Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 114/2021-66
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 10 326,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci
a) částku 688 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení,
b) částku 6 440 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci
a) částku 2 927,05 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 3 615,05 Kč od datum do zaplacení,
b) částku 271,31 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 711,31 Kč od datum do zaplacení,
se zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 932 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci a) částku 688 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení, b) částku 6 440 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci a) částku 2 927,05 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 3 615,05 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 271,31 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 711,31 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 932 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 10 326,36 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností právnická osoba, a žalovanou, byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčkách dne datum a datum, z nichž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka postoupena, dluží předmětnou částku.
2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek, když vyšel z listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Ze smluv o zápůjčkách z datum a datum včetně zákaznických karet, smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění včetně podacího lístku, tabulek umoření soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 7 000 Kč, kdy kromě jistiny se žalovaná zavázala uhradit ještě úroky ve výši 29 % sjednané na dobu trvání smlouvy pevnou částkou 932 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Úhrnem se jednalo o částku 20 302 Kč, kterou měla žalovaná zaplatit ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátka činila 246 Kč. Před poskytnutím úvěru byla s žalovanou vyplněna zákaznická karta, z níž vyplynulo, že žije sama na ubytovně, je svobodná, pracuje jako pomocná dělnice s příjmem 13 356 Kč měsíčně a její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Do zákaznické karty byly vyplněny ještě další čisté příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč, aniž by bylo patrno, z čeho plynou. Právní předchůdce žalobce tak počítal s celkovým příjmem žalované ve výši 33 356 Kč. Na tuto smlouvu žalovaná zaplatila celkem 6 312 Kč. Druhá smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne datum za stejných podmínek, tedy i zde se jednalo úvěr ve výši 7 000 Kč a povinnost žalované uhradit stejné poplatky jako u předchozí smlouvy v celkové výši 5 302 Kč ve 45 týdenních splátkách. Na tento dluh žalovaná zaplatila 560 Kč, přičemž pokud jde o zákaznickou kartu, pak podle ní činil tehdy její čistý příjem 12 118 Kč, i nadále žila sama na ubytovně, byla svobodná, měsíční výdaje činily 6 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti 24 000 Kč. Dne datum byla uzavřen smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešly pohledávky za žalovanou na žalobce.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. V daném případě má soud uzavřené smlouvy o zápůjčkách za smlouvy neplatné dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť má za to, že žalobce, respektive jeho právní předchůdce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované před poskytnutím jednotlivých zápůjček. Z karet zákazníka vyplývá, že žalovaná v době uzavření smlouvy pracovala jako pomocná dělnice s příjmem do 13 000 Kč čistého měsíčně, žila sama na ubytovně, přesto byl do jejích měsíčních příjmů vždy uváděn ještě příjem další, aniž by bylo patrno, z čeho jej žalovaná získávala, když nemohlo jít o příjem žádného rodinného příslušníka, neboť podle zákaznické karty žila sama a byla svobodná, navíc počet zdrojů příjmů u ní je uveden pouze jako jeden, z čehož vyplývá, že dalším příjmem domácnosti musí být příjem někoho jiného než žalované. Její platební schopnost tak byla výrazně omezena, což mělo vést věřitele k tomu, že bude podrobněji zkoumat její majetkové poměry a neomezí se pouze na odhad měsíčních výdajů. Je třeba přitom poukázat i na to, že u smlouvy uzavřené dne datum se žalovaná domáhala poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč, fakticky s ní byla tato uzavřena pouze na 7 000 Kč, což je nelogické, pokud věřitel vycházel z jejího příjmu 33 356 Kč měsíčně, takže neměl důvody krátit požadavek žalované, což však fakticky učinil. Na výzvu soudu, aby doložil podklady, z nichž vycházel při uzavírání smluv o zápůjčkách, jeho právní předchůdce sdělil, že tyto nemá uchovány, slouží pouze k ověření a jsou klientovi vraceny, k čemuž soud uvádí, že je věcí věřitelů, aby byli schopni řádně dokladovat zkoumání úvěruschopnosti dlužníků a i dle doporučení České národní banky, která provádí kontrolu nad nebankovními poskytovateli úvěrů a zápůjček, jsou povinni takové doklady skladovat právě za účelem doložení řádného postupu, který zákon o spotřebitelském úvěru na spotřebitelské smlouvy klade. Kromě toho ujednání o vedlejších platbách považuje soud za ujednání sjednané v rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku), neboť i když jsou tyto platby ve smlouvách popsány samostatně, fakticky plní funkci úroků, dokonce byly sjednány dva druhy poplatků, a to poplatek za flexibilní splácení a komfortní splácení, aniž by bylo patrné, v čem je rozdíl mezi jednotlivými poplatky a tato vedlejší ujednání navyšují smlouvu o dalších 75,74 %, což je dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, nepřípustné. Ke zkoumání úvěruschopnosti dlužníků pak soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019-86, a na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III ÚS 4129/2018. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobci přiznal toliko právo na zaplacení dosud neuhrazených částí jistin a zákonných úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), což u smlouvy z datum představuje částku 688 Kč, neboť z poskytnuté jistiny ve výši 7 000 Kč bylo doposud zaplaceno 6 312 Kč a u smlouvy z datum částku 6 440 Kč, protože na tuto smlouvu doposud žalovaná zaplatila pouze 560 Kč. Ve zbývajících nárocích pak byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.
6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal soud částečně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, když vyšel z toho, že úspěch žalobce byl 69 % a neúspěch 31 %, proto mu mohly být přiznány náklady řízení ve výši 38 %. Při plném úspěchu by tyto náklady řízení činily 3 úkony právní služby podle § 14b/ odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, celkem tedy 900 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč (§ 14b/ odst. 5 téže vyhlášky), zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Úhrnem jde o částku 2 452 Kč a 38 % po zaokrouhlení činí 932 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).