Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 294/2021-15

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 765 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 075 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 075 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 690 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 182,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 418,66 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 911,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 8 911,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 075 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 075 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 690 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 182,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 418,66 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 911,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 8 911,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 11 765 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, a žalovaným došlo dne 5.6.2014 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).

2. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, tj. právní předchůdce žalobce.

3. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

4. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

5. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci klienta poplatek ve výši 290 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“.

6. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje 12.6.2014, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16.7.2015.

7. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy.

8. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 16.7.2015. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

9. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení.

10. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 16.7.2015 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8.911,95 Kč ode dne 17.7.2015 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání.

11. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6.12.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.

12. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 5.925 Kč, z toho:

-) na jistinu 1.088,05 Kč,

-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1.400 Kč,

-) na poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč,

-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.339,82 Kč a

-) na poplatek za životní pojištění 97,13 Kč.

13. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 6.5.2016.

14. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 11.765, Kč, skládající se z:

-) dlužné jistiny ve výši 8.911,95 Kč,

-) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0 Kč,

-) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč,

-) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.660,18 Kč a

-) dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 192,87 Kč.

Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.

15. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

16. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:

-) celkové dlužné částky ve výši 11.765 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8.911,95 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2.853,05 Kč,

-) kapitalizovaných úroků ve výši 9.418,66 Kč,

-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.182,52 Kč,

-) úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.911,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a

-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.911,95 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

17. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9.418,66 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8.911,95 Kč od 17.7.2015 do data postoupení 6.12.2019.

18. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.182,52 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8.911,95 Kč od 24.7.2015 do data postoupení 6.12.2019.

19. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

20. Soud ve věci výzvou ze dne 14.9.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 1.10.2021. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

21. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:

-) Smlouvou o půjčce ze dne 4.6.2014, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 17 690 Kč v 58 měsíčních splátkách po 305 Kč,

-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019, včetně Přílohy č. 1 str. 16 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy,

-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o půjčce číslo výše pohledávky činí 11 765 Kč bez příslušenství,

-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 7.5.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smluv o zápůjčce v celkové výši 25 569,50 Kč nejpozději do 14.5.2020.

22. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 7 690 Kč, sestávající z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč, pojištění 290 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 17 690 Kč v 58 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 305 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

23. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

25. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

26. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

27. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

28. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

29. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.

32. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 7 690 Kč za zapůjčení částky 10 000 Kč na 58 měsíců a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 10 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 58 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 76 % jistiny, ročně přes 68 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.

33. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o. z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

35. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 5 925 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 4 075 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.

36. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle a násl. , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení násl. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).

37. Žalobce doložil dvě zákaznické karty žalovaného.

38. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 4.6.2014 uvedl, že bydlí ve vlastním domě, nemá nezaopatřené děti, pracuje na hlavní pracovní poměr jako profese u právnická osoba, jeho čistý příjem činí 14 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje domácnosti žadatele jsou 2 000 Kč nájem/inkaso, 3 000 výdaje domácnosti, 1 500 Kč splátky půjčky, 200 Kč telefon, celkem 6 700 Kč, použitelný příjem 7 800 Kč.

39. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalovaného ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB. Odhadované měsíční výdaje žadatele, nájem/inkaso 2 000 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč nejsou nijak specifikovány, nejsou nijak doloženy a ověřeny.

40. Obecně uvedený výdaj 3 000 Kč měsíčně pravděpodobně včetně stravy ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na stravu, oblečení, zdravotní péči občana v České republice, a nebyl nijak prověřován. Doklad SIPO či doklad o vlastnictví, případně nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, zápůjčku s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.

41. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu byla právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 10 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, na předmětnou smlouvu, kterou upravuje ustanovení a násl. , se uplatní i právní úprava o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v  tohoto zákona.

42. Podle , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

43. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalovaném. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

44. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovaným nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a vyhodnocením způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, jak mu ukládá zákon, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. ).

45. I z tohoto důvodu proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. , ve spojení s  a . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).

46. Plnil-li proto žalobce (právní předchůdce žalobce) z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. v rozsahu celkové částky 10 000 Kč, ale s ohledem provedené platby žalovaným ve výši 5 925 Kč pak žalovaný žalobci dluží 4 075 Kč, ve zbytku byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.

47. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.