Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 CO 92/2022-89

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci

žalobkyň: a) Mgr. příjmení příjmení příjmení, datum narození

bytem adresa

b) nezletilá příjmení příjmení, datum narození

bytem adresa

obě zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO

sídlem adresa

o zaplacení peněžitého zadostiučinění, o odvolání zástupkyně žalobkyň proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -78,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV potvrzuje v tomto znění: Právní zástupkyně žalobkyň je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů zmařeného jednání částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Právní zástupkyně žalobkyň je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV potvrzuje v tomto znění: Právní zástupkyně žalobkyň je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů zmařeného jednání částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Právní zástupkyně žalobkyň je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobkyně a) domáhá na žalované zaplacení částka spolu s 10% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, výrokem II zamítl žalobu, kterou se žalobkyně b) domáhá na žalované zaplacení částka spolu s 10% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, výrokem III žalobkyni a) a žalobkyni b) uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem IV právní zástupkyni žalobkyň uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů zmařeného jednání k rukám jejího zástupce částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. K odůvodnění výroku IV uvedl, že na jednání konaném dne datum byla vznesena námitka podjatosti„ zástupce žalobce“, proto nebylo možné ve věci jednat a řízení muselo být odročeno. Proto dle soud uložil právní zástupkyni žalobkyň povinnost nahradit žalované náklady řízení za účast na jednání (částka za každý z těchto úkonů: příprava na jednání a účast na zmařeném jednání - , ).

3. Proti výroku IV tohoto rozsudku podala včasné odvolání zástupkyně žalobkyň. Namítala, že není pravdou, že po vznesení námitky podjatosti nebylo možné dále jednat, neboť je povinností soudce řídit proces a reagovat na návrhy účastníků řízení tak, aby probíhal v souladu se zákonnými pravidly. Soudce měl možnost se námitkou podjatosti nezabývat a v jednání pokračovat nebo ji připustit a rozhodnout o ní. Soud zvolil druhou možnost. Nejsou tak splněny žádné ze zákonem požadovaných skutečností, za nichž lze rozhodnout o separaci nákladů řízení. Došlo-li k odročení jednání rozhodnutím soudce, nejde o skutečnost přičitatelnou zástupkyni žalobkyň, ale soudci. Navrhla, aby byl výrok IV rozsudku zrušen.

4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného výroku, případně, pokud by odvolací soud uvedený výrok zrušil, uložení povinnosti žalobkyním nahradit žalované náklady řízení před soudem I. stupně ve výši částka. Uvedla, že separaci nákladů řízení navrhla, neboť jí nepřišlo spravedlivé, aby náklady zmařeného jednání šly na úkor žalobkyň, které se jednání neúčastnily a nemohly ovlivnit strategii zvolenou jejich advokátkou. Stále však požaduje v souvislosti s jednáním konaným datum náhradu nákladů řízení ve výši dvou režijních paušálů, tj. částka. Upozornila, že právní zástupkyně žalobkyň nepodává odvolání v zájmu svých klientek, ale pouze ve svém zájmu. Odvoláním nelze dosáhnout toho, že by separované náklady neplatil nikdo.

5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek (tj. pouze výrok příjmení) dle a a 5 a, aniž ve věci nařizoval jednání ( ), dospěl k následujícím závěrům.

6. Podle účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.

7. Z komentářové literatury (srov. příjmení, L., příjmení, J. a kol. I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. číslo) vyplývá, že soud rozhodne podle výše citovaného ustanovení o náhradě nákladů řízení, které vznikly výlučně zaviněním nebo náhodou, bez ohledu na výsledek řízení. Takto vzniklé náklady nemohou být, s ohledem na důvod jejich vzniku,„ účelně vynaloženy“, a tak o nich nelze rozhodnout v režimu až a podle výsledku řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení je proto třeba oddělit je od ostatních nákladů řízení. Náhodou je pak třeba rozumět„ nezaviněnou“ objektivní událost, např. nemoc, úraz, neodkladnou služební cestu apod. Zavinění a náhoda jsou důvodem k separaci nákladů jen v případě, že měly za následek náklady, které byly vynaloženy zbytečně. Pro náhodu lze uložit povinnost k náhradě nákladů jen účastníkům a jejich zástupcům a k náhradě nákladů řízení oprávněnými osobami jsou ostatní účastníci řízení, vedlejší účastníci a stát a lze ji přiznat i ostatním účastníkům, kteří mají stejné procesní postavení jako účastník (jeho zástupce), který náklady způsobil svým zaviněním nebo náhodou.

8. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně, že v projednávané věci byly splněny podmínky pro rozhodnutí ve smyslu Žalovaná ve věci podáním ze dne datum soudu sdělila, že mezi Ministerstvem spravedlnosti a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových byla uzavřena dohoda dle , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen„ “), zápis o uzavření této dohody ze dne datum spolu s pověřením uděleným generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro právního zástupce tohoto úřadu Mgr. jméno příjmení zároveň soudu předložila. Jednání nařízené na datum bylo odročeno bez projednání věci poté, co zástupkyně žalobkyň uplatnila námitku podjatosti Mgr. jméno příjmení s tím, že je dlouholetým kamarádem pana doktora příjmení, který zastupoval protistranu v namítaném řízení, za jehož tvrzenou délku se nyní žalobkyně domáhají odškodnění. K výslovnému dotazu soudkyně pak zástupkyně žalobkyň uvedla, že nechce, aby se jednání konalo, a chce, aby za Úřad pro zastupování státu při jednání vystupoval jiný zaměstnanec. V tomto duchu se soudkyně prostřednictvím Mgr. příjmení obrátila na žalovanou. Podáním ze dne datum žalovaná navrhla separaci nákladů řízení v souvislosti s jednáním konaným datum s tím, že právní zástupkyně žalobkyň není oprávněna vznést námitku podjatosti vůči jinému účastníku řízení, resp. právnímu zástupci žalované České republiky, přičemž okolnost, zda tento zástupce zná či nezná některého z účastníků či advokáta z řízení, za které chce být žalobkyně odškodněna, je v této věci zcela irelevantní. Při jednání konaném dne datum za žalovanou jednal Mgr. jméno příjmení.

9. připouští uplatnění námitky podjatosti ve vztahu k věc projednávajícím soudcům a přísedícím ( ) a ve vztahu k zapisovatelům, jiným zaměstnancům soudu, znalcům a tlumočníkům ( ). Je-li účastníkem řízení, jako je tomu v projednávané věci, stát, pak za něj vystupuje dle buď Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, nebo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. V projednávané věci ve smyslu , odst. 2 písm. a) , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) jedná jménem státu Ministerstvo spravedlnosti. Na základě dohody, kterou Ministerstvo spravedlnosti ve smyslu uzavřelo s Úřadem pro zastupování státu, se nemění postavení a okruh účastníků řízení, výsledek tohoto řízení včetně placení nákladů řízení, popřípadě náhrady nákladů řízení v plném rozsahu dopadá přímo na tuto organizační složku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. ). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak pouze jedná v řízení místo Ministerstva spravedlnosti, přičemž ve smyslu za něj jedná jeho zaměstnanec k tomu pověřený generální ředitelkou.

10. Námitka, kterou vznesla právní zástupkyně žalobkyň při jednání konaném dne datum vůči jednání Mgr. jméno příjmení jako osoby jednající za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak mohla být řešena pouze vnitřním postupem tohoto úřadu, např. pověřením jiného zaměstnance ze strany generální ředitelky úřadu. Soudu I. stupně tak nelze důvodně vytýkat, že výše uvedené jednání odročil a poskytl tak prostor pro řešení dané námitky uvedenou cestou, a to zcela v souladu s návrhem zástupkyně žalobkyň.

11. Náklady, které žalovaná vynaložila v souvislosti s předmětným jednáním (tj. soudem I. stupně správně vyčíslené částkou částka - , , odst. 3 písm. b) a c), , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu – dále jen „ “), tak představují náklady, které vznikly zaviněním zástupkyně žalobkyň, která uplatnila námitku řešitelnou pouze vnitřním postupem subjektu jednajícího za žalovaný stát. Soud I. stupně tedy postupoval správně, uložil-li zástupkyni žalobkyň ve smyslu povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů předmětného zmařeného jednání v uvedené výši.

12. Soud I. stupně však pochybil, pokud tuto povinnost zástupkyni žalobkyň uložil plnit„ k rukám jejího (tj. žalované) zástupce“. Ve věci se totiž nejedná o případ podřaditelný pod a náhrada nákladů se - s ohledem na shora uvedené judikaturní závěry - platí přímo příslušné organizační složce – tj. Ministerstvu spravedlnosti.

13. Z vyložených důvodů odvolací soud dle výrok IV napadeného rozsudku jako věcně správný potvrdil v tom znění, že právní zástupkyně žalobkyň je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů zmařeného jednání částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle a a zástupkyni žalobkyň uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka ( , , odst. 3 písm. a), ) za sepsání vyjádření k odvolání. O lhůtě k plnění rozhodl odvolací soud dle část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné ( ).