Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 CO 363/2021-207

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci

žalobkyně právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupené JUDr. jméno příjmení příjmení, Ph.D., advokátkou

sídlem adresa

proti

žalované příjmení jméno příjmení, IČO

sídlem adresa

o částka s příslušenstvím

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -171,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že se žaloba o částka s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že se žaloba o [částka] s příslušenstvím zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zastavil řízení o částka, výrokem II. žalované uložil zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím od datum do zaplacení, výrokem III. žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částka.

2. Podle odůvodnění se žalobkyně jako vlastník nemovitosti na adrese adresa a pronajímatel domáhala zaplacení částky za nájem nebytových prostor č. XVI umístěný ve druhém patře domu, sestávající z pěti kanceláří, chodby, koupelny, WC a kuchyňkou o celkové výměře 127 m². Ve smlouvě ze dne datum bylo ujednáno nájemné ve výši částka měsíčně, a zálohy za služby související s užíváním předmětu nájmu ve výši částka měsíčně. Žalovaná ani přes výzvy neuhradila nájemné a služby za měsíce prosinec rok, leden rok, listopad rok, červenec rok, říjen rok, listopad rok a prosinec rok. Pro neplacení nájemného a záloh na služby ve lhůtě byla žalobkyní dána žalované výpověď z nájmu předmětných nebytových prostor. Žalované vznikly přeplatky za vyúčtování služeb za roky rok, rok a rok, mezi účastníky došlo k jednání o vzájemném zápočtu pohledávek, ale k uzavření dohody v písemné formě nikdy nedošlo. Žalobkyně proto přeplatek v celkové výši částka jednostranně započetla na pohledávky žalované a celková dlužná částka ke dni podání žaloby činila částka.

3. Žalovaná uvedla, že veškeré dlužné platby, kromě záloh na služby ve výši částka za období červenec 2020, říjen 2020, listopad 2020 a prosinec 2020 žalobkyni uhradila. Má za to, že na zaplacení uvedených záloh na služby žalobkyni nárok dosud nevznikl.

4. V průběhu řízení vzala žalobkyně zpět žalobu o částka, v tomto rozsahu soud dle řízení zastavil (výrok I.).

5. Soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, který mezi účastníky nebyl sporný, že dne datum uzavřeli nájemní smlouvu na nájem nebytových prostor v obec a číslo, ulice a číslo, které jsou ve vlastnictví žalobkyně. Konstatoval faktury, které byly žalobkyní žalované vystaveny, které tvořily podklad žalobního návrhu. Z nájemní smlouvy z čl. III zjistil, že zálohové platby na služby činí částku částka měsíčně za šest osob, splatné vždy do desátého dne měsíce předcházejícího před měsíčním období, za které se platí.

6. Po právní stránce uplatněný nárok posoudil dle a Po zpětvzetí žaloby, když řízení bylo částečně zastaveno, zůstal předmětem pouze nárok na zaplacení záloh za služby v celkové výši částka. Po provedeném dokazování soud shledal tento nárok opodstatněný. Mezi účastníky není sporné, že žalovaná uvedené částky do rozhodnutí soudu nezaplatila s tím, že žalobu označila za předčasnou, neboť žalobkyně nebyla oprávněna zálohy žalovat, a domnívá se, že jí opět vznikne přeplatek na těchto platbách. Tuto námitku soud neshledal opodstatněnou, neboť žaloba byla podána dne datum, žalobkyně tedy jako pronajímatel byla oprávněna se domáhat žalobou zaplacení dlužných záloh na služby, když ještě nebyla stíhána povinností jejich vyúčtováním a všechny tyto zálohy na služby byly dle nájemní smlouvy po datu splatnosti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně provádí vyúčtování služeb spojených s nájmem vždy až na počátku druhé poloviny kalendářního roku, tedy soud vyúčtování služeb za rok 2020 nemohl mít ještě k dispozici. Ohledně vyúčtování za předchozí roky žalovaná nic nenamítala. Žalovaná se v řízení bránila tím, že se žalobkyní měla být uzavřena dohoda o splátkách, toto její tvrzení se jí v řízení nepodařilo prokázat, ani přes výzvu dle Z emailové korespondence vzal soud za prokázané, že se žalobkyně opakovaně domáhala na žalované úhrady za dlužné nájemné a zálohy na služby, ale nedošlo k podpisu dohody, mezi nimi. Proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Shledal oprávněný i nárok na příslušenství přisouzené částky s odkazem na

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle podle plného procesního úspěchu žalobkyně ve věci.

8. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. V jeho následném odůvodnění namítala, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení částky částka představující záloh na služby ve výši částka, celkem za čtyři měsíce. V případě, že by částku zaplatila, žalobkyně by vznikl neoprávněný majetkový prospěch a bezdůvodné obohacení na její úkor. Z vyúčtování služeb za rok rok, provedeného žalobkyní datum vyplynulo, že na těchto zálohách uhradila částka (což odpovídá osmi uhrazeným měsíčním platbám po částka), když skutečné náklady na služby spojené s nájmem předmětných nebytových prostor za rok rok činily pouze částka. Již uhrazením plateb žalovanou vznikl přeplatek na službách za rok rok ve výši částka. Z provedeného vyúčtování vyplývá, že veškeré skutečné náklady na služby za rok rok byly žalovanou uhrazeny před podáním žaloby, není proto žalobkyně nyní oprávněná požadovat jejich zaplacení. Dále soudu vytýkala, že nepřihlédl ke skutečnostem, které tvrdila a na jejichž podporu nabídla důkazy. Naopak z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že skutečnosti vyplývající z listin, které soudu předložila k důkazu, soud ponechal zcela stranou svých úvah. Zejména pominul její tvrzení ohledně uzavření dohody o splátkovém kalendáři se žalobkyní o úhradě dlužné částky. Tyto velmi podrobně specifikovala ve svém podání ze dne datum. Soud zcela vágně a nekonkrétně uvedl, že se jí nepodařilo tvrzení o splátkách prokázat. Soud pominul skutečnost, že pro uzavření dohody o splátkovém kalendáři není zákonem předepsaná písemná forma a bez dalšího došel ke skutkovému závěru, že taková dohoda uzavřena nebyla, přestože z provedeného dokazování vyplývá pravý opak. Soud tak nedostatečně zjistil skutkový stav, mimo jiné ve vztahu k době prodlení žalované s úhradou jednotlivých faktur. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že se tento mění a ve výroku II. se žaloba zamítá a v tomto smyslu, aby bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení.

9. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že toto neobsahuje žádné konkrétní relevantní náležitosti, ke kterým by se mohla vyjádřit. Dle žalobkyně soud provedl veškeré listinné důkazy, a to i nad rámec nutný pro posouzení nároku, a dospěl ke správným skutkovým zjištěním. Žalobkyně odkázala na svá skutková tvrzení a důkazy, které soudu předložila, a ze kterých je dovozován její nárok. Potvrdila, že žalované vznikl přeplatek na zaplacených zálohách za služby spojené s předmětem nájmu za rok rok, a tento jí byl v červenci roku rok i vyplacen. Poukázala však na to, že v době podání žaloby byl její nárok důvodný, a v tomto smyslu by měl také soud rozhodnout. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku, včetně přiznání náhrady nákladů řízení.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu vymezeném odvoláním, včetně řízení předcházejícího jeho vyhlášení (, , ), a odvolání shledal důvodným.

11. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování z dostatečně zjištěného skutkového stavu, který nebyl mezi účastnicemi sporný. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor, včetně povinnosti žalované platit sjednaný nájem a zálohy na služby. Soud, který rozhodoval v polovině roku rok, shledal nárok žalobkyně na zaplacení záloh, spojených s užíváním předmětu nájmu za rok rok jako důvodný, když konstatoval, že vyúčtování provádí žalobkyně v druhé polovině následujícího roku (tak jako v předchozích letech) bez toho, že byt zjišťoval, resp. vyzval žalobkyni, která setrvala na své žalobě, aby konkrétně pro účely soudního řízení doložil, že ještě půl roku po skončení roku rok existuje dluh žalované na nezaplacených zálohách na služby. Žalovaná se v průběhu řízení bránila konstantním tvrzením, že na těchto službách nic nedluží, a ostatně to potvrdila i sama žalobkyně ve vyjádření k jejímu odvolání, kde výslovně uvedla, že žalobou neustále uplatňuje částku částka, ale žalované za totéž období z téhož titulu vrátila přeplatek na službách přesahující částku částka. Pro posouzení důvodnosti nároku žalované částky, není vůbec rozhodující, kdy a jak provádí vyúčtování žalobkyně, neboť proti takovémuto postupu žalovaná nemá obrany. Z úřední činnosti soudu je známo, že vyúčtování záloh na služby se standardně provádí k datum následujícího roku. Kdyby tak žalobkyně postupovala, soud by již v době svého rozhodnutí měl podklad pro posouzení, zda žalovaná dluží či nikoliv. Pro shledání důvodnosti nároku žalobkyně, nemůže být rozhodující datum, kdy ona sama toto vyúčtování provede, neboť provedeno ad absurdum by ho mohla provést i v době ještě pozdější. Podstatné však je zjištění, které žalobkyně ani nepopírá, a dokonce v rámci odvolacího řízení sama uvedla, že ke konci roku rok nejenže žalovaná nic žalobkyni nedlužila, ale ve svůj prospěch žalobkyně disponovala jejím přeplatkem na službách po dalších téměř sedm měsíců. Procesní stanovisko žalobkyně, která setrvala na své žalobě, včetně příslušenství v situaci, kdy sama disponovala finančními prostředky, které jí nepříslušely s argumentací, že podstatné je to, že v době podání žaloby (když ovšem dluh již fakticky neexistoval) je toto podstatné pro rozhodnutí ve věci. Jedná se o výraznou právní neznalost, neboť pro rozhodnutí ve věci je zásadní stav ke dni rozhodnutí soudu dle

12. S odkazem na výše uvedené odvolací soud dle změnil napadený výrok tak, že žalobu zamítl.

13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně postupoval dle nesprávného ustanovení zákona, když svůj výrok odůvodnil , a výslovně uvedl, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Odůvodnění nákladového výroku je v přímém rozporu s výrokem o věci samé, když ohledně částky částka bylo řízení zastaveno. V takovémto rozhodnutí tedy nelze hovořit o úspěchu ve věci. Je však nesporné, že ohledně této částky žaloba byla podána důvodně a byla vzata zpět pro chování žalované, která v tomto rozsahu plnila až po podání žaloby. I v takovémto případě žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, ovšem dle S ohledem však na to, že žalovaná byla úspěšná ohledně částky částka, je třeba tento její procesní úspěch do náhrady nákladů řízení zohlednit. Při porovnání úspěchu žalované v rozsahu 8 %, je třeba toto započítat jako neúspěch žalobkyně v řízení, bez ohledu na to, že každý nárok na náhradu nákladů řízení stran je odůvodňován jiným ustanovením , když na straně žalované se její poměr hodnotí dle Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci činí nárok žalobkyně na náhradu 84%. Náhrada nákladů řízení představuje výši částka (3 úkony právní služby po částka, 3 paušální náhrady hotových výdajů, 21% DPH 4 183,20 a částka soudní poplatek dle vyhl. č. , celkem částka z toho 84%). O náhradě nákladů řízení s ohledem na změnu napadeného výroku odvolací soud rozhodl dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.