Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 55/2021-24

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci

žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO

sídlem adresa, anonymizováno, země

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení

sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

úředně bytem adresa žalované

o zaplacení 1 018 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 018 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 1 018 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne datum ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 1 018 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 4. 2017 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná dne 15. 4. 2017 cestovala vlakem číslo společnosti právnická osoba mezi stanicemi obec anonymizováno příjmení anonymizováno obec bez platného jízdního dokladu, což bylo zjištěno přepravní kontrolou dopravce. Uzavřením přepravní smlouvy vznikla žalované povinnost uhradit jízdné ve výši 18 Kč a za porušení přepravních podmínek jí byla účtována přirážka 1 000 Kč v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem dopravce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba anonymizována dvě slova jako postupníkem byla uvedená pohledávka postoupena právnická osoba anonymizována dvě slova, která jí následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno, na svůj dluh však přes výzvu neuhradil ničeho.

Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána její aktivní legitimace ve věci, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Těmito bylo prokázáno, že právnická osoba anonymizována dvě slova uzavřela dne 3. 4. 2018 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou měla být, mimo jiné, postoupena žalobkyni i předmětný pohledávka za žalovanou. Prvotní postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizována dvě slova prokázala žalobkyně předložením smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 8. 12. 2017.

Podle , (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

Dlužník je tedy povinen plnění, k němuž je zavázán, plnit věřiteli (není-li sjednáno či stanoveno jinak). Na tom samotný fakt postoupení pohledávky nic nemění. Dokonce i po postoupení pohledávky má například její postupitel povinnost nabízení plnění od dlužníka přijmout (jinak se ocitne v prodlení), pokud dosud dlužníka o postoupení pohledávky neinformoval. Před touto notifikací nemůže postupník ani úspěšně vymáhat proti dlužníkovi plnění postoupené pohledávky. Proto také dokud není postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli, což potom už nemůže. Ačkoli poté, co nastaly právní účinky postupu (notifikací) už dlužník nemůže započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli, své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může namítat naopak vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné (§ 1884 odst. 1). Aby dlužníkovi vznikla povinnost plnit jiné osobě nežli dosavadnímu věřiteli, musí být tedy splněny předpoklady notifikace (oznámení postoupení postupitelem dlužníkovi) nebo postoupení novým věřitelem dlužníkovi prokázáno.

Oznámení o postoupení pohledávky je adresným úkonem, proto musí být dlužníkovi řádně doručeno, bez doručení dlužníkovi není oznámení perfektní a nevyvolává žádné právní následky. Teprve okamžikem oznámení o postoupení se postupní smlouva stává účinnou vůči dlužníkovi v tom smyslu, že je povinen poskytnout plnění novému věřiteli. Do doby, než je dlužníkovi postoupení pohledávky oznámeno, není dlužník povinen plnit postupníkovi, ale postupiteli. Ze skutečnosti, že dlužník není před notifikací povinen plnit postupníkovi, dle názoru soudu vyplývá, že postupník není oprávněn postoupenou pohledávku po dlužníkovi v této době požadovat, ani vymáhat soudní cestou (srovnej také např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , ). V rozsudku sp.zn. ze dne 30. 5. 2012 pak Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že:„ právní skutečností, na kterou právo váže změnu osoby oprávněné přijmout plnění, je oznámení postupitele dlužníkovi; vůbec není podstatné, zda ve skutečnosti k cessi platně či vůbec došlo. Jinak by dlužník byl v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl. Tato úprava je stanovena právě na ochranu dlužníka. Lze tedy uzavřít, že notifikační úkon vyvolá zamýšlené právní důsledky – týkající se osoby oprávněné přijmout plnění – i tehdy, jestliže k cessi vůbec nedošlo či smlouva o postoupení byla neplatná. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem.“

V daném případě žalobkyně sice prokazuje vyhotovení výzvy k plnění, která obsahuje informaci o dvojím postoupení pohledávky s tím, že žalobkyně měla být původními věřiteli zmocněna k provedení notifikace dlužníka. Příslušné plné moci, které dle oznámení měli být jeho přílohou, však soudu předloženy nebyly. Stejně tak nebylo přesvědčivě prokázáno odeslání výzvy žalované. Za dané důkazní situace proto nelze žalobkyni považovat ve věci za osobou aktivně legitimovanou domáhat se po žalovaném úhrady dlužné částky. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavil, nemohl být proto soudem poučen podle o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinen označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3. 2010, sp. zn. poučovací povinnost podle ustanovení , 2 a 3 plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil s tím, že nepožádal o odročení jednání.

S ohledem na shora uvedené je proto na místě dle názoru soudu již z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobu zamítnout.

Ve věci úspěšný účastník má dle ust. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V projednávané věci je úspěch zcela na straně žalované. Té však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly, proto soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není podle odvolání přípustné.