Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 15/2021-46

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 11.587 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.587 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 649,10 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,91 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9.114 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.114 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.587 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 649,10 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,91 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9.114 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.114 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 9. 2020 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 11.587 Kč s příslušenstvím a dále požadoval náhradu nákladů řízení. V návrhu žalobce zejména uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 3. 9. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 10.000 Kč s tím, že tento mohl žalovaný čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně s tím, že roční úroková sazba byla stanovena na bázi skutečného počtu dní a kalendářního roku v délce 360 dní. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách 500 Kč vždy k 20. dni každého měsíce bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena tato smlouva tj. od 20. 10. 2018, a to spolu s veškerými náklady a výdaji, které v souvislosti se smlouvou vzniknou. Mezi stranami bylo dál sjednáno pojištění úvěru ve výši 1 % z aktuálně dlužné částky. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, zejména neuhradil splátky za měsíce září, říjen a listopad 2019, žalobce tedy uplatnil své právo a požadoval okamžité splacení všech závazků, žalovaný dlužné splátky neuhradil, a proto byl úvěr zesplatněn ke dni 25. 12. 2019 ve výši 12.255,01 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly též Všeobecné obchodní podmínky žalobce.

Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud proto v řízení postupoval v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ‘‘), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

Z listin předložených žalobcem soud zjistil, následující skutečnosti: mezi žalobcem a žalovaným byla dne 3. 9. 2018 sjednána smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10.000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu tj. ve výši 500 Kč vždy v 20. den každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Z podkladů pro soudní jednání soud zjistil, že k zesplatnění úvěru došlo ke dni 25. 12. 2019, přičemž k tomuto dni dlužná jistina činila částku 9.114 Kč. Žalobce jej proto vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 25. 12. 2019, a to upomínkou ze dne 22. 11. 2019. Dopisem ze dne 25. 12. 2019 sdělil žalobce žalovanému, že k tomuto dni došlo vzhledem k neuhrazení ke splatnosti celé úvěrové pohledávky, přičemž k tomuto dni činí dlužná částka 12.256 Kč. Žalobce rovněž zaslal žalovanému předžalobní upomínku, a to dne 27. 8. 2020 prostřednictvím svého zástupce.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 2398 odst. 2 o. z. váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Výše zákonného úroku z prodlení vyplývá z , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády“). Podle nařízení vlády odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Na základě uvedeného skutkového stavu vycházel soud z citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 3. 9. 2018 platně uzavřena smlouva o úvěru na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr až do výši 10.000 Kč s tím, že tento mohl žalovaný čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání celkového úvěrového limitu. Žalovaný, přestože se zavázal splácet žalobci úvěr ve splátkách spolu s příslušenstvím a případně dalšími náklady, úvěr ani jeho příslušenství řádně a včas nehradil, když řádně neuhradil splátky za měsíce září, říjen a listopad 2019, čímž porušil sjednanou úvěrovou smlouvu a žalobce tak byl oprávněn zesplatnit celou úvěrovou pohledávku. Bylo tedy zjištěno, že žalovaný řádně a včas nesplácel svůj úvěr, soud proto považuje nárok žalobce za oprávněný stejně jako nárok žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku, kdy k zesplatnění úvěru došlo ke dni 25. 12. 2019. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády.

Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.587 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalované u soudu. Podle názoru soudu je návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o úvěru, z nároku na vrácení zapůjčených peněžních prostředků, v konkrétní projednávané věci typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech, přičemž formulářový charakter žaloby spočívá také v totožnosti argumentace žalobce, z níž odvozuje svůj nárok, a kterou může stále opakovat. Žaloba se liší pouze údajem o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, výpočtem dlužné částky a jejího příslušenství. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho rozhodovací činnosti. V této souvislosti odkazuje soud zejména na nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , jímž byla ke dni 7. 5. 2013 zrušena tzv. přísudková , a na nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. , v němž Ústavní soud uzavřel, že sepsání formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval podle a. t., přičemž podání žalobce ze dne 15. 10. 2021 považuje pouze za formální úkon, za nějž náhrada nákladů řízení nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.