Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 313/2021-17
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 11 650,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 978,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 978,14 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 672 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 978,14 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 1. 6. 2021 a ve výši 1,75 % ročně z částky 9 978,14 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 171 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 978,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 978,14 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 672 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 978,14 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 1. 6. 2021 a ve výši 1,75 % ročně z částky 9 978,14 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 171 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 650,14 Kč (sestávající z částek 9 978,14 Kč a 1 672 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která poskytuje možnost zákazníkům zřídit si název karty kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného název účtu účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní. Mezi stranami pak byla uzavřena Smlouva k službě název účtu účet, v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby název účtu účet, smlouva přitom byla uzavřena v online podobě a byla žalovaným podepsána právě aktivací název účtu účtu. Skutečný úmysl žalovaného, který směřoval k uzavření smlouvy, pak byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu žalovaného. Aktivací název účtu účtu tak žalovaný odsouhlasil obsah k službě název účtu účet, stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba Prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách webová adresa je možné vyplnit smluvní formulář o vystavení název karty Karty k uzavření smlouvy o název účtu účtu. Na základě žádosti je přes kurýrní služby zaslána platební karta, kterou lze prostřednictvím název účtu účtu aktivovat. název karty Karta je platební karta Mastercard určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami Mastercard. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Bezprostředně po skončení každého kalendářního měsíce obdrží zákazník celkové vyúčtování nákupů a plateb uskutečněných v daném kalendářním měsíci. Splatnost tohoto vyúčtování je vždy 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Takto uhrazená částka, kterou žalobkyně uhradí přímo dodavateli, je následně žalobkyní vyúčtována vyúčtováním zákazníkovi, které má zákazník povinnost uhradit v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami do data splatnosti uvedeného na tomto vyúčtování. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 9 978,14 Kč, přičemž se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti uvedeného na příslušném vyúčtování. Žalovaný provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí v prodlení, neučinil tak ani přes výzvu ze strany právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 5. 2021. Součástí žalované částky pak byly i dlužné poplatky za prodlení (uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování 150 Kč, uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování). S ohledem na celkovou dobu prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši 1 672 Kč
2. Žalovaný se ve věci i přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 16. 9. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř. o. s. ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 11. 10. 2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listin y nazvané jako Smlouva k službě název účtu účet je v řízení prokázáno, že se žalobkyně měla podle této zavázat zřídit pro žalovaného zdarma a bez poplatků službu název účtu účet, na základě čehož bude žalovaný disponovat název účtu účtem s celkovým finančním limitem. Nedílnou součástí smlouvy se měly stát všeobecné obchodní podmínky služby název účtu účet. Žalovaný pak měl být oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného název účtu účtu. Smlouva měla být uzavřena podle českého právního řádu na dobu neurčitou a měla nabýt platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními, přičemž podpisem smlouvy měl žalovaný dále stvrdit, že souhlasí s použitím internetu (prostředků komunikace na dálku) při uzavření této smlouvy. Podpis žalovaného, či jakýkoli jiný identifikační údaj, který by vyjádřil projev vůle žalovaného být předmětnou smlouván vázán, však na předmětné listin ě chybí.
5. Výpisem z název účtu účtu vedeného na jména žalovaného za měsíce září 2019 a říjen 2019 je dále v řízení prokázáno, že žalovaný v období v tomto období od žalobkyně čerpal celkem částku 9 978,14 Kč.
6. Předžalobní výzvou ze dne 18. 5. 2021 a z připojeného podacího lístku z téhož dne má soud za to, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 9 978,14 Kč s tím, že jej zároveň upozornila, že v opačném případě se obrátí na soud.
7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé.
8. Na základě žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně zaplatila za žalovaného částky za zboží, které nakoupil žalovaný u jiných prodejců, v celkové hodnotě 9 978,14 Kč, žalovaný jí z této částky doposud ničeho nevrátil.
9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně totiž předložila v listinné podobě tzv. smlouvu o službě název služby, které podle jejich tvrzení měla být mezi stranami uzavřena, přitom podle smluvních ujednání v této listin listina předmětná smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma stranami, přičemž předložený návrh smlouvy neobsahuje podpis žalovaného. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytování finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě. Pokud tedy žalobkyně plnila za žalovaného celkem částku 9 978,14 Kč, činila tak bez právního důvodu, a pokud se žalovaný na základě tohoto jednání obohatil, je povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení dle výše citovaného zákonného ustanovení. K vrácení této částky byl přitom žalovaný prokazatelně vyzván až v rámci předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2021. Tato výzva byla žalovanému odeslána stejného dne, přitom, jak již vyslovil např. Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí ze dne 15. 7. 2019, č.j. 15 Co 128/2019 -109, je nutno považovat za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 21. 5. 2021. Od této chvíle běžela ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , žalovanému lhůtu„ bez zbytečného odkladu“ k splnění svého dluhu. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Poměrně výstižně se k povaze lhůty vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 2484/2012 , kdy je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Jak dále vyplývá z komentáře k § 1958 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 –2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014) běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že žalobkyní uvedená lhůta 10 pracovních dnů je přiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh nejpozději dne 1. 6. 2021 (při zohlednění toliko pracovních dnů). Protože tak žalovaný neučinil, dostal se ode dne 2. 6. 2021 podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,25 %, jehož výše odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.
11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány.
12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 9 978,14 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, které soud zohlednil v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015 a kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 410,47 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 10 388,61 Kč. Tento její úspěch však představuje jen 76 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 13 686,77 Kč. Naopak neúspěch žalobkyně představuje 24 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tak činí 52 % a žalobkyni proto ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu 52 % jí účelně vynaložených nákladů řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 1. 7. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování finančních služeb, přičemž z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně s ohledem na předmět svého podnikání podává další žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech (kdy vymáhá pohledávky ze smluv o úvěru), a je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud jde o ustálenost vzoru, jde o strukturované vylíčení nároků ze smlouvy o úvěru uvedením věřitele, data uzavření smlouvy (případně jejího čísla), výše pohledávky, výše úroků z úvěru a poplatků odkazem na smlouvu, poukazem na splátkovou povinnost dlužníka (často bez uvedení výše splátek), která byla porušena s následkem zesplatnění úvěru k určitému datu a vyčíslení požadované částky v jejich jednotlivých součástech s případným odkazem na listin y. Individualizace pohledávky je pak pouze doplněním konkrétních údajů, jako data, jména a částky (blíž. srovnej usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2014, č.j. 51 Co 263/2014 – 12). Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu a v daném řízení byla žalobkyni přiznána náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její první tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
13. Celkové náklady žalobkyně jsou přitom představovány částkou 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 ve spojení s § 11 odst. 1 advokátního tarifu za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 300 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 52 % těchto nákladů, tedy částku 1 171 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.