Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 163/2021-39
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 299,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 383 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 299,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 383 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 2.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené s původním věřitelem společností právnická osoba
Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 21. 10. 2021, č.j. 3 C 163/2021 -25 bylo řízení částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 406 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč, když žalobce písemným podáním ze dne 16. 9. 2021 vzal žalobu částečně zpět.
Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru: Před uzavřením smlouvy o úvěru nebyla ze strany úvěrující společnosti právnická osoba ověřena schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. právnická osoba dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo s výší zápůjčky 2.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti právnická osoba částku 2.406 Kč ve lhůtě 20 dní. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 2.000 Kč v hotovosti při podpisu úvěrové smlouvy. právnická osoba jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Oznámením ze dne 8. 9. 2020 oznámila společnost právnická osoba žalované postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Pohledávka činila 3.406 Kč včetně příslušenství. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne 12. 4. 2021 k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.
Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Předchozí věřitel právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo přičemž součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky, které obsahují podrobnou specifikaci práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru. právnická osoba jako úvěrující poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne 7. 9. 2021 k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že žalobce důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje. Soud má za to, že si původní věřitel společnost právnická osoba nesplnila řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Toto má za následek, že smlouva o úvěru číslo ze dne datum ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Převzala-li žalovaná částku 2.000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 2.000 Kč v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. , když žalobce částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinil částečné zastavení řízení a jednak ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobce byl v části žaloby úspěšný. Žalobce měl procesní úspěch v 64% a procesně zavinil zastavení řízení v 36%, potom má žalobce nárok na 28% účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 . vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 168 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci náhradu 28% z částky 1.368 Kč (500 + 300 + 168 + 400), tj. celkem 383 Kč přiznal (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.