (dále jen "ČT") v soudních řízeních vztahujících se k určení povinnosti uhradit televizní poplatek. Ústavní soud na jednu stranu v nálezu připustil, že činnost ČT není výkonem veřejné moci, současně však dovodil, že i na ni lze v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. K tomuto názoru ho přivedlo výsadní postavení ČT, jemuž se těší na poli svého působení, a k němuž má vytvořené specifické podmínky v podobě způsobu financování z televizních poplatků, stanovených , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže si navíc ČT agendu televizních poplatků sama spravuje, pak se podle Ústavního soudu do značné míry vytrácí racionální smysl právního zastoupení advokátem. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by v ČT nedisponovali pracovníci právního Útvaru správy a vymáhání televizních poplatků. Ústavní soud v závěru konstatoval, že měl-li televizní poplatek podle v nálezu citované výroční zprávy z roku 2011 pokrývat takřka 90 % nákladů rozpočtu na rok 2012, pak je jistě žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. V tomto směru se tak Ústavní soud, konkrétně I. senát neztotožnil s právním názorem vysloveným v usnesení Ústavního soudu sp.zn. . Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se pouze ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků a dále dva režijní paušály po 100 Kč podle a vyhl. č. tak, jako by žalobkyně nebyla zastoupena zástupcem. Z výše uvedeného důvodu nelze tedy přiznat ani částku za DPH, neboť odměnu za zastoupení zástupci nepřiznává. Žalobkyni je přiznána pouze náhrada za již zaplacený SOP a dále náhrada hotových výdajů za dva úkony v paušální výši. Náklady řízení jsou tedy ve výši 600 Kč. Podle uložil soud žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, neboť žalobkyně je zastoupena advokátem a je jí přiznána náhrada nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 o s. ř. odvolání není přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.