Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 290/2021-67
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku částka (jistina ve výši částka, úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši částka a odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši částka) v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum Celkem žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částka. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, kterou následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný informována dopisem ze dne datum Ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalovaný žalobkyni ničeho dalšího.
2. Žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z informací poskytnutých od žalovaného, které si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z předložených dokladů a zaznamenala je do karty zákazníka (žalovaného). Z insolvenčního rejstříku si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Teprve až po vyhodnocení získaných informací přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k uzavření smlouvy o půjčce číslo.
3. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalovaného.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel, poskytla žalovanému, jako dlužníkovi, úvěr ve výši částka a žalovaný svým podpisem stvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena v hotovosti do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnutého úvěru ve výši částka zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši částka (úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka (úvěr ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka) a to v 58ti týdenních splátkách po částka. Úrok byl mezi stranami sjednán ve výši anonymizováno, kdy tato sazba odpovídá smlouvě uzavřené na dobu 58 týdnů.
6. Z listiny označené jako Karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že bydlí v nájmu, kdy výdaje na bydlení činí částka, další výdaje ve výši částka, výdaje na telefon částka, výdaje na splátky/půjčky/alimenty ve výši částka. Příjmy žalovaného ze zaměstnání činí částka ze zaměstnání, další příjmy částka a alimenty ve výši částka (žalovaný má jednu vyživovací povinnost). Z Karty zákazníka bylo rovněž zjištěno, že žalovaný je majitelem osobního automobilu a má další závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně. V Kartě zákazníka je zaškrtnuto políčko, že žalovaný za účelem doložené své finanční situace předložil právní předchůdkyni žalobkyně nájemní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory.
7. Z přehledu plateb ke smlouvě o půjčce číslo soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částka (dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne 13. 7 2015 částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka.
8. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za prokázanou z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informací o zpracování osobních údajů ze dne datum a podacího lístku ze dne datum, kdy uvedeným oznámením byl žalovaný informován o tom, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému ze smlouvy o půjčce číslo byla postoupena na žalobkyni. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou i ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně výňatku ze seznamu postupovaných pohledávek, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, na základě které došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni.
9. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky výzvou ze dne datum. Z podacího lístku ze dne datum soud ověřil, že tohoto dne zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému zásilku.
10. Z výpisu z obchodních rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně soud ověřil právní subjektivitu právní předchůdkyně žalobkyně. Z výpis z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil právní subjektivity žalobkyně.
11. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v dohodnuté výši (částka), které se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení na částku částka (úvěr ve výši částka, poplatek v souhrnné výši částka) právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze část (částka). Aktivní legitimaci žalobkyně prokazuje oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek.
12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
20. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou o úvěru se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. (Dále též viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, ve věci C číslo, o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ve věci právnická osoba proti GK).
21. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnuté finanční prostředky ve výši částka, nepředložila však soudu žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly ověřovány skutečnosti (příjmy, výdaje), které žalovaný v žádosti o úvěr uvedl.
22. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
23. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli„ na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
24. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že:“ ….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.
25. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr ve výši částka. Žalobkyně soudu předložila pouze dokument nazvaný jako„ Karta zákazníka“. Jedná se však pouze o vyplněný tiskopis, který ve vztahu ke skutečnému prověřování bonity žalovaného nemá žádnou důkazní sílu. Žalobkyně měla soudu poskytnout důkazy, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala bonitu žalovaného. Uvedenými důkazy by byla například výpisy z účtu, složenky, výpisy z bankovních a nebankovních registrů apod. Žalobkyně však žádnou z těchto listin soudu nepředložila, přestože je v Kartě zákazníka-žádosti o zápůjčku zaškrtnuto políčko, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala nájemní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory žalovaného. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18). Věřitel by měl požadovat přinejmenším potvrzení zaměstnavatele dlužníka a porovnat informace tvrzené dlužníkem se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů.
26. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně kvalifikovaného prověření bonity žalovaného ke splácení úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
27. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.
28. Současně má soud v řízené za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně, resp. právní předchůdkyně v této výši bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši částka žalovanému poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Protože žalovaný část poskytnutého úvěru splatil (částka), přiznal soud žalobkyni částku částka (částka mínus částka). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne datum, danou k poštovní přepravě dne datum. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, nejpozději do datum (lhůta k plnění 10 dnů) a od datum je tak žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
29. Protože smlouvu o půjčce má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (obchodní úrok, sjednané poplatky, úrok jdoucí před výzvou) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán. (výrok II.).
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je téměř stejný (u žalobkyně se započítávají dle judikatury i kapitalizované úroky z prodlení). Soud odkazuje na Nejvyšším soudem (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.
31. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.