Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 C 211/2021-42

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9.572,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9.052 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.052 Kč od 21. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 520,86 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1.652,54 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 2.968,92 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.572,86 Kč od 25. 6. 2019 do 20. 7. 2019, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 520,86 Kč od 21. 7. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 9.572,86 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9.052 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.052 Kč od 21. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 520,86 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1.652,54 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 2.968,92 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.572,86 Kč od 25. 6. 2019 do 20. 7. 2019, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 520,86 Kč od 21. 7. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 9.572,86 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 domáhala zaplacení 9.572,86 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 10. 4. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení a administrativním poplatkem v celkové výši 8.917 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 948 Kč. Dne 24. 6. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu , , v platném znění (dále jen„ “); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ).

4. Dne 10. 4. 2017 byla mezi společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, s odměnou za zpracování a doručení ve výši 2.720 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 4.408 Kč, tj. celkem 8.917 Kč, v šedesáti týdenních splátkách ve výši 316 Kč.

5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 10. 4. 2017 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost k 1 osobě, její čistý příjem činí 13.085 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalované měly činit 7.200 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem dne 24. 6. 2019, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 23.855,60 Kč. Dopis byl odeslán dne 17. 7. 2019.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.

8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

14. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

15. V posuzované věci žalovaná sice předložila právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznické karty nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány. Žalovaná žádným způsobem nespecifikovala své měsíční výdaje. Právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem nezkoumal a neověřoval, jaké jsou skutečně měsíční výdaje žalované a zda jejich výše odpovídá informacích žalované, zvláště pak za situace, kdy má žalovaná vyživovací povinnost k další osobě. Právní předchůdce žalobkyně se tedy zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalované. Výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem na částku 7.200 Kč měsíčně, aniž by bylo zřejmé, za jakým účelem jsou vynakládány. Pouhé vyplnění formuláře (karty zákazníka) nelze považovat za náležité prověření finanční situace žalované.

16. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

17. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

18. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce číslo byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce uhradila částku 948 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 9.052 Kč.

19. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce ve výši 23.855,60 Kč. Oznámení bylo žalované zasláno dne 17. 7. 2019, doručeno jí mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 20. 7. 2019. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 21. 7. 2019 ve výši odpovídající nař. vlády č.

20. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

21. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně proto byla úspěšná v 46,9 % předmětu řízení, v 53,1 % předmětu řízení úspěšná nebyla. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla z procesního hlediska úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.