Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 C 437/2021-28

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 485,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 4 962 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 962 Kč ode dne 21. 7. 2021 do zaplacení.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 4 962 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 962 Kč ode dne 21. 7. 2021 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Co do zbytku se žaloba zamítá.</b></i> <b><i>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b></i>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr na základě úvěrové smlouvy číslo uzavřené dne 20. 1. 2020. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách se splatností k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání s tím, že výše pravidelné měsíční splátky byla ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný sjednané měsíční splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně proto dne 14. 4. 2021 v souladu s uzavřenou smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyni nic neuhradil. Žalobkyně tak eviduje za žalovaným ke dni podání návrhu pohledávku ve výši 14 485,28 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 13 385,28 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal po celé řízení nečinný.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je cizí státní příslušník, občan Bulharska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Dne 10. 1. 2022 se před zdejším soudem konalo ústní jednání, na kterém soud jednal dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil; předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dle ust. dne 26. 11. 2021.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o hotovostním a úvěru a revolvingovém úvěru číslo. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 25 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal tuto částku řádně a včas vrátit žalobkyni (prokázáno úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami). Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, žalovaný uhradil dne 14. 2. 2020 částku 1 422 Kč, dne 13. 3. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 4. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 5. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 6. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 7. 2020 částku 1 422 Kč, dne 14. 8. 2020 částku 1 422 Kč, dne 16. 9. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 10. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 12. 2020 částku 1 422 Kč, dne 15. 1. 2021 částku 1 422 Kč, dne 15. 2. 2021 částku 752 Kč a dne 15. 3. 2021 částku 800 Kč. Dne 14. 4. 2021 došlo k zesplatnění úvěru. Poté žalovaný uhradil ještě dne 15. 4. 2021 částku 1 422 Kč a dne 14. 5. 2021 částku 1 422 Kč (prokázáno splátkovým kalendářem). Žalovaný celou dlužnou částku žalobkyni ve sjednané lhůtě nesplatil, proto dne 14. 4. 2021 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 18 141,15 Kč (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 14. 4. 2021). Dne 6. 5. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky 17 030,46 Kč (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího archu).

7. Soud provedené důkazy hodnotil podle a po právní stránce věc posoudil následovně:

8. Mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu a násl. , (dále „o. z.“), a ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

12. Ve světle uvedeného rozhodnutí Soudního dvora EU je tak soud povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Naopak má soud za prokázané, že žalobkyně na tuto svou zákonnou povinnost zcela rezignovala. Žalobkyně poskytla dne 20. 1. 2020 žalovanému částku 25 000 Kč, aniž úvěruschopnost žalovaného řádně prověřovala. I v případě, že by ji žalobkyně skutečně prověřovala, prostřednictvím svých odborných pracovníků, kteří by v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, tak tuto skutečnost žalobkyně nijak soudu nedoložila. Je tedy zřejmé, že tyto informace řádně neověřovala a nehodnotila. Soud tedy uzavírá, že posuzování úvěruschopnosti žalovaného buď vůbec neproběhlo, nebo proběhlo pouze formálně, a tedy žalobkyni nebylo známo, zda bude žalovaný schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení ve smyslu ust. , (dále jen „ “), a vycházel pouze z důkazů, které žalobkyně předložila v rámci rozkazního řízení.

14. V této souvislosti soud uvádí, že Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou účastníka, který se nedostavil k nařízenému jednání, a proto nebyl poučen. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ,„ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovení Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“

15. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu bylo poskytnuto celkem 25 000 Kč. Žalovaný tuto částku v plné výši nevrátil. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. S odkazem na již zmiňovaný rozsudek Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni dlužnou částku vydat. Výši bezdůvodného obohacení pak soud stanovil rozdílem částky žalovanému vyplacené, tj. 25 000 Kč, a žalovaným žalobkyni uhrazené, tj. 20 038 Kč, kdy rozdíl těchto částek činí 4 962 Kč. S ohledem na neplatnost dané smlouvy pak soud nemohl žalobkyni přiznat úroky z poskytnuté částky, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy na ně žalobkyni právo nevzniklo.

18. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s  o. z. ve výši dle , přičemž soud z přiložených nemohl zjistit, odkdy vznikl nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení, když splatnost a tím i nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení nastává od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě však nebyl prokázán okamžik doručení žádného z dopisů žalobkyně, kterým vyzvala žalovaného k plnění, nelze tedy stanovit, kdy měl žalovaný možnost se s výzvou žalobkyně seznámit a od kterého data se tak dostal do prodlení s vrácením poskytnuté částky na základě neplatné smlouvy. Proto soud přiznal žalobkyni pouze nárok na úrok z prodlení ode dne podání žaloby u zdejšího soudu.

19. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku a ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

21. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.