Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 283/2021-22

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 21 967,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 137 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 12 830,98 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 902,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 415,18 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 755,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 474,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 836,17 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2 684,79 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 440,45 Kč od

21. 1 2020 do 31. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 303,45 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 137 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 12 830,98 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 902,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 415,18 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 755,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 474,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 836,17 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2 684,79 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 440,45 Kč od 21. 1 2020 do 31. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 303,45 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 17 618,98 Kč spolu s příslušenstvím a částky 4 349 Kč spolu s příslušenstvím.

2. K odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela dne 11. 3. 2017 s žalovanou Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 8 516 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování ve výši 3 164 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 3 206 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 342 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 5. 5. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne 13. 11. 2017. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 2 600 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje zaplacení částky v celkové výši 17 618,98 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 755,66 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 863,32 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok ve výši 29 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 5 415,18 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 1 902,42 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela dne 12. 11. 2016 s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 4 612 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování a doručení ve výši 950 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 2 863 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 23. 9. 2017. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 6 263 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Příslušenstvím pohledávky je úrok ve výši 29 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 1 836,17 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 474,88 Kč.

4. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. K ústnímu jednání dne 3. 12. 2021 se nedostavila žalovaná, ačkoli byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalované.

7. Soud provedl všechny listinné důkazy založené žalobkyní do spisu a z provedených důkazů dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

8. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

9. Dne 12. 11. 2016 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 612 Kč, tj. celkem 10 612 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 236 Kč a poslední splátku ve výši 228 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce číslo). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 6 263 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě číslo).

10. Dne 11. 3. 2017 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 516 Kč, tj. celkem 20 516 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 342 Kč a poslední splátku ve výši 338 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce číslo). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 3 650 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě číslo).

11. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně Seznamu postoupených pohledávek). Dne 14. 2. 2020 odeslala žalobkyně žalované na adresu jejího bydliště uvedenou ve smlouvě oznámení společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky. U této výzvy nebylo prokázání její doručení do dispozice žalované (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 a Sledováním zásilky). Dne 17. 12. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované na její adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala i úhradě částky 36 175,15 Kč nejpozději do 31. 12. 2020. Výzva byla doručena do dispozice žalované dne 22. 12. 2020 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 17. 12. 2020 a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

12. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

13. Na první smlouvu o zápůjčce uzavřenou dne 12. 11. 2016 soud aplikoval , o spotřebitelském úvěru ve znění novely účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ).

14. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru ve znění novely účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

16. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

18. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.

19. Druhou smlouvu o zápůjčce uzavřenou dne 11. 3. 2017 soud posoudil podle zákona o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“)

20. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

21. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

24. I v tomto případě soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (viz výše).

25. Ani v případě této smlouvy žalobkyně neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

26. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč a poté částku 12 000 Kč, tj. celkem 18 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení předžalobní výzvy.

27. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 18 000 Kč. Žalovaná fakticky zaplatila 8 863 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 9 137 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část splátek na úhradu souhrnných poplatků, neboť toto ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacené částky. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, byla předžalobní výzva. Soud proto žalovanou zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky 9 137 Kč, ale až od 1. 1. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byl podle o.z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána v předžalobní výzvě. K okamžiku zesplatnění činila výše zákonného úroku 8,25 % ročně, a proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši.

28. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

29. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

30. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.