Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 350/2021-62

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec

o zaplacení částky 16 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 750 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 680,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 297,82 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 a z částky 1 250 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 750 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 680,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 297,82 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 a z částky 1 250 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne datum žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 16 750 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba IČO (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalovaného, vycházel právní předchůdce žalobkyně z informací žalovaného, které ověřil doklady uvedenými v zákaznické kartě. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 18 000 Kč, jež představuje úvěr 10 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 19,07 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 2 000 Kč a zavázal se a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč Poslední splátka byla stanovena na 15. 5. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Celkem zaplatil částku 1 250 Kč. Žalobkyně má za to, že původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu úroků ve výši 19,07 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 10 000 Kč, dlužnou část poplatků za služby ve výši 6 750 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 297,82 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 680,56 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny 10 000 Kč v zákonné výši od 16.1.2021 do zaplacení, úrok 19,07 % z jistiny 10 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 18 000 Kč, jež představuje částku 10 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 19,07 % ročně), odměnu za administrativní zpracování ve výši 2 000 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum a oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne 13. 5. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně a dle podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému dne datum. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán, své příjmy vyčíslil částkou 13 600 Kč, kdy celá částka byla tvořena státními podporami. Výdaje vyčíslil částkou 11 750 Kč. Jím uvedené údaje byly ověřeny právním předchůdcem žalobkyně ústřižky poštovních poukázek, z nichž vyplývá, že platby 7 565 Kč, 8 600 Kč a 3 010 Kč vyplacené v březnu 2019 byly adresovány jméno příjmení. Částka 7 600 Kč byla v únoru 2019 vyplacena žalovanému. Dále měl právní předchůdce žalobkyně k dispozici nájemní smlouvu, z níž vyplývá, že nájemce jméno příjmení hradila náklady na bydlení v částce 8 500 Kč měsíčně.

4. Pokud jde o nároky uplatněné v tomto řízení má soud po právní stránce za to, že byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena v souladu s ustanovením (dále jen „“) smlouva o zápůjčce, na kterou se vztahuje, o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení – 89 je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného především z údajů, které mu žalovaný sdělil jak o svých příjmech, tak i o svých výdajích. Soustředil se na ověření některých jeho příjmů, ale z žádného předloženého důkazu nevyplývá, že by došlo k důslednému ověření jak tvrzených příjmů, tak tvrzených výdajů žalovaného. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a nálezu Ústavního soudu ústavní nález, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně v projednávané věci doplnila po podání žaloby svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a z jakých dokladů ověřoval její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného. K důkazu předložila formulář – Kartu zákazníka, kterou žalovaný podepsal v den uzavření smlouvy. Z předloženého formuláře lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru formálně zabýval. Z listin, které byly v řízení předloženy však nelze uzavřít, že by se jednalo o důsledné posouzení, když předložené doklady se dotýkají jiné osoby, než osoby žalovaného, kromě ústřižků poštovní poukázky z datum, která svědčí o tom, že mu anonymizována tři slova vyplatil částku 7 600 Kč. Není patrno, že by se právní předchůdce žalobkyně dne datum zabýval všemi tvrzenými výdaji žalovaného, popř. že by důsledně prověřil žalovaným uváděné příjmy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání ve věci samé dne datum nedostavila, nemohl jí soud ve smyslu ust. , poskytnout poučení o tom, že je třeba označit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí ověřil před poskytnutím úvěru žalovanému jeho schopnost úvěr splatit, když tato poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ).

5. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému byla částka 10 000 Kč vyplacena. Ve prospěch nároků ze smlouvy ze dne datum, na jejímž základě částku 10 000 Kč převzal, uhradil žalovaný postupnými platbami částku 1 250 Kč uváděnou žalobkyní, když jiné platby žalovaného v průběhu řízení nevyšly najevo a soud proto žalobkyni přiznal částku ve výši 8 750 Kč jako bezdůvodné obohacení žalovaného a ve zbytku žalobu zamítl. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka, které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení , když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k plnění výzvou právního zástupce žalobkyně odeslanou na adresu žalovaného. Podle ust. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podacím lístkem bylo prokázáno, že výzva právního zástupce žalobkyně byla odeslána dne datum. Má se za to, že doručena byla datum, přičemž lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena do datum. Lze tak uzavřít, že ke dni datum byl žalovaný s plněním v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , když převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.