Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 432/2021-39

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 3 765 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 765 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 765 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].</b>

1. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále označený také jako původní věřitel). Žalobkyně tvrdila, že pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, nabyla od přechodného věřitele právnická osoba a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020, když tento ji nabyl od právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020. Původní věřitel uzavřel žalovaným smlouvu. Na základě této smlouvy vedl původní věřitel pro žalovaného účet číslo Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky banky, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný se zavázal k hrazení smluvených poplatků za poskytování bankovních služeb. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek v celkové výši 3 765 Kč, který žalovaný neuhradil a je proto učiněn předmětem tohoto řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud využil ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se nevyjádřil.

4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

5. Na žalobce byla postoupena žalovaná pohledávka. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno (, ). Tím bylo založeno oprávnění žalobce vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. ).

6. Banka vedla pro žalovaného účet (§ 2662 o.z.). Na vrub účtu byly připisovány poplatky za poskytované bankovní služby. Žalovaný se zavázal na účtu udržovat prostředky postačující ke krytí jeho závazků a k tomu, že případný debetní zůstatek vyrovná. Žalovaný byl k vyrovnání dluhu vyzván, avšak toto neučinil (§ 2665 o.z.). Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky (§ 1751 o.z.), což strany učinily a do smlouvy o účtu začlenily obchodní podmínky původního věřitele, které obsahovaly i povinnost žalovaného vyrovnat na účtu nepovolený debetní zůstatek. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalovanou pohledávku.

7. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „”) z tarifní hodnoty ve výši 3 765 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle , z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle písm d , včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit AT.

10. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.