Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 398/2021-59

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 10. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 7. 2018 do 9. 3. 2020 a úrok ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 28. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 387,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 10. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 7. 2018 do 9. 3. 2020 a úrok ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 28. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 387,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2020 a doplněnou dne 27. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 25. 7. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 28. 7. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 17. 7. 2017 s žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut převodem na jeho účet úvěr ve výši 10 000 Kč, jenž byl spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem splatný ke dni 24. 7. 2018. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, vznikla mu tak povinnost k úhradě poskytnutého úvěru, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, když vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná pohledávka byla na ni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2019, kterou připojila k žalobě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle , (dále jen „“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem ve svém podání ze dne 20. 1. 2022. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 18. 2. 2022 za použití fikce doručení podle Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Dne 25. 7. 2017 byla vyhotovena smlouva o úvěru číslo S0001761027556348 (dále jen„ Smlouva“), dle obsahu Smlouvy měl žalovaný jako klient získat od věřitele – společnosti právnická osoba úvěr ve výši 10 000 Kč splatný do 24. 7. 2018, úrok byl sjednán ve výši 12 % ročně, poplatek za sjednání úvěru byl dohodnut ve výši 6 338,15 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr včetně poplatku společnosti právnická osoba v měsíčních splátkách ve výši 1 416 Kč. Žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu bankovní účet. Žalovaný smlouvu podepsal za pomoci SMS kódu„ anonymizováno“. Dle smluvních podmínek došlo k uzavření smlouvy prostřednictvím webových stránek společnosti právnická osoba a podpisem dlužníka (žalovaného) je SMS kód zaslaný dlužníkovi věřitelem. Dle sdělení právnická osoba ze dne 11. 1. 2022 je žalovaný majitelem bankovního účtu č. bankovní účet. Dle potvrzení o platbě žalobkyně zaslala dne 26. 7. 2017 částku 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného dle Smlouvy, transakce byla označena rodným číslem žalovaného a číslem Smlouvy. Dne 12. 12. 2019 byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem smlouva o postoupení pohledávek, seznam všech smlouvou postoupených pohledávek byl uveden v Příloze číslo k této smlouvě. Na 1 stránce Přílohy číslo (tj. seznamu postoupených pohledávek) figuruje pohledávka za žalovaným označená číslem Smlouvy. Postoupení žalované pohledávky byla žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 3. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované pohledávky dopisem ze dne 3. 3. 2020 a upozornila ho na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Dne 3. 3. 2020 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

7. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

9. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

10. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti právnická osoba v souladu s  , (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s  o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnici mají být účinné a odrazující. Soud vykládá ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Jak již bylo uvedeno výše dle názoru soudu nelze vycházet pouze z tvrzení spotřebitele ohledně jeho majetkové situace v době uzavření smlouvy, veškeré tyto informace je nutno ověřit a dále spotřebitele lustrovat v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, když vycházela z toho, že žalovaný prohlásil, že ním poskytnuté informace o jeho majetkové situace jsou pravdivé. Takové zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze dle názoru soudu považovat za zkoumání s vynaložením odborné péče. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 10 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho, je tedy z neplatné smlouvy podle o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně (zde je soud vázán žalobním návrhem ve smyslu ) podle ve spojení s  o. z. a za dobu od 10. 3. 2020 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 10. 3. 2020, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 3. 3. 2020, který mu byl doručen dne 6. 3. 2020 ( o. z.), a ve kterém byla stanovená 3denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 387,14 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 63 % a úspěchu žalované v rozsahu 27 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 1 489 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a režijních paušálů, celkem ve výši 189 Kč podle , přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně doložil soudu. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 200 Kč podle advokátního tarifu (tedy 3 x 200 Kč), režijní paušál za jeden úkon právní služby činí 100 Kč podle advokátního tarifu (tedy 3 x 100 Kč). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle Podle byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.