Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 236/2021-43
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
státní příslušnost Rumunsko
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši číslo ročně z částky částka od 23. 2. 2021 do datum, co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, částka, částka, částka, částka a co do částky částka a částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku, co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši [číslo] ročně z částky [částka] od 23. 2. 2021 do [datum], co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a co do částky [částka] a částky [částka], se žaloba zamítá. III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem příjmení smlouvu číslo dne datum. Dle této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka částka za účelem financování koupě osobního automobilu typ typ rok výroby rok, který si žalovaný dne datum převzal. příjmení byla uhrazena přímo dodavateli předmětu financování, právnická osoba Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úroky a pojištěním, tj. celkem k vrácení částka v číslo měsíčních splátkách po částka, počínaje datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když neuhradil splátku číslo splatnou dne datum. Žalobci tak vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinil k datum. Žalovaný předmět financování neodevzdal. Žalovaný ani přes upomínky dluh neuhradil. Žalobce má právo na uhrazení celé částky, která činila na dlužných splátkách částka, na zesplatněné jistině částka, na nákladech oznámení o splatnosti částka, na poplatku za upomínky částka a za přefakturaci pojištění vozidla částka, což je celkem částka. Žalobce dále požaduje po žalovaném částku částka, což je smluvní pokuta ve výši číslo denně z dlužných splátek od datum anonymizováno datum z částka, částku částka, což je smluvní pokuta ve výši číslo denně z částky částka a kapitalizované úroky z prodlení od datum do datum ve výši částka, částka, částka, částka, částka. Zákonné úroky z prodlení jsou ve výši číslo ročně z částky částka od datum do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo vykázáno doručení fikcí dnem datum. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem země) vyplývá z čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1 ) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres okres. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb. , tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.
3. Žalobce soudu předložil Úvěrovou smlouvu číslo uzavřenou dne datum. Dle této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka částka za účelem financování koupě osobního automobilu typ typ rok výroby rok, který si žalovaný dne datum převzal. příjmení byla uhrazena přímo dodavateli předmětu financování, právnická osoba Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úroky a pojištěním, tj. celkem k vrácení částka v číslo měsíčních splátkách po částka, počínaje datum. Dále byl předložen Protokol o předání – převzetí automobilu ke smlouvě číslo ze dne datum, přehled splátkového kalendáře, vývoj úroků z prodlení pro jistinu částka, potvrzení o poskytnutí úvěru výpisem z účtu právnická osoba s.r.o., Oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne datum, odstoupení od smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne datum, přehled plateb, přehled plateb pro smlouvu číslo předžalobní upomínka ze dne datum. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dle shora uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka částka na koupi auta. Z přehledu plateb pak zjistil, že na ní bylo uhrazeno částka, celkově měl tedy žalovaný vrátit věřiteli částka. Podle § 580 odst. 1 o. z., platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Okolnosti uzavření smlouvy soud nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech pouze zevrubně, přesněji toto nebylo soudu doloženo. Soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce požaduje po žalovaném vysoké poplatky, které žalovaný uhradí nad rámec půjčené částky, a to ve výši částka (částka částka částka - půjčeno), aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši. Poplatek (odměna) tvoří u tohoto úvěru násobně vyšší částku, než která byla žalovanému půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.
4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.,„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení,„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle přehledu splátek uhradil žalobci celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení žalovaným tedy zbývá částka částka (částka - částka). V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po datum, který byl stanoven žalobcem jako lhůta splatnosti v předžalobní upomínce ze dne datum. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by dluh rozporoval či uhradil. Soud proto uložil žalovanému tento dluh žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, tj. co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši částka ročně od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši číslo ročně z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, částka, částka, částka, částka a co do částky částka a částky částka. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných nároků či smluvních pokut, než vrácení faktického plnění a úroků zákonných.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měl ve věci v převážné míře úspěch žalovaný, ale protože mu žádné náklady nevznikly, soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl uhrazen žalobcem částka, ale vzhledem k tomu, že činí částka, soud uložil rozdíl uhradit neúspěšnému žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.