Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 280/2021-41
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
a advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částek:
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení na náhradě nákladů řízení částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno na náhradě nákladů řízení částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, jízdného částka a přirážky k jízdnému ve výši částka a úroku z prodlení do zaplacení jak ve výroku I shora, za použití prostředku hromadné přepravy osob žalobkyně žalovaným dne datum na lince metra B bez předložení platného dokladu o zaplacení jízdného při přepravní kontrole cestujících. Dále se žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, domáhala zaplacení jízdného částka a přirážky k jízdnému ve výši částka a úroku z prodlení do zaplacení jak ve výroku I shora, za použití prostředku hromadné přepravy osob žalobkyně žalovaným ve dnech datum (linka metra B) a datum ( (linka metra B) a pouze přirážky k jízdnému ve výši částka a úroku z prodlení do zaplacení jak ve výroku I shora, za použití prostředku hromadné přepravy osob žalobkyně žalovaným bez předložení platného dokladu o zaplacení jízdného při přepravní kontrole cestujících dne datum (linka 14).
3. Soud usnesením ze dne datum tato dvě řízení spojil ke společnému projednání a rozhodnutí, neboť tomu nic nebránilo, s odlišnými osobami právních zástupců se soud vypořádal ve výrocích II. a III. shora.
4. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila v obou případech předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Pobyt žalovaného se soudu vypátrat nepodařilo, dokonce ani se součinností Policie ČR a Městské policie obec. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum).
5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Zápisem o provedené přepravní kontrole žalobkyně ve všech čtyřech případech prokázala, že žalovaný, identifikovaný svým občanským průkazem č. tel. číslo cestoval prostředkem hromadné přepravy osob (linky 14 tramvaje a B metra), neprokázal se na výzvu jízdním dokladem (resp. ve dvou případech dokladem s uplynulou dobou platnosti a jednou s identifikátorem číslo bez platného kuponu). Ve všech případech žalovaný zápis odmítnul podepsat. Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně prokázala stanovení přirážky k jízdnému ve výši částka, tarifem prokázala výši základního běžného jízdného beze slev ve výši částka (notorieta z desítek předchozích řízení žalobkyně v senátu 20C zdejšího soudu). Právní zástupce žalobkyně příjmení příjmení doložil dopisem ze dne datum, že vypracoval kvalifikovanou předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a tuto zaslal (č. l. 19) do dispoziční sféry žalovaného (na adresu dle hlášenky). Právní zástupce žalobkyně příjmení jméno doložil dopisem ze dne datum, že vypracoval kvalifikovanou předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a tuto zaslal (č. l. 25 spojeného spisu) do dispoziční sféry žalovaného (na adresu dle hlášenky).
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 37 odst. 4 až 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, podle § 3, § 7,
§ 15, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, to vše ve znění účinném v době, kdy žalovaný cestoval městskou hromadnou dopravou, provozovanou žalobkyní. Žalovanému vznikla ve třech případech nástupem do dopravního prostředku žalobkyně povinnost uhradit jízdné a po odhalení revizorem žalobkyně dále ve všech čtyřech případech povinnost uhradit přirážky k jízdnému. Žalobě proto soud mohl v plném rozsahu vyhovět výrokem I shora, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně stanovila co do sazby v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení, a to každému z právních zástupců zvlášť (neboť se jedná o odlišná platební místa, přestože ze shodné podoby písemností je patrné, že jejich činnost je koordinovaná). Celková výše částky těchto nákladů v obou případech pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož jsou oba advokáti plátci DPH, přísluší jim tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám každého jednotlivého advokáta jako celek. Důvod ke krácení náhrady nákladů řízení soud neshledal, pohledávky byly promptně upomínány a následně uplatněny u soudu tak, jak vznikly, aniž by se neodůvodněně překrývaly doby, po které byly ve shodné fázi vymáhání.
8. O lhůtách k plnění soud ve všech třech případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod, žalovaný je neznámého pobytu, rozsudek bude pravděpodobně doručen náhradním způsobem a žalovaný se o něm nedozví a delší lhůta k plnění by tak pouze poškozovala žalobkyni a její právní zástupce ve vztahu k pořadí pohledávek ostatních věřitelů žalovaného. Ostatně žalovaný mezitím čelí dalším obdobným nárokům žalobkyně (sp. zn. 17 C 62/2022, 18 C 59/2022, 18 C 42/2022).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.