Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 282/2021-19

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 26. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 19 450 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 142,69 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 240 Kč od 21. 5. 2020 do 25. 1. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 690 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 550 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 12,39 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 26. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 19 450 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 142,69 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 240 Kč od 21. 5. 2020 do 25. 1. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 690 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 550 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 12,39 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 142,69 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 240 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 12,39 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa), uzavřela dne 30. 12. 2016 s žalovanou Smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 10 950 Kč. Celkovou částku ve výši 25 950 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 30. 1. 2018 zesplatnil. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 15 000 Kč a nezaplacená částka úroku v pevné výši 240 Kč od 31. 1. 2018 úrokem ve výši 12,39 % ročně odpovídající úrokové sazbě korunových úvěru poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 240 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 558 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 702 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 3 142,69 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky 15 240 Kč a úrok ve výši 12,39 % ročně počítaný z dlužné jistiny 15 000 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne 3. 12. 2021 se nedostavila žalovaná, ačkoli byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalované.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 30. 12. 2016 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba smlouvu o půjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého trvalého bydliště a kontaktní adresou. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč, tj. celkem 25 950 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 30. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo ve spojení s Přehledem splátek ke smlouvě o úvěru číslo). Z Transakční historie soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 9 450 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena společností právnická osoba na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příslušné strany 7 Seznamu postoupených pohledávek a Dodatku číslo Potvrzením o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 24. 7. 2020 oznámila společnost právnická osoba žalované postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Dne 13. 1. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, v níž vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 30 227,77 Kč nejpozději do 23. 1. 2021 Výzva byla doručena do dispozice žalované dne 19. 1. 2021 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ve spojení s Výpisem ze sledování zásilky). Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu C a vložce číslo, převedena na společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu B a vložce číslo, a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin (zjištěno z Výpisu z právnická osoba). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou společností právnická osoba jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

11. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Soud nevzal za prokázáno, že věřitel při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

14. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že původní věřitel poskytnul žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná uhradila částku 9 450 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalované, byla dne 19. 1. 2021 předžalobní výzva.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalované byla poskytnuta bez prokázaného právního důvodu částka 15 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni částku v celkové výši 9 450 Kč a zbytek neuhradila, a to ani po doručení výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 5 550 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle o. z. ve spojení s také právo na úroky z prodlení za požadovanou dobu od 26. 1. 2021 (datum splatnosti stanovené žalobkyní byla sobota 23. 1. 2021). Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle o. z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. V okamžiku zesplatnění, tj. dni následujícím po doručení předžalobní výzvy žalované, činil zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně, a proto soud žalovanou zavázal uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítnul (výrok II.).

16. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.